Belgie (Cestopis) (Belgium)

Zv�t�it :::

Belgie: O�ima cestovatele... �vod. Belgie je standardn� z�padoevropsk� st�t. Klasick�ch turistick�ch zaj�mavost� tu najdeme m�n� ne� jinde. Belgie je ov�em tak� zem�, kde kter� m�la v ned�vn� minulosti nejhust�� �elezni�n� s� v Evrop�. Jen �zkorozchodn�ch �eleznic (tramvaj�) bylo v ur�it� dob� kolem 4.000 km a dalo se jimi dojet t�m�� do ka�d� vesnice. I s� b�n�ch �eleznic byla hust�. To v�e je nyn� minulost�. Po druh� sv�tov� v�lce prob�hla modernizace, v jej�m� r�mci zanikly t�m�� v�echny tramvaje i zna�n� ��st m�stn�ch drah. V trase v�t�iny z nich jsou dnes cyklostezky nebo se t�leso pou�ilo pro roz���en� soub�n� silnice. N�kdej�� obl�ben� dopravn� prost�edek dnes �asto p�ipom�naj� jen ulice ozna�en� "Tramstraat" nebo autobusov� zast�vky s v�mluvn�m n�zvem "Oud Station". Vedle hlavn�ch trat� z�stalo i n�kolik norm�ln�- i �zkorozchodn�ch �eleznic s muzejn�m provozem. Sn�mky a report�e z jejich n�v�t�vy najdete na t�chto str�nk�ch. Pokud v�s zaj�m� v�c, pod�vejte se na velmi p�kn� zpracovanou historii belgick�ch tramvaj� od Wima Kusee, seznam muzejn�ch spolk� na serveru UNECTO a stru�n� p�ehled na str�nk�ch Steane. Nejaktivn�j��m organiz�torem nostalgick�ch j�zd po neprovozovan�ch trat�ch je PFT-TSP. Rozhodn� si nenechte uj�t ofici�ln� mapu belgick� �elezni�n� s�t� (v�etn� neprovozovan�ch, soukrom�ch a n�kladn�ch trat�). Jak se d� bez auta pohybovat po Belgii? Up��mn� �e�eno, moc snadn� to nen�. �eleznice vede jen do v�t��ch m�st a autobusy, kter� spojuj� ta ostatn�, jezd� hlavn� o v�kendech sporadicky. V�dy tomu tak ale nebylo. Je�t� v 50. letech dvac�t�ho stolet� existovala s� 4000 km �zkorozchodn�ch �eleznic (tramvaj�), kter� slou�ily pro osobn� i n�kladn� dopravu a zaji��ovaly spojen� i men��ch obc� na b�n� �elezni�n� trat�. Tento syst�m vznikal postupn� od roku 1885. Po druh� sv�tov� v�lce, s rychl�m n�r�stem automobilismu, ov�em p�estala b�t tak hust� s� udr�iteln�. Do 70. let v�t�ina �zkorozchodn�ch trat� zanikla, udr�elo se jen n�kolik muzejn�ch drah, trat� na pob�e�� (De Panne - Knokke) a tramvaje v Bruselu, Antverp�ch, Gentu a Charleroi. Jedn�m z m�la poz�statk� po belgick�ch �zkorozchodn�ch �eleznic�ch je tramvajov� muzeum ve valonsk�m Thuin. Zalo�il jej v roce 1972, prakticky na posledn� chv�li, student Alain Francotte se sv�mi p��teli. Dnes zde m��eme obdivovat nejen �ctyhodnou sb�rku elektrick�ch a motorov�ch voz�, ale m��eme se i projet po zachoval�m �seku trati, za norm�ln�ch okolnost� propojen�m s tramvajovou s�t� (pr�-metro) v Charleroi. Na dal��ch stran�ch si m��ete prohl�dnout n�kolik fotografi� z n�v�t�vy muzea. Bohu�el, v roce 2004 je uzav�en most p�es �eku Sambre, tak�e se d� dojet jen asi 2 km ve sm�ru Charleroi. Oprava mostu se pl�nuje na konec roku. Koho zaj�m� v�c, m��e si p�e��st zaj�mavou historii belgick�ch tramvaj� a vyzkou�et odkazy na dal�� belgick� muzejn� spolky. Tramvaj u jeskyn� Han 06.06.2004 Belgie byla do 50. let dvac�t�ho stolet� r�jem pro v�echny milovn�ky �eleznic. Po norm�ln�m nebo �zk�m rozchodu se dalo dojet t�m�� kamkoliv. Dnes je tomu jinak. V�t�ina �zkorozchodn�ch drah (tramvaj�) p�estala existovat do roku 1960, a do dne�n�ho dne se zachovalo jen n�kolik provoz�. Jedn�m z nich je kr�tk� tra� Han-sur-Lesse - Grotes, sou��st turistick�ho are�lu jeskyn� Han. Provoz byl zah�jen v roce 1906. Tra�, ur�en� p�edev��m pro turisty, odbo�ovala z �ty�icet kilometr� dlouh� �zkorozchodn� dr�hy Rochefort (na zru�en� norm�ln�rozchodn� trati z Jemelle) - Wellin - Graide (tra� 166 Dinant - Bertrix). V l�t� 1935 zde jezdilo 9 p�r� vlak� z Rochefortu. V roce 1955 byla zru�ena tra� Rochefort - Graide, turisticky atraktivn� odbo�ka k jeskyn�m ale z�stala. Naopak, na obou konc�ch byla tra� m�rn� prodlou�ena, aby