Adresa: Nový 24, 289 03 Městec Králové, Česká Republika Telefon:+420 777 867 887 Zodpovědná osoba: Eva Fiedlerová www: www.agayaga.com Mail:
Hodnocení: 46 bodů ze 100
Chovaná plemena: Airedale Terrier a Rotvajler
O nás:
AgaYaga - CHS erdelteriérů. Věnujeme se kromě povinných výstav hlavně sportovnímu využití erdelteriérů, snažíme se skládat zkoušky z výkonu a velký důraz klademe hlavně na celkovou ovladatelnost erdela za všech okolností. Jezdíme na letní výcvikové tábory, s erdelem trávíme spoustu času na kolech a výletech.
Chováme Airedale terriery - FCI 7, skupina 3 a též vlastníme nadějnou fenku Rottweilera - FCI 147, skupina 2.
O ERDELECH aneb NUTNÉ MINIMUM PRO NOVÉ MAJITELE:
Pokud máte v plánu pořídit si štěně erdela, jistě jste si už v atlase plemen psů našli jeho základní charakteristiku, použití v minulosti a povahové rysy..
Pokud se nebudete zlobit, ráda bych v několika bodech případné nové „erdeláře“ upozornila na některé specifické vlastnosti erdelteriéra, se kterými se obeznámíte až při soužití s králem teriérů. Erdel je skvělý společník, domácí mazel, neohrožený hlídač, atlet, výkonný služební pes i záchranář, zkrátka jeho použití záleží jen na Vás. Není to pes agresivní ani dominantní, děti miluje a s domácím zvířectvem se též je schopen snést.
1) Je to v podstatě ideál psa, ALE - za dodržení jedné důležité podmínky – erdel je pes pracovní, jedno v jakém smyslu. Každý den potřebuje aktivity typu dlouhých vycházek, výklusu u kola, výcviku na cvičišti, zaběhání si agility nebo vydatného zařádění si ve smečce jiných psů. Erdel je zásobárnou energie, která se musí každý den někde vypustit.
Nebála bych se pořídit si erdelteriéra do bytu nebo paneláku, ostatně já s erdelem v paneláku vyrostla, ale musíte si být jistí, že mu zajistíte dostatek pohybu ráno, odpoledne i večer. Dostatkem pohybu pro erdela rozhodně není odpolední půlhodinová vycházka kolem domu na flexi vodítku! Pokud hodláte erdela vychovávat u domu se zahradou, věřte, že jen oplocený pozemek pro něj nebude dostatečným výběhem. Připravte se na to, že jestli si chcete zachovat zahradu v původním stavu, procházky s malým erdelátkem Vás stejně neminou. Taktéž zavřít erdela na celé dny do kotce je z mého pohledu nepřijatelné! Toto plemeno je velmi inteligentní a aktivní a při nedostatku jakékoliv činnosti velmi trpí a stává se často až destruktivním. Nemluvě o tom, že dlouhodobou samotou a odtržením od své smečky velmi trpí křehká erdelí dušička.
Zajisté, pro většinu lidí není možné se psem trávit 24 hodin denně. Erdel to brzy pochopí a přizpůsobí se Vašemu režimu dne – těch 8 hodin, co strávíte v práci rád prospí a po Vašem návratu se bude těšit na výše zmíněné aktivity.
2) Erdel je prapůvodně pes lovecký a tyto pudy v dnešních erdelech zůstaly víceméně zachovány. Proto si musíte uvědomit, že vycházky do polí a lesů ve společnosti erdela vyžadují předchozí důslednou výchovu již od štěňátka. Jinak Vám erdel zmizí za prvním zajícem a Vy se budete klepat o jeho zdraví, aby jej nezajelo auto, vlak nebo nestřelil myslivec. Proto prosím skutečně tuto stránku erdelí povahy nepodceňujte a věřte, že při správném vedení lze lovecké touhy erdela snadno ukočírovat.
3) Samostatnou kapitolou je erdelí povaha. Erdel je pes jednoho pána a rodiny, pro které je schopen položit život. Často bývá charakterizován jako paličatý, svéhlavý a velmi inteligentní tvor. Vše z toho je pravdou. Zároveň je to ale pes velmi vnímavý a citlivý na zacházení(tvrdé fyzické tresty by měly být tabu), který má skvělou paměť. Proto se vždy dvakrát rozmyslete, jestli erdela za něco tvrdě potrestáte, vždy by to mělo být bezprostředně po prohřešku a vždy spravedlivě. Ukřivděný erdelteriér si je schopen kolem sebe vytvořit bariéru, přes kterou byste se časem mohli jen těžce dostávat..
Výše zmíněná paličatost se většinou projevuje odmítnutím vykonat určitý povel až do konce, či jeho naprostým ignorováním, proto je nutné při výchově i výcviku postupovat s erdelem velmi důsledně, ale laskavě, pokud možno formou hry. Erdel rád vymýšlí různé fígle, jak Vám zpříjemnit den a pobavit se na Váš účet.
