Břečťan popínavý (Hedera helix)

Zvětšit :::

BOTANICKÝ NÁZEV: Hedera helix, Hedera helix 'Harald' (s téměř ovalnými a zaoblenými listy), Hedera helix sagittaefolia (s hvězdicovitými listy), Hedera helix cristata a Hedera helix 'Ivalace' (se zvlněnými okraji), Hedera helix 'Annette' a Hedera helix 'Green Ripple' (s rovnými okraji čistě zelené barvy ), Hedera helix 'Eva' a Hedera helix 'Mona Lisa' (s téměř žlutými listy); Hedera helix 'Jubilee', Hedera helix 'Glacier' a Hedera helix 'Glorie de Marengo' (se skvrnitými listy ), Hedera helix 'Ingrid', Hedera helix 'Gold Child', Hedera helix 'Gertrud Stauss', Hedera helix 'Schfer', Hedera helix 'Konigers Auslese', Hedera helix 'Calico'. POPIS: Břečťan popínavý je bezesporu nejrozšířenější pokojovou rostlinou. Za prvé je to velmi dekorativní, popínavá rostlina, která zaplňuje dostatek prostoru. Dobře se hodí do jakéhokoliv interiéru. Za druhé je to velmi nenáročná rostlina, která může být i ve stínu. Za třetí se velmi snadno rozmnožuje. Rostlina může být používána pro svislou dekoraci, je dobře popínavá. Jestli břečťan popínavý má oporu, tak se krásně vine do výšky za pomoci přísavek, které jsou umístěny na opačné straně stonku. Kvete velmi zřídka, většinou ve stáří 10 až12 let. Po květu se objevují velmi jedovaté bobule. Zalévá se přiměřeně. Když rostlinu postřikujeme, tak nejen lépe roste, ale také se dobře přizpůsobí suchému vzduchu. Dobře se rozmnožuje vrchními řízky během celého roku. Mladé rostliny se přesazují každý rok, později jednou za 2 až 3 roky. Pro pěstování v kultuře se v první řadě hodí drobno- a pestrolisté druhy, které se odlišují vzory (barvou), tvarem a velikostí listů. Nejrozšířenějąím druhem je Břečtan popínavý (Hedera helix), tento druh má mnoho variet: - variety s téměř ovalnými a zaoblenými listy (Hedera helix Harald, Hedera helix scutifolia), - variety s hvězdicovitými listy (Hedera helix sagittaefolia), - variety se zvlněnými okraji (Hedera helix cristata, Hedera helix Ivalace), - variety s rovnými okraji, čistě zelené barvy (Hedera helix Annette, Hedera helix Green Ripple), - variety s téměř žlutými listy (Hedera helix Eva, Hedera helix Mona Lisa), - variety se skvrnitými listy (Hedera helix Jubilee, Hedera helix Glacier, Hedera helix Glorie de Marengo). ČELED´: Araliaceae, aralkovité. PŮVOD: Eurasie, Severní Afrika. UMÍSTĚNÍ: Může být umístěna i ve stínu. Teplota: Mírná nebo nízká, v noci ne více ne 16 °C, minimum v zimě 14°C. Při pravidelném rosení dobře přezimuje také v běžné pokojové teplotě. Světlo: Břečťan špatně snáší přímé sluneční paprsky. Především pestrolisté druhy upřednostňují dobře osvětlené místo a nemají rády změny v umístění, zvláště co se týká zdroje světla. Břečťany zelených variet je možné zařadit ke stinným rostlinám, ale přesto je pro ně světlé stanoviště vhodnější. V zimě je nutné umístit je na nějaké světlejší místo. Zálivka: V létě je zálivka mírná, v zimě střídmá. Zemina nesmí vyschnout, musí být stále vlhká, ale ne příliš mokrá. Hnojení: Od března do srpna se přihnojuje komplexním hnojivem pro dekorativní listnaté pokojové rostliny. Přihnojuje se každé dva týdny. Vzdušná vlhkost: Má ráda vlhký vzduch. Potřebuje časté rosení v létě a také v zimě, jestliže se nachází na teplém stanoviti. Pokud je to možné, pravidelně se omývá pod sprchou. Přesazování: Mladé rostliny každoročně na jaře, dospělé co dva roky. Doporučený poměr zeminy: 1 díl drnovky, 1 díl rašeliny, 1 díl kompostové zeminy, 1 díl listovky a 1 díl písku. Množení: Řízky, které mají často vzdušné kořeny. Pro lepší zakořenění se řízky zakrývají skleněnou lahví nebo sáčkem. Škůdci, choroby: V teplých a především suchých stanovištích je často napadena štítovkou. Svilušky (teplé přezimování).