umo�nila pohodln�j�� p��stup z n�v�t�vnick�ho centra ke vstupu do jeskyn�. Dnes je j�zda historickou tramvaj� ned�lnou sou��st� n�v�t�vy jeskyn�. Vstupenka je spole�n� - samotn� projet� trati nen� povoleno. Proto�e v�chod z jeskyn� je na jin�m m�st�, vrac� se soupravy z horn� stanice pr�zdn�. Jeskyn� jsou mas�vn� inzerovan� po cel� Belgii a v dob� m� n�v�t�vy sem proudily davy turist�. Doprava do are�lu bez vlastn�ho auta je pom�rn� jednoduch� - je nutn� nejd��ve dojet vlakem do Jemelle (hodinov� takt) a tam p�estoupit na autobus TEC (v sou�asnosti - listopad 2004 - linka 29 Jemelle - Wellin, v�stup na zast�vce Han-sur-Lesse Eglise, tak� zhruba hodinov� takt). Podle toho, co jsem vid�l, ale v�t�ina lid� p�ij�d� autem. Autobusov� doprava v Belgii je hlavn� o v�kendech pon�kud nep�ehledn� a sporadick�, tak�e se nem��eme divit b�n�m turist�m, �e se jim nechce na ni spol�hat. Na dal��ch stran�ch uvid�te n�kolik fotografi� z proj��ky vlakem i n�v�t�vy are�lu. V�ce informac� o dr�ze najdete na ofici�ln�ch stran�ch jeskyn� Han, ze kter�ch jsem �erpal n�kter� podklady. Historick�m tramvaj�m se v�nuje tak� str�nka o muzeu Thuin na tomto serveru. Pokud se sem vyprav�te, neopome�te tak� mal� �elezni�n� muzeum v Jemelle (Centre du Rail et de la Pierre), kter� p�ibli�uje historii �elezni�n� dopravy a hornick� �innosti v okol�. Vennbahn 07.08.2004 Jako Vennbahn se ozna�uje s� �eleznic na v�chod� Belgie, na �zem�, kter� do roku 1918 pat�ilo N�mecku. Ozna�en� dostala podle regionu - Hohes Venn nebo Hautes Fagnes. Vznikla v letech 1885-89 s c�lem zlep�it spojen� okrajov�ch region� se zbytkem st�tu. B�hem 1. sv�tov� v�lky ji arm�da vyu�ila p�i �toku na Francii a roz���ila o dal�� trat�. Po roce 1918 se oblast kolem Eupen a Malmedy dostala do Belgie, a s n� i v�t�ina Vennbahn. �seky trati, kter� proch�zely N�meckem, se z rozhodnut� velmoc� staly rovn� sou��st� Belgie. Dr�ha tak v N�mecku vytvo�ila pruh belgick�ho �zem�. Po druh� sv�tov� v�lce, v jej�m� z�v�ru byly n�kter� trat� zni�eny v boj�ch, se obnovilo p�edv�le�n� uspo��d�n�. �elezni�n� doprava ov�em postupn� upadala a nakonec se omezila jen na turistick� provoz. Posledn� muzejn� vlak odjel 8. listopadu 2003, a od t� doby le�� �eleznice ladem. Proto�e za��zen� Vennbahn podl�h� zk�ze a nen� jist�, zda je�t� n�kdy dojde k obnoven� provozu, uspo��dal belgick� spolek PFT-TSP 7. srpna 2004 proj��ku po sj�zdn�ch �sec�ch. PFT-TSP je neziskov� organizace, kter� obnovuje a udr�uje historick� vozidla (muzeum Saint-Ghislain), provozuje muzejn� dr�hu Ciney - Spontin, vyd�v� �asopis Op de Baan a p��le�itostn� po��d� zvl�tn� j�zdy na zaj�mav� belgick� trat�. Trasa vedla z Brusselu po b�n�ch trat�ch p�es Li�ge a Rivage do Trois-Ponts, a pak po Vennbahn do B�llingen, zp�t do Weywertz, �vrat� do Sourbrodt a nakonec p�es Trois-Ponts do Bruselu. Zbytek s�t� bychom si projeli r�di, ale byl u� prohl�en za nesj�zdn�. I tak jsme toho b�hem dne hodn� uvid�li. ��astnilo se n�kolik set lid�. Vlak tvo�ilo 9 historick�ch voz� prvn� t��dy, ta�en�ch dv�ma lokomotivami s postrkem. Na dal��ch stran�ch si m��ete prohl�dnout fotografie. Pro lep�� orientaci poslou�� pl�nek s�t�. Pokud se chcete dov�d�t v�c, doporu�uji vynikaj�c� historickou studii na serveru Rinbad, str�nky Vennbahn V.o.E., posledn�ho provozovatele muzejn� dopravy, a fotogalerii jednoho z dal��ch ��astn�k� akce. Na akci rozd�vali let�ky tak� z�stupci jist� Railtour 11911, kter� by z�ejm� cht�la turistick� vlaky obnovit. Ov�em jak jejich pr�zdn� webov� str�nka napov�d�, k praktick�mu proveden� maj� daleko. V�t�� nad�ji mohou m�t �lapac� dreziny, kter�mi lze projet hrani�n� �sek Sourbrodt - Kalterherberg. �l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla webov� str�nka: railtrips.euweb.cz/