Francie (France)

Zv�t�it :::

N�zev CZ: Francouzsk� republika
N�zev ENG: France
Origin�ln� n�zev: Republique Francaise
Hlavn� m�sto: Pa�� (2 154 000 obyv.)
Po�et obyvatel: 60 424 000
Rozloha (km2): 547 030
Hustota osob/km2: 110,5
Um�st�n�: z�padn� Evropa
Sousedi: Andorra, Belgie, It�lie, Lucembursko, Monako, N�mecko, �pan�lsko, �v�carsko
��edn� jazyk: francouz�tina
Gramotnost: 99 %
N�bo�enstv�: katol�ci (80%), muslimov� (5%)
N�rodnostn� slo�en�: Francouzi (95%), Arabov� (3%), Alsasan� (2,3%), Portugalci, Italov�
Politick� stav: parlamentn� republika
�lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch: EU, NATO, OSN, CE, OBSE, OECD, G8
M�na: euro (EUR) = 100 cent�
Kurz (K�): 1 euro = 29,700 (25. 8. 2005)
�asov� p�smo: UTC +1, SE� (St�edoevropsk� �as), CET (Central European Time)
Mezin�rodn� zkratka: FRA
Dom�na (internet): .fr
P�edvolba (telefon): 0033, 00331
mobil: 00336
Ekonomika: Pat�� k vedouc�m pr�myslov�m st�t�m sv�ta. Zdrav� n�zk� �rove� inflace, nezam�stnanost je dlouhodob� kolem 9,5%, zahr. dluh 106 mld. USD.
Hlavn� odv�tv� ekonomiky: pr�mysl
HDP (USD): 1 654 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD): 27 500
Vodn� plocha (km2): 1 400
Velk� m�sta: Marseille, Lyon; Cannes, Nice, Toulouse, Bordeaux, La Rochelle, Chebourg, Remis, Versailles, Strasbourg
Hlavn� �eky: Loire, Seine, Rhone
Mo�e: St�edozemn� mo�e, Laman�sk� pr�liv, Biskajsk� z�liv, Lv� z�liv, Atlantsk� oce�n
Podneb�: m�rn� p�s
�hrn sr�ek: pr�m�rn� 500-800 mm; v hor�ch i p�es 1500 mm
Ro�n� teploty: r�zn� dle oblasti
Reli�f: povrch zem� je r�znorod�; pro Francii jsou charakteristick� rozs�hl� p�nve s pahorkat�m nebo zvln�n�m povrchem; �ist� rovinat� oblasti se vyskytuj� poskrovnu; v centr�ln� ��sti zem� stup�ovit� plo�ina Pa��sk� p�nve; u pob�e�� St�edozemn�ho mo�e n�inn� povrch; hranice se �pan�lskem a Andorrou tvo�� poho�� Pyrenej� (nejvy��� vrchol � Vignemale 3298 m n. m.); hranice s It�li� a �v�carskem tvo�� poho�� Alp (nejvy��� vrchol � Mont Blanc 4807 m n. m.)
Flora: lesy m�rn�ho p�su
Fauna: jelen, kamz�k, kozoro�ec horsk�, prase divok�, medv�d hn�d�, ��p b�l�, plame��k r��ov�, husy, �ho� ���n�, makrela, sardinka, treska polak, krab
Vyu�it� plochy: orn� p�da (33%), lesy (27%), pastviny (20%), ostatn� (20%)
Zaj�mavosti (architektura): Versailles, Louvre (La Pyramide Invers�e), Eiffelovka, V�t�zn� oblouk v Pa��i, aj.
Zaj�mavosti (p��roda): poho�� Alp
Historie: Kolem roku 800 p�. n. l. pronikali na toto �zem� kelt�t� Galov�. V 5. stol. Galov� os�dlili zna�nou ��st Evropy. V n�sledn�ch stolet�ch doch�zelo ke st�et�m s ��many, kte�� si v letech 58-50 p�. n. l. podmanili celou Francii. Tento stav trval t�m�� p�t stolet�.
