Reg. číslo CHS: 484/06 Certifikát CHS:Zobrazit Certifikát ::: Plánujeme vrh: 10.10.2010 Hodnocení: 100 bodů ze 100
Chovatelská stanice: Samojed
O nás:Samojed je součástí našeho života. Dává nám spoustu radosti a přináší sluníčko do našeho domova i když venku prší a je nevlídné počasí. První samojedí slečnu mám od vánoc roku 1998, která přišla jen coby domácí mazlíček, ale kdo pozná samojeda a jeho úžasnou povahu, určitě nezůstane ten první samojed sám.A tak v současné době mám odchováno 6 vrhů štěnátek, kteří jsou už zařazováni v chovu a doma očekávám třetí rodinný přírustek - pejska, který k nám připutuje ze Slovenska.
O plemeni:Samojed je severské plemeno, zařazené v sekci špiců. Patří k nejstarším plemenům vůbec a již tenkrát měli všestranné využití. Nyní je samojed spíše jako spoječenské plemeno, někdy ještě používaný jako zápřahový pes. Má úžasnou nekonfliktní povahu, dobře snaší jiné psy, velmi rád si hraje a je důležité, aby byl součástí domácnosti svého pána. Mnohokrát mu jeho lásku vynahradí.
Samojedi ( Něnci ) byly delší čas zařazování mezi historicky vymřelé národy Eurázie, velmi málo se vědělo o jejich původě a kultuře. Novější archeologické a etnografické výzkumy poskytli informace o původních asijských národech, mezi které patří i Něnci. Kmeny Samojedů putovali na svoje současné území na začátku prvního tisíciletí našeho letopočtu . Sídlili na hranici Evropy a Asie, přesněji mezi Bílým mořem a Jenisejí. Národ Samojedů byl tvořen jednotlivými rodinami, případně osadami více rodin, které putovali po tundře. Byly to právě sobi kdo určovali trasy jejich pohybu na území Sibiře, přesněji potrava pro soby – mechy a lišejníky – která určovala kudy a kam se kmen přesune. Byli to tedy kočovní lidé , kteří se živili nejen lovem a rybolovem, ale i chovem sobů, které na rozdíl od jiných nomádů využívali především jako tažná zvířata, tedy ne jen na mléko či maso. Chov obrovských stád sobů vyžadoval i dobrých pasteveckých psů. Něnci chovali psy, které nazývali Bjelkier . Strážili jim stáda sobů, příležitostně pomáhali při lovu a při tahání saní. Jejich obydlím byly stany ze sobích kožešin ve tvaru týpí, které se daly lehce rozložit a přesunout na jiné místo, když sobi zpásli všechen mech. Samojedi byli mezi severskými nomádmi velmi unikátní národ, hlavně pro jejich blízký osobní a pracovní vztah k jejich psům. Bylo běžné, že každý člen rodiny si vzal jednoho psa sebou do jejich obydlí – nazývali je chooms – a nechali psíka spát společně s nimi pod sobími přikrývkami, aby je zahřívali. Děti měli dovolené hrát si se štěňátky, dospělí psi zase strážili a ochraňovali děti po dobu nepřítomnosti dospělých. Je známo, že Samojedi často odmítali vzdát se svých psů a prodat je cestovatelům. Samojedi byli velmi jednoduchý lidé a nebylo neobvyklé, že využívali tyto psy i na kožešiny. Většinou to ale byli psy, kteří nebyli k člověku přátelští, byly agresivní anebo příliš velcí jedlíci či příliš slabí jedinci. Tímto způsobem vlastně dělali výběr nejvhodnějších jedinců pro další chov. Hlavním kritériem výběru byla přátelská vyrovnaná povaha psa, jeho síla a vytrvalost. Agresivní psy se tak stali bez milosti ozdobou jejich kožichů. Po dobu několika století se tak vyvinulo silné a odolné plemeno, které pracovalo bok po boku člověka. Zabezpečovalo mu pohodlí domova a bojovalo nelítostně v bojích za svého pána, kterého chtěl potěšit.
Původ plemene samojedský pes se datuje od období tisíc let před naším letopočtem, čím se zařazuje mezi nejstarší plemena vůbec. Podle různých vědců má samojedský pes hodně charakteristických znaků prehistorického psa. Objevením kmenů Samojedů a jejich Bjelkier psů ve Velké severské expedici se tito psy dostali až na dvůr cara a jeho rodiny a jako královský pes byl dávaný jako dar evropským celebritám. Polární objevitelé také zjistili vzácné vlastnosti těchto psů a začali je využívat ve svých expedicích. Věk polárních objevů od r. 1870 do r. 1912 vynesl na výsluní všechna severská plemena psů. Nansen jako první použil samojedské psy ve svých expedicích a představil tak samojedy západnímu světu. Major Frederick G. Jackson přivezl první psy do Anglie a jednoho představil po návratu z expedice domů královně Alexandře a dalších osm daroval v r. 1899 manželům Kilburn-Scottovým, kteří patřili k zakladatelům chovu samojedů v Anglii. Carsten E. Borchgrevink, Nor žijící v Austrálii, který vedl anglickou expedici do Antarktidy v létech 1899 – 1900. Měl víc jak 100 Bjelkier, ale nezanechal téměř vůbec žádné zprávy o psech, dva z nich však měli obrovský význam pro vývin plemene. Nejznámější samojed v historii-pes jménem Antartic Buck, kterého zanechal v Zoo v Sydney, byl v r. 1908 importovaný do Anglie.Mnoho současných evropských i celosvětových šampionů je jeho přímými potomky. Roald Amundsen je považován za nejúspěšnějšího psího cestovatele všech dob. Jeho způsob výběru a výcviku psů jako i celkové dokonalé přípravy expedice je ohromující. Na svoji expedici si objednal 97 psů, které dlouhé týdny trénoval a pozorně vybíral. Nakonec použil 52 z nich, kteří táhnoucí 4 saně, vyrazili na Jižní pól. Tak jako plánoval, vrátil se pouze s jedněmi saněmi a dvanácti psi. Měli za sebou 1860 mil, které ušli za 99 dní. Amundsenův zápřah byl veden samojedským psem jménem Etah. Jestli byl Amundsen první člověk, který vkročil na Jižní pól, potom samojed Etah byl prvním psem, který položil tlapku na Jižní pól. Bylo to 14. prosince 1911. Téměř každý dnešní samojed má své předchůdce v psech z polárních expedic.