Austrálie (Australia)

Zvětšit :::

Název CZ: Australský svaz
Název ENG: Australia
Originální název: Commonwealth of Australia
Hlavní město: Canberra (332 000 obyv.)
Počet obyvatel: 19 913 144
Rozloha (km2): 7 686 850
Hustota osob/km2: 2,5
Umístění: jižní zemská polokoule mezi Indickým a Tichým oceánem
Úřední jazyk: angličtina
Gramotnost: 100 %
Náboženství: katolíci (27%), anglikáni (24%), protestanti (20%)
Národnostní složení: Australané (75%), Angličané (6%), Řekové (2%)
Politický stav: konstituční monarchie, člen Commonwealthu
Členství v mezinárodních organizacích: OSN, Commonwealth, APEC, ANZUS, OECD
Měna: australský dolar (AUD) = 100 centů
Kurz (Kč): 1 austral. dolar = 18,361 (25. 8. 2005)
Časové pásmo: UTC +10:30, UTC +10 (jižní Austrálie), UTC +9:30 (centrální Austrálie), UTC +8:45, UTC +8hod (západní Autrálie)
Mezinárodní zkratka: AUS
Doména (internet): .au
Předvolba (telefon): 0061, 006116
mobil: 00611, 00614, 006189162, 00615
Ekonomika: Největší podíl na hosp. mají služby a průmysl. Zemědělství a hornictví však tvoří největší část australského vývozu (téměř 80%). Nerostné suroviny se taky podílejí velkou měrou na hosp., zároveň tvoří velkou část vývozu (hl. do Japonska). Nízká míra inflace i nezaměstnanosti. K poměru k celkovému HDP země je zadluženost poměrně nízká.
Hlavní odvětví ekonomiky: služby, průmysl
HDP (USD): 570,3 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD): 28 900
Vodní plocha (km2): není známo
Velká města: Adelaide, Brisbane, Newcastle, Melbourne, Perth, Sydney
Hlavní řeky: Darling, Murray
Moře: Indický oceán, Tichý oceán, Tasmanovo moře, Korálové moře
Podnebí: tropický pás, subtropický pás, mírný pás
Úhrn srážek: Většina území nemá během roku dostatek srážek, na dvou třetinách spadne méně než 500 mm srážek. Více srážek na návětrných stranách hor. Nejvíce srážek je na severovýchodním pobřeží, v Australských Andách a na Tasmánii.
Roční teploty: vnitrozemí patří k nejteplejším oblastem na Zemi (v lednu průměrně více než 30 stupňů Celsia!); v oblasti Australských And a Tasmánie neklesají zimní teploty pod 10 stupňů Celsia
Reliéf: rozsáhlá plošina obklopena vyvýšenými okraji, úzké pobřežní nížiny, centrální část tvoří rozsáhlé pohoří, východní a západní část území tvoří pás pohoří, nejvyšší bod - Mount Kosciuszko (2 229 m)
Flora: savany, pouště a polopouště
Fauna: ježura, emu, labuť černá, pelikán, ledňák velký, lyrochvost, kakadu žlutočečelatý, tučňák malý, ptakopysk, vombat chluponosý, koala, vačnatci (klokan rudý), velbloud divoký, ďábel medvědovitý, pes dingo, žralok lidožravý, žralok, krokodýl mořský, vorvaň, vorvaňovec plochočelý, humr a množství ptáků, hadů a hmyzu
Využití plochy: pastviny (54%), lesy (19%), orná půda (6%), ostatní (21%)
Zajímavosti (architektura): ranskontinentální železnice, Sydney (Opera, most Harbour), Brisbane (mrakodrapy), budovy trestanecké osadě Port Artur (ostrov Tasmánie)
Zajímavosti (příroda): jeskynní malby domorodců, skály Ayers Rock, skály Olgas, meteorický kráter Wolf Creek, stavby termitů
Historie:
Zemi objevil pravděpodobně Portugalec Godinho de Eredia roku 1601. William Dampier byl prvním Angličanem, který přistál na severozápadním pobřeží. Východní pobřeží bylo mořeplavcem Jamesem Cookem vyhlášeno, jako vlastnictví Velké Británie. V roce 1774 Cook objevil Novou Kaledonii. V roce 1788 vznikla první britská osada (Port Jackson, později Sydney) v Novém Jižním Walesu. Stala se z ní trestanecká kolonie. Kolem roku 1800 byl odtud zahájen průzkum vnitrozemí. Do roku 1814 se Austrálie nazývala Nové Holandsko. Od roku 1825 začalo osidlování západní části Austrálie. Průzkum celého území byl v letech 1850-1900 dokončen.
Vlnu přistěhovalectví vyvolal roku 1842 objev zlata v Západní Austrálii. Druhá vlna zlaté horečky přišla v roce 1851, kdy bylo objeveno zlato ve Viktorii u Balbestu a Bendiga. V roce 1901 se všechny australské kolonie spojily a vznikl Australský svaz (Commonwealth of Australia). Začátkem století se začala budovat síť železnic. Bylo spojeno Sydney s přístavním městem Perth na jihozápadním pobřeží. V obou světových válkách Austrálie podporovala Velkou Británii. Během 2. světové války vzniklo na tomto území několik základen pro válečné akce v Tichomoří. V roce 1945 se Austrálie stala jednou ze zakládajících členů OSN. V roce 1986 zrušeny poslední ústavněprávní vztahy s Velkou Británií. V roce 1991 se země zúčastnila války v Perském zálivu. V průběhu 90. let byl problém rostoucí míra nezaměstnanosti a zadlužování země. V současnosti se vláda snaží o nápravu postavení dlouhou dobu utlačovaných původních obyvatel. Koupí a darováním půdy, která jim kdysi dávno patřila.
Popis státu: Největší ostrov světa a zároveň nejmenší kontinent, jehož hustota osídlení dosahuje pouze 2,5 obyv. na km2. Rozlohou je stát 6. největší na světě, podle počtu obyvatel na tom je podstatně hůře.
Formální hlavou státu je britská královna, zastupovaná generálním guvernérem, kterého navrhuje australská vláda. Spolkový parlament se dělí na dvě komory - senát a poslaneckou sněmovnu. Ministerský předseda je šéfem vlády.
Australský svaz je rozdělen na 6 spolkových států a 2 teritoria.