Karel Martel porazil v roce 732 n. l. u Poitiers muslimsk� arabsk� dobyvatele ze �pan�lska a zalo�il dynastii Karlovac�. Jeho vnukem byl Karel I. Velik�, kter� roz���il znovu vliv Francie do N�mecka a d�le a� ke skandin�vsk�m a �pan�lsk�m hranic�m.
V letech 1337-1453 prob�hala tzv. stolet� v�lka, b�hem n� p�e�la zna�n� �zem� pod nadvl�du Anglie. Karel VII. za p�isp�n� Johanky z Arcu vyhnal Angli�any ze zem� a v roce 1453 se mu poda�ilo z�skat �zem� zp�t.
16. stol. je ve znamen� n�bo�ensk�ch konflikt� mezi katol�ky a francouzsk�mi protestanty (hugenoty). V roce 1589 Jind�ich IV. (Navarrsk�) p�ijal katolickou v�ru a zaru�il toleranci v��i hugenot�m, ��m� do�lo k uklidn�n� situace. B�hem vl�dy Ludv�ka XIII. (1601-1643) do�lo za pomoci pragmatick�ho a tvrd�ho kardin�la Richelieu k upevn�n� francouzsk� moci za hranicemi a k potla�en� dom�c�ho odporu.
B�hem vl�dy Ludv�ka XIV. (1638-1715) �e�en�ho �Kr�l Slunce� do�lo k vybudov�n� nejhonosn�j��ho kr�lovsk�ho dvora a s�dla (Louvre a Versailles) v cel� Evrop�. Kr�l tak cht�l odvr�tit pozornost �lechty od politiky. Do�lo k dal�� centralizaci vl�dy a k dal��mu pron�sledov�n� hugenot�. Francie roz�i�ovala sv� �zem� i v z�mo��, kolonizovala ��st Severn� Afriky, Indie a Karibsk� oblasti.
V 18. stol. ztratila Francie b�hem n�kladn�ch v�lek Kanadu a Indii. Vl�da se finan�n� zruinovala. V n�sleduj�c�ch letech klesala popularita monarchie. Za vl�d Ludv�ka XV., Ludv�ka XVI. a Marie Antoinetty se finan�n� situace zem� nad�le zhor�ovala. V roce 1789 propukla francouzsk� revoluce, vl�da byla svr�ena a do �ela se dostali fanatici Danton a Robespierre. Nastalo �dob� teroru, masov�ch poprav (nap�. i Ludv�k XVI. a Marie Antoinetta) a anarchie.
Roku 1799 se chopil moci Korsi�an Napoleon Bonaparte (1769-1821), kter� byl v�born�m vojensk�m strat�gem. V roce 1804 se prohl�sil c�sa�em. Provedl vnit�n� reformy, zavedl Ob�ansk� z�kon�k, kter�m se francouzsk� pr�vo doposud ��d�. Jeho snahou bylo ovl�dnut� cel� Evropy. Jeho expanze se mu zpo��tku da�ily, av�ak roku 1813 byl pora�en a posl�n do exilu. O dva roky pozd�ji se vr�til, aby utrp�l svou kone�nou por�ku u Waterloo v Belgii.
Byla znovu nastolena nepopul�rn� bourbonsk� vl�da, kterou vyst��dala nejist� 2. republika. Jej�m prezidentem byl zvolen Napoleon�v charismatick� synovec, kter� se posl�ze prohl�sil za Napoleona III. Do�lo k velk�mu rozmachu pr�myslov� revoluce, k soci�ln�m p�em�n�m a zem� za�ala op�t neb�vale prosperovat.
V roce 1870 Otto von Bismarck vehnal Francii do v�lky s Pruskem, b�hem n� do�lo ke zhroucen� francouzsk� arm�dy a n�sledn�mu zajet� Napoleona III. N�sledn� byla vytvo�ena 3. republika. Sjednan� m�r s N�meckem st�l zemi �zem� Alsaska-Lotrinska. D�ky t�k� vnitropolitick� situaci do�lo k povst�n� Pa��sk� komuny. B�hem krvav�ho potla�en� povst�n� zahynulo p�es 20 000 komunard�.