Malá štěňátka potřebují vždy svou hračkárnu – erdelátka se naučí hrát si se svými hračkami a nebudou Vám pak cupovat bačkory či okusovat gauč. Přitom ale vyjadřují svou lásku k Vám drobným okusováním Vašich končetin, což někdy může až zabolet.. V žádném případě malé štěně za tyto drobné „zákusy“ netrestejte, stačí bolestínsky zakňučet AU a štěně samo si příště už intenzitu svého ohlodávání ohlídá..
Dorůstající erdel je občas roztěkaný, nesoustředěný, ale to po jeho pubertě přejde. Správně vychovaný dospělý erdel je pravým požehnáním, ohlídá Vám dům, byt, nepere se s jinými psy, k lidem je přátelský, klidně jej můžete vzít s sebou do restaurace nebo do hotelu na dovolenou…
4) Na co nelze zapomenout, je úprava srsti erdela. Erdelteriéři se musí minimálně 2 - 3krát za rok vytrimovat, neboli se mu musí škubáním odstranit odumřelá srst. Toto trimování je nutné, nebo? erdel sám nelíná a pokud by se pouze stříhal, riskujete různé kožní problémy. Pokud se nehodláte s erdelem účastnit výstav, stačí se obrátit na psí kosmetický salón nebo se o tuto úpravu pokusit sami. Stačí si nastudovat příslušnou literaturu, zakoupit si kvalitní trimovací nože a pustit se do toho… Jinak byste erdela měli alespoň dvakrát týdně důkladně vyčesat kartáčem.
Abych to shrnula – nechci rozhodně nikoho odrazovat od pořízení si tohoto úžasného plemene, naopak, mohu ho jen doporučit. Jen si, prosím, tuto koupi předem důkladně rozmyslete, erdel není pes pro každého a je nevhodný jako neuvážený dáreček k vysvědčení či vánocům! Je zapotřebí specifického přístupu, trpělivosti a ochoty obětovat spoustu volného času. Erdel je plemeno zdravé, které se běžně dožívá vysokého věku 10 – 15ti let. Toto plemeno potřebuje velmi mnoho pohybu, denních aktivit a sportovního vyžití. Je nutná důsledná, ale citlivá výchova od nejútlejšího věku štěněte a pravidelná úprava srsti. Velmi těžce snáší odloučení od své lidské smečky a případná výměna majitelů mu též vůbec nesvědčí.
Erdel je skutečným psím šlechticem se smyslem pro humor a věčně optimistickým názorem na život. Svou dobrou náladou a empatickou povahou Vám zpříjemní nejednu chvíli a bude Vám věrným společníkem po dlouhá léta… Takže Vám přeji mnoho krásných zážitků s plemenem, které Vás jistě chytne za srdce…
O RTW aneb jak je vidím já
Zde bych vás chtěla seznámit pouze se svými vlastními zkušenostmi a názory na plemeno rtw a úzkém soužití s ním. Veškeré odborné rady k výcviku, standard a podmínky k uchovnění se dočtete v odkazech na RTW Klub ČR.
Z mého hlediska je rotvajler zosobněním mnoha kvalit, které od psa očekávám. Otužilý v zimě, v létě se nepřehřívá, vytrvalý společník na výletech, skvělý hlídač domu či bytu, oddaný své rodině a milující děti, neuvěřitelný mazel, shovívavý k domácímu zvířectvu, zároveň bez loveckých pudů,hravý po celý život a navíc víceúčelový služební pes(stopař, záchranář, obranář…).
Rotvajlera můžete mít jak v domě, bytě, tak v kotci. Pokud bude pravidelně venčen, chodit na vycházky či cvičák, pak si rád unaven odejde sám lehnout na své místo do kotce nebo sebou buchne na své místo v bytě. S námi žijí obě rotvajlerky v domě a pravdu říct, neumím si to bez nich doma představit! Jejich asistence při vaření, znalost místa uložení jednotlivých potravin, jejich neustálé překračování v chodbě či ranní vítací rituály jsou zkrátka součástí našeho života(stejně jako občas ukradený rohlík z tašky, mírně nakousaný gauč, pár chlupů na podlaze či převržený květináč).
Rotvík není zrovna drobeček, i fenky váží kolem 40 kg. I to je třeba mít na zřeteli, když venčíte už třeba rotvajleřího dorostence. Posílat s rtw na vycházky odrostlé děti je hazardem. Dokonce i dospělý člověk občas výrazně zacítí záda a ruce, když se třeba bude s rtw účastnit nácviku obran na cvičáku.