V n�sleduj�c�ch letech doch�z� ke stabilizaci situace v zemi. Francie upevnila sv� postaven� v Al��rsku, roz���ila svou moc v Z�padn� Africe a v Indo��n�. I. sv�tov� v�lka znamenala pro Francii velk� ztr�ty na �ivotech (kolem 1,4 mil. francouncouzsk�ch voj�k�). Na druhou stranu zem� pos�lila svou pozici v Evrop�, z�skala zp�t Alsasko-Lotrynsko a v letech 1923-1930 okupovala i n�meck� Por�n�.
B�hem II. sv�tov� v�lky byla velk� ��st zem� okupov�na N�meckem. V zemi do�lo k mnoha velk�m a d� se ��ci i rozhoduj�c�m bitv�m ke sklonku v�lky. V roce 1947 byla vyhl�ena IV. republika, kter� d�ky ne p��li� ��astn�m v�lk�m v Indo��n� a Al��rsku nem�la p��li� d�v�ru ob�an�.
N�sledovala V. republika. V roce 1958 se stal prezidentem zaslou�il� gener�l de Gaulle. Nov� vytvo�en� Evropsk� hospod��sk� spole�enstv� o�ivilo prosperitu v zemi. V t� dob� byl de Gaulle nucen uznat nez�vislost Al��rska a ostatn�ch francouzsk�ch koloni�. V roce 1968 do�lo k rozs�hl� revolt� pa��sk�ch student�.
V 70. letech se zem� zam��ila hlavn� na rozvoj ekonomiky, kter� byl zbr�d�n ropnou kriz�. V roce 1981 se stal prezidentem socialista Francois-Maurice Mitterand.
Popis st�tu:
Administrativn� se Francie d�l� na 96 departement� seskupen�ch do 22 region�. Sou��st� Francie je i ostrov Korsika (region s roz���en�mi pravomocemi).
A� do ned�vn� doby pat�ilo uhl� a �elezn� ruda k v�znamn�m nerostn�m surovin�m v zemi. D�le se t�� ropa, zemn� plyn, m��, zinek, olovo, st��bro, mangan, bauxit, draseln� soli.
Jadern� energie tvo�� 3/4 produkce v zemi, vodn� energie tvo�� 15%.
Mezi nejv�znamn�j�� pr�myslov� odv�tv� pat�� letectv�, automob., stroj., kovov�r., elektrotech., chem., text. a potrav. D�le je v�znamn� v�roba kosmetiky a luxusn�ho zbo��.
Silni�n� a �elezni�n� s� je hust� a kvalitn�. Na �eleznici jezd� vysokorychlostn� vlaky TGV.
V zemi je v�znamn� t� turistick� ruch, kter� se soust�e�uje hl. na pob�e�� (Francouzsk� rivi�ra, Bretagne, Normandie aj.), do hor (hl. Alpy) a oblast historick�ch pam�tek (Pa��, Louvre, Versailles, aj.).
Francie pat�� k nejv�t��m producent�m v zem�d�lstv� v Evrop�.
V zem�d�lstv� se p�stuje hlavn� je�men, p�enice, kuku�ice, brambory, hroznov� v�no, tab�k, ovoce, zelenina, d�le ve st�edomo�sk� oblasti l��iv� byliny, ko�en�, olivy a ozdobn� kv�tiny.
Francie pat�� k nejv�znamn�j��m sv�tov�m producent�m a v�vozc�m v�na.
Chov� se skot, prasata, ovce. Rybolov je omezov�n kv�tami EU.
V�voz: potraviny, v�no, s�r, stroje a dopravn� prost�edky, letadla, plasty, �elezo a ocel.
Dovoz: dopravn� prost�edky, ropa, stroje, aj.
Zem� obchoduje hlavn� se zem�mi EU (N�meckem, Velkou Brit�ni�, Belgi�, �pan�lskem, It�li�, Belgi�), USA.