S velikostí a váhou rtw úzce souvisí i jeho výživa a strava. Je to veliké plemeno a tak jej obzvláště v době růstu nesmíte o nic ošidit. Kvalitní granule nebo doma vařená strava s přídavkem vitamínů, čerstvé zeleniny a minerálů v dostatečném množství je naprosto nezbytná. Já jsem, po mnohaleté zkušenosti s granulemi, přešla zpět k vařené stravě a nemohu si jí vynachválit. Není to, pravda, tak jednoduché, jako nasypat a zalít granule, ale přijde mi, že maso ke psům patří, více jim chutná a jsou spokojenější.
Další častou otázkou bývá, zda si lze pořídit rotvajlera ke staršímu psovi či více jiným psům.My máme doma 3 feny různého věku (2 rtw(6 let a 6 měsíců) a erdelku(skoro 2 roky)) a vycházejí mezi sebou výborně. Je jasné, že nejstarší rotvajlerka je šéfem smečky, má ve všem přednost jak u nás(vítání, papání, mazlení…), tak u zbytku „holek“. Drobné neshody se samozřejmě vyskytnou, ale ty nechávám na vyřešení naší šéfce. Věřím tomu, že pokud jsou spolu psi v neustálém kontaktu a znají přesně svou pozici ve smečce, není problémem si pořídit více pejsů (ovšem rozumné je, aby mezi sebou měli určitý věkový rozdíl). Problém naopak nastane, pokud chováte více psů izolovaně v kotcích a pak se jednou za den společně vypustí…
Další poznatek, který jsem při mnohaletém soužití s rotvajlery získala je, že toto plemeno by mělo být vychováváno a cvičeno se skutečnou láskou, ale zároveň s maximální důsledností. Rotvíci jsou chytří a na jednu stranu občas tvrdší(samozřejmě, jak který pes a záleží na přístupu), ale pamatují si každou vaší chybu, zaváhání, či nespravedlnost při výcviku. Důležité je mít na zřeteli, že rotvík vyspívá poměrně pozdě. Není kam spěchat, dle mého fenky celkově dospívají psychicky tak na 2 letech a pes na 2,5 - 3 letech, kdy se zklidní a skutečně se při výcviku věnují jen vám.. Do té doby to může být neustálé pokukování po jiných psech a rozdmýchávání případných konfliktů či zkoušení vaší trpělivosti při základních cvicích.
Rotvajler má ale i své drobné mouchy – vůči jiným cizím psům někdy vystupuje dominantně až agresivně. Takové nezvládnuté zvíře by mohlo svému okolí být nebezpečné. A pak mohou následovat nafouklé bulvární pomluvy o rtw coby „bojovém či zabijáckém“ plemeni. Přitom ale chyba není v rotvíkovi, nýbrž v chybách majitele. Tou nejzákladnější chybou je špatná nebo nedostatečná výchova u rtw v nejútlejším věku. Pokud štěně rotvíka zavřete do kotce a jen ho chodíte krmit nebo maximálně vypustit na dvoreček či zahradu, problémy na sebe nenechají dlouho čekat(a nemusí to být jen rotvajler).
Malé rotvíče se zhruba do půl roku (stejně jako jiná plemena) musí socializovat mezi jinými psy, chodit mezi lidi, zažít dopravní ruch, rumrajch na nádraží, zvykat si na jízdu autem, obojek a vodítko, jízdu autobusem či tramvají, chodit na vycházky a učit se přivolání – a je toho mnohem více… Jedině tak si vychováte vyrovnaného rotvajlera, ze kterého budete mít radost. Nemyslím si, že rotvajler je vhodný pro člověka, který NIKDY nevlastnil jakéhokoliv psa a nemá nejmenší představu o tom, co takové silné a výkonné plemeno vyžaduje a hlavně, jak s ním jednat. A pokud si rotvíka pořídí takový člověk, pak je skutečně docházka na cvičiště nezbytná…
Co se zdraví rtw týká, klub chovatelů sleduje dysplazii kyčelního kloubu(DKK), která může do chovu být maximálně 2. stupně. Dysplazie loketního kloubu(DLK) je také povinná, ale zatím jen informativní, z chovu nevylučuje. Také se vyskytují ruptury kolenních vazů. Nežli si vyberete štěně, je dobré se informovat o zdraví jeho rodičů, posléze štěněti poskytnout maximálně vyváženou kvalitní stravu, nepřekrmovat jej v období růstu, zajistit mu dostatek přiměřeného pohybu vzhledem k věku atd… Rotvajler nepatří mezi dlouhověká plemena, průměrný věk odhaduji tak na 7-10 let.
Pokud se rozhodnete pro rotvajlera, nezbývá, nežli vám pogratulovat. Jeho povaha vás jistě chytne za srdce a předem všem fandům rtw přeji mnoho radosti s jejich novým přírůstkem!
Více na www...
Chovatelská stanice: AGA YAGA
Adresa: Nový 24, 289 03 Městec Králové, Česká Republika Telefon:+420 777 867 887 Zodpovědná osoba: Eva Fiedlerová www: www.agayaga.com Mail: