Polsko (cestopis) (Poland)

politick� mapa

Polsko (cestopis) (Poland)
Zv�t�it :::
St�edoevropsk� zem�...

N�zev CZ: Polsk� republika N�zev ENG: Poland Origin�ln� n�zev: Rzeczpospolita Polska Hlavn� m�sto: Var�ava (1 650 000 obyv.) Po�et obyvatel: 38 625 000 Rozloha (km2): 312 685 Hustota osob/km2: 123,5 Um�st�n�: St�edn� Evropa Sousedi: B�lorusko, �esk� republika, Litva, N�mecko, Rusko, Slovensko, Ukrajina ��edn� jazyk: pol�tina Gramotnost: 99 % N�bo�enstv�: katol�ci (95%) N�rodnostn� slo�en�: Pol�ci (98%), N�mci, Ukrajinci Politick� stav: republika �lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch: EU, NATO, OSN, CEFTA, CE, OBSE, OECD M�na: zlot� (PLN) = 100 gro�� Kurz (K�): 1 zlot� = 7,346 (25. 8. 2005) �asov� p�smo: UTC +1, SE� Mezin�rodn� zkratka: POL Dom�na (internet): .pl P�edvolba (telefon): 0048, 004822 mobil: 004850, 004860, 004869, 004890 Ekonomika: Od za�. 90. let p�ech�z� na tr�n� syst�m. Inflace 2%, nezam�stnanost 15%, zahr. dluh 80,5 mld. USD. Hlavn� odv�tv� ekonomiky: pr�mysl, zem�d�lstv� HDP (USD): 427,05 mld. HDP (na 1 obyv. v USD): 11 200 Vodn� plocha (km2): 8 220 Velk� m�sta: L�d�, Krakov, Lublin, Wroclaw, Katovice, Gda�sk Hlavn� �eky: Visla, Bug Mo�e: Baltsk� mo�e Podneb�: m�rn� p�s �hrn sr�ek: 530 a� 560 mm; na jihu a hl. v Tatr�ch a� 1500 mm Ro�n� teploty: -3,3�C (v zim�) a� 19,2�C (v l�t�) Reli�f: na severu �zk� p�s Pobaltsk� n�iny, kter� se k jihu m�rn� zved� a tvo�� zvln�nou Pomo�anskou plo�inu; na severov�chod� se rozprost�r� Mazursk� jezern� plo�ina; od severu sm�rem na z�pad i v�chod se t�hnou �dol� a n�iny; na ji�n� hranici Mazursk� n�iny se rozprost�raj� pahorkatiny a n�zk� vrchoviny; na jihu karpatsk� oblouk Beskyd (1000-1700 m) od nich sm�rem na v�chod se t�hnou velehorsk� Tatry a sm�rem na v�chod Jesen�ky, Orlick� hory, Krkono�e, Kladensk� kotlina, Sov� hory; nejvy��� hora Rysy (2499 m n. m.), kter� le�� v Tatr�ch Flora: lesy m�rn�ho p�su Fauna: ovce, k��, li�ka, zaj�c divok�, veverka, jelen, vlk, medv�d aj. (fauna podobn� st�edoevropsk� oblasti) Vyu�it� plochy: orn� p�da (48%), lesy (30%), pastviny (12,5%), ostatn� (9,5%) Zaj�mavosti (architektura): Krakov, Var�ava, Pozna�, Wroclaw, bazilika sv. Filipa, d�ev�n� v�trn� ml�ny, b�val� koncentra�n� t�bory (v sou�asnosti jako muzeum) Zaj�mavosti (p��roda): Tatry (Rysy, Orla Perc) Popis st�tu: Historie: T�� se hn�d� a �ern� uhl�, ropa, zemn� plyn, st��bro, s�ra, kaol�n, zinek, olovo, m��, magnezit. P�stuje se obil�, kuku�ice, brambory, cukrov� �epa, raj�ata, papriky, okurky, jablka, hru�ky, t�e�n�, hrozny, meru�ky, broskve, �vestky, tab�k, len, konop� aj. Chov� se skot, ovce, prasata, dr�be�, kon�. V�voz: potraviny, dopravn� prost�edky, stroje. Dovoz: potraviny, spot�ebn� zbo��, stroje, dopravn� prost�edky. Hlavn�mi obchodn�mi partnery jsou zem� EU (�esk� republika, N�mecko, It�lie, Velk� Brit�nie, Francie aj.), Rusko, Ukrajina, USA. Mazury, Polsko: O�ima cestovatele... �vod. Co si p�edstavit pod slovem Mazury? Pro v�t�inu lid� je to krajina luk, les� a jezer na severu Polska, ide�ln� m�sto pro plav�n�, plavby na plachetnic�ch, p�� a cyklistick� v�lety. Z�rove� je to i oblast s pohnutou histori�, kde se po stalet� m�sily vlivy prusk�, n�meck�, polsk� a v posledn�m stolet� i ukrajinsk� a rusk�. Po stalet� vedli Pol�ci a N�mci z�pas o nadvl�du nad Mazurami a sousedn� Warmi�, p�vodn� obydlen�mi staroprusk�mi kmeny. Z historie je snad nejzn�m�j�� bitva u Grunwaldu 1410, kter� se ��astnil i Jan �i�ka - a ztratil tu jedno oko. N�me�t� ryt��i zde utrp�li zdrcuj�c� por�ku a Polsko z�skalo na n�kolik stalet� vl�du nad v�chodn�m Pruskem. V 17. a 18. stolet� ov�em polsk� vliv upadal a oblast se na dal�� stalet� stala sou��st� Pruska, pozd�ji N�mecka. A asi by si tento charakter udr�ela, neb�t druh� sv�tov� v�lky. Dnes pat�� ji�n� ��st Polsku, sever Rusku a lid�, kte�� zde �ij�, sem p�i�li v naprost� v�t�in� a� po roce 1945. Krom� obvykl�ch turistick�ch pam�tek a zaj�mavost� je na Mazur�ch i �ada �elezni�n�ch trat�, po kter�ch u� �adu let nejezd� osobn� vlaky. D�vod je prost� - �zem� je chud�, ��dce os�dlen� a na provoz vlak� �i �dr�bu nejsou v rozpo�tu pen�ze. Na�t�st� v Polsku najdeme spolky, kter�m nen� zat�ko pronajmout motor�k, vysekat k�ov� z d�vno neproj�d�n�ch trat� a zorganizovat n�kolikadenn� proj��ku. Takov� akce je pak nejen turistick�m a kulturn�m z�itkem, ale i p��le�itost� k setk�n� podobn� zalo�en�ch lid� z cel� Evropy. V�lety po zru�en�ch trat�ch Polska u� tradi�n� organizuje Pomo�ansk� spolek �elezni�n�ch p��znivc� (PTMKZ). Mnohalet� zku�enosti organiz�tor� se nezap�ou a ani v tomto p��pad� nezklamali. Na n�sleduj�c�ch str�nk�ch najdete report�e z jednotliv�ch dn� s fotografiemi. V orientaci V�m pom��e sch�ma trasy a dv� historick� mapy v�chodn�ho Pruska - �elezni�n� a topografick�. V��ezy z t� posledn� najdete tak� jako odkazy u fotografi�. Tak� doporu�uji dal�� servery - Mazursk� infoservis s �adou informac� pro n�v�t�vn�ky a sb�rku historick�ch map a pohlednic. Informace o pl�novan�ch j�zd�ch zvl�tn�ch vlak� najdete na str�nk�ch Warsika a K�C (nejen Polsko). 1. den 09.05.2003 Trasa: Szczecin Port Centralny - Ostr�da - Mi�om�yn - Ostr�da - Olsztyn - Szczytno - E�k Program za�al v p�tek r�no ve stanici Ostr�da. N� motor�k tam p�ijel ze �t�t�na. Prvn� j�zda sm��ovala na nepou��vanou vle�ku do obce Mi�om�yn, zbytek p�vodn� trati do Mor�gu a My�lic. Trasa vedla malebnou krajinou kolem Drweckiego jezera. Bohu�el, jak se pozd�ji uk�zalo, byl tento vlak asi posledn� - kr�tce po na�em pr�jezdu n�kdo z m�stn�ch obyvatel ukradl n�kolik metr� kolejnic a a�koliv ho policie chytila, tra� u� asi nikdo obnovovat nebude. Po n�vratu do Ostr�dy jel n� vlak do Olsztyna, kde se odd�lil od hlavn� trati a pokra�oval sm�rem na Szczytno a E�k. I tato tra� byla kdysi v�znamnou spojnic�. Dnes tu ov�em jezd� jen n�kolik spoj� v letn�m obdob�, a to jen v mezi stanicemi Olsztyn - Pisz. Z�v�re�n� �sek z Pisza do E�ku nen� pou��van� od roku 2000. B�hem j�zdy se poda�ilo za��dit n�kolik fotozast�vek, n�kte�� ��astn�ci si nav�c stihli ve stanici �wi�tajno koupit lepenkovou j�zdenku (v Polsku st�le existuj�). Za �era, s m�rn�m zpo�d�n�m zp�soben�m �patn�m stavem trati, dojel vlak do E�ku, kde byl zaji�t�n nocleh. 2. den 10.05.2003 Trasa: E�k - Olecko - Go�dap (+ autobusem Sta�czyki a �ytkiejmy) Z E�ku vyj�d�me r�no sm�rem na sever. Na�e prvn� cesta vede do stanice Olecko. Tra� je ve velmi dobr�m stavu, d� se jet a� 80 km/h. Je�t� v roce 2000 tudy jezdilo n�kolik letn�ch rychl�k�. Prvn� �elezni�n� zaj�mavost n�s �ek� t�sn� p�ed Oleckem - spojka, kter� kdysi umo��ovala p��mou j�zdu z E�ku do Suwa�k. Dnes je u� bohu�el nesj�zdn�, n� vlak na ni nepustili. Je�t� n�kolik sn�mk� - a vj�d�me do Olecka. Tady za��v�me prvn� p��jemn� p�ekvapen�. Na n�stupi�ti u� na n�s �ek� starosta m�sta, v kr�tk�m proslovu n�s v�t� v okresu Olecko a zve na vystoupen� m�stn�ho um�leck�ho souboru. Za chv�li se u� d�v�me na 8 tane�n�ch p�r� v kroj�ch, kter� n�m p�i svi�n� hudb� p�edv�d�j� perfektn� nacvi�en� lidov� tance. Cel� p�edstaven� trv� asi p�l hodiny. S n���m podobn�m jsme nepo��tali a v�ichni se shodujeme, �e to je vynikaj�c� prezentace m�sta, na kterou ur�it� nezapomeneme. Pokra�ujeme na sever, po lev� stran� sledujeme n�sep zru�en� trati do Kruklanek. Proj�d�me velk�m n�kladi�t�m p�sku Sto�ne, kter� dalo jm�no �asopisu pozna�sk�ch �elezni�n�ch p��znivc�, a zastavujeme v n�sleduj�c� obci Kowale Oleckie. Je tu hranice okresu Olecko a i tady n�s �ekaj� m�stn� obyvatel� s velk�m transparentem. Tentokr�t n�m m�sto hudby a tance nab�zej� m�stn� sladk� pe�ivo s�kacz. Pokud jste ho je�t� nevyzkou�eli, ur�it� ho v Polsku ochutnejte - je znamenit�. N�kolik kilometr� za obc� Kowale se tra� st��� na z�pad. Ve stanici Botkuny se tu kdysi v ostr�m �hlu p�ipojovala stavebn� n�ro�n� tra� sm�rem na �ytkiejmy a �istyje Prudy. Tato m�stn� dr�ha, rozebran� Rudou arm�dou v roce 1945, p�ekon�vala zna�n� p�ev��en� a vznikla na n� �ada most�, n�sp� a z��ez�. Dnes jsou pova�ov�ny za v�znamn� technick� pam�tky. Jeden z most� se nach�zel v t�sn� bl�zkosti na�� trati a organiz�to�i toho vyu�ili ke kr�tk� fotozast�vce. P�ij�d�me do Go�dapi, kde n�s na n�dra�� op�t �ek� ofici�ln� delegace s ochotnickou kapelou. Na�e j�zda tu kon��, motor�kem se za chv�li svezou m�stn� obyvatel� do Botkun a zp�t. Mo�n� to bylo naposled, kdy k nim n�jak� vlak p�ijel - vzhledem ke stavu trati z Olecka se nen� �emu divit. Pro n�s jsou p�ipraven� dva autobusy, kter� n�s zavezou do obce Sta�czyki k nejvy���m �elezni�n�m most�m v Polsku. Vlakem se k nim u� nedostaneme - koleje z cel� trati Botkuny - �istyje Prudy zmizely roku 1945 v SSSR. Po kr�tk� prohl�dce pokra�ujeme do obce �ytkiejmy na polsko - litevsko - rusk�m trojmez� a pak u� zp�tky do Go�dapi na nocleh. A�koliv jsme projeli m�n� ne� jin� dny, z�itk� m�me za cel� den dost. 3. den 11.05.2003 Trasa: autobusem: Go�dap - Turowo; �zkorozchodn�m vlakem: Turowo - Laski Ma�e - Zawady Tworki - Laski Ma�e - E�k; Motor�kem: Go�dap - E�k - K�trzyn - W�gorzewo; autobusem: prohl�dka staveb na Mazursk�m kan�lu a zbytk� zru�en�ch �zkorozchodn�ch drah Na programu t�et�ho dne bylo okol� W�gorzewa. Bohu�el, p��m� �elezni�n� spojen� t�chto m�st s Go�dapem zaniklo v roce 1945, a tak n�m nezbylo ne� se nejd��ve vr�tit stejnou trasou do E�ku. Proto�e ne v�echny ��astn�ky by takov�to opakovan� proj��ka zaj�mala, zajistil organiz�tor pro z�jemce za p��platek alternativn� program - j�zdu autobusem do Turowa a odtamtud zvl�tn�m vlakem po cel� s�ti E�ck�ch �zkorozchodn�ch drah. Vedle mne toho vyu�ili hlavn� kolegov� ze z�padn� Evropy. Dva zku�en� cestovatel� z �R, kte�� jeli s n�mi, u� byli i tam a napl�novali si je�t� n�ro�n�j�� program - �zkokolejnou dr�hu P�ociczno v okol� Suwa�k. Se�li jsme se r�no ve stanici Go�dap v motor�ku. Je�t� p�ed v�jezdem na jih jsme vyzkou�eli, kam a� se d� dojet ve sm�ru do Ruska (bohu�el jen p�r des�tek metr�). Pak u� n�sledoval p�estup do autobusu a j�zda vesnick�mi cestami do Turowa. Tady n�s �ekal rumunsk� �zkorozchodn� motor��ek, se kter�m jsme projeli v�echny v�tve E�ck�ch �zkorozchodn�ch drah - z Turowa do uzlov� stanice Laski Ma�e, na druhou kone�nou Zawady Tworki a nakonec do E�ku. A�koliv jsme cestou m�li �as na n�kolik fotozast�vek (a jednou dokonce odkl�zeli spadl� v�tve), museli jsme nakonec je�t� asi p�l hodiny �ekat na na�e kolegy v motor�ku, kter� zdr�el �patn� stav trati. Z E�ku pokra�ujeme po hlavn� trati do K�trzyna. Ve stanici Stare Juchy n�s zaujal n�meck� n�pis K�nigsberg 161.3 km, prosv�taj�c� na zdi p�es n�koliker� p�emalov�n�. V Gi�ycku sledujeme po prav� stran� zru�enou odbo�ku do Kruklanek, kter� je�t� p�ed n�kolika m�lo lety existovala. �koda, u� se na ni nedostaneme. Do K�trzyna jsme dojeli rychle, obrac�me soupravu a m���me na W�gorzewo. Po t�to trati u� jezd� jen n�kladn� vlaky (co� se mo�n� brzy zm�n� - m�sto W�gorzewo uva�uje o provozov�n� parn�ch vlak� pro turisty). Po n�kolika kilometrech p�ij�d�me k osad� Gier�o�, kde se b�hem druh� sv�tov� v�lky nach�zel Hitler�v velitelsk� t�bor Wilczy Szaniec. Z trati je vid�t n�kolik pobo�en�ch bunkr�, v�t�ina are�lu je ov�em schovan� v lese. Po p�r fotozast�vk�ch p�ij�d�me k c�li. Odkl�d�me batohy v hotelu a nastupujeme do autobusu, kter� n�s odv�� k dal��m zaj�mavostem. V okol� W�gorzewa toti� N�mci je�t� p�ed 1. sv�tovou v�lkou za�ali budovat soustavu vodn�ch d�l - Mazursk� kan�l, kter� m�l splavnit jezera pro n�kladn� dopravu a spojit je s Baltsk�m mo�em. Kan�l nikdy nedokon�ili, pr�ce definitivn� zastavila 2. sv�tov� v�lka. Nicm�n� tu zbylo n�kolik hotov�ch i rozestav�n�ch p�ehrad (nap�. Guja, Le�niewo G�rne, na rusk� stran� Ozerki Bo��ije), kter� pat�� k v�znamn�m technick�m zaj�mavostem regionu. A proto�e n�s zaj�m� historie �eleznic, neopominuli jsme samoz�ejm� ani poz�statky po �zkorozchodn� dr�ze K�trzyn - Krylovo. 4. den 12.05.2003 Trasa: W�gorzewo - K�trzyn - Korsze - Bartoszyce - G�omno (hranice) - Bartoszyce - Korsze - Skandawa (hranice, vle�ky) - Korsze; autobusem Korsze - K�trzyn Pond�l� 12. kv�tna bylo ve znamen� hrani�n�ch p�echod�. V�chodn� Prusko se po roce 1945 rozd�lilo nep�irozenou p��mkou mezi Polsko a SSSR, co� p�e�alo �adu �elezni�n�ch trat�. Z�staly jen t�i hrani�n� p�echody - Braniewo, G�omno a Skandawa - a jen prvn� z nich se pou��v� pro osobn� dopravu. Na�im c�lem bylo, projet si oba zb�vaj�c�. P�es G�omno vede tra� na z�pad Kaliningradsk� oblasti - do Bagrationovska (Pr Eylau) a Kaliningradu, p�es Skandawu se jezd� na v�chod - do �eleznodoro�n�ho (Gerdauen), �er�achovsku (Insterburg) a Sov�tsku (Tilsit). Ob� trat� byly p�ed rokem 1945 v�znamn�mi magistr�lami v�chodn�ho Pruska. Z W�gorzewa vyj�d�me r�no do K�trzyna, cestou m�me je�t� n�kolik fotozast�vek. Pokra�ujeme p�es Korsze do Bartoszyc. Bartoszyce jsou velk� stanice s n�kladn� dopravou, osobn� vlaky sem nejezd� od roku 2000. Za Bartoszycami jedeme po spl�tce norm�ln�ho a �irok�ho rozchodu. Je tu u� jen jedin� polsk� stanice - G�omno, dnes opu�t�n�. Odbo�uj� z n� ov�em st�le vle�ky, dnes ji� nepou��van�, na star� p�ekladi�t� a do skladov�ch are�l�. Po n�kolika kilometrech p�ij�d�me ke st�tn� hranici. Pozn�me ji podle �ady hrani�n�ch sloupk� uprost�ed �irok�ho pr�seku v lese. D�l u� jet nem��eme, vrac�me se do Bartoszyc, p�ipojujeme druh� v�z a pokra�ujeme p�es Korsze na Skandawu. P�ed Skandawou m�j�me rozs�hlou plochu b�val�ho n�dra�� Modgarby, o kter�m jeden z ��astn�k� prohl�sil, �e se pou��valo jen dvakr�t v historii - p�i "osvobozov�n�" Ma�arska v roce 1956 a �SSR roku 1968. Proj�d�me Skandawou a bl��me se ke st�tn� hranici. I tady vede soub�n� norm�ln� a �irok� rozchod. Organiz�tor se sna�� domluvit mo�nost vjezdu do �eleznodoro�n�ho, to se v�ak neda�� a zastavujeme na ���e. V d�lce p�ed n�mi vid�me vrata p�es koleje, sou��st zabezpe�en� sov�tsk�ho (dnes rusk�ho) �zem�. Pozdrav�me se s pohrani�n�ky z nedalek�ho silni�n�ho p�echodu a vrac�me se zp�t do Skandawy. Na polsk�m �zem� bl�zko Skandawy vyrostla po v�lce s� vle�ek, spojuj�c�ch tra� s p�ekladi�ti �irok�ho a norm�ln�ho rozchodu. Dnes je jich v�t�ina rozebran�, ��st s�t� ale z�stala. Do jednoho vle�kov�ho koleji�t�, u obce Fr�czkowo, vj�d�me ze Skandawy. Dost�v�me se jen na okraj - samotn� koleji�t� pat�� dnes soukrom� firm�, i tak to ale byla p�kn� n�kolikakilometrov� proj��ka. Ze Skandawy se vrac�me vlakem do stanice Korsze, kde odstavujeme motor�k. Autobus n�s odv�� do K�trzyna. Proch�z�me m�sto a zvenku prohl��me p�estav�n� k�i��ck� hrad. K�trzyn v�etn� hradu byl z 50 % vyp�len Sov�tskou arm�dou, mnoho zaj�mavost� tu u� nenach�z�me. Po kr�tk� proch�zce odch�z�me na ubytov�n�. 5. den 13.05.2003 Trasa: (individu�ln� autobusem: K�trzyn - �wi�ta Lipka - S.Samulewo); Ganzem: Korsze - K�trzyn - Korsze - S�topy Samulewo - Troksy (sm�r Reszel) - S�topy Samulewo - Czerwonka - Lidzbark Warmi�ski - S�gnity - Lidzbark Warmi�ski - Czerwonka - Biskupiec Reszelski Za�al nejn�ro�n�j�� den cel� akce. Na programu jsme m�li nejdel�� proj��ku - z K�trzyna do S�top Samulewa, odtamtud na odbo�ku sm�r Reszel, pak p�es Czerwonku t�m�� k rusk� hranici do obce S�gnity a nakonec zp�t do Biskupca Reszelskiego. Jak se uk�zalo, nebylo to v�bec snadn�. Je�t� p�edchoz� ve�er jsem si v�iml na map�, �e mezi K�trzynem a Samulewem, mimo �elezni�n� s�, se nach�z� v�znamn� barokn� pam�tka - kl�ter �wi�ta Lipka. Proto�e se sem u� p��t� asi nepod�v�m, rozhodn� jsem si ji necht�l nechat uj�t. Pro Pol�ky to tak atraktivn� nebylo, dohodl jsem se proto se spolubydl�c�mi, �e vyjdu z ubytovny d��v, svezu se ke kl�teru linkov�m autobusem a pak dal��m dojedu k n�dra��. R�no na�t�st� jezdily autobusy dob�e, kl�ter byl ov�em bohu�el je�t� zav�en�. Na otev�en� se �ekat nedalo, ale i zvenku vypadal impozantn�. Ve Svat� Lipce jsem chytil dal�� autobus a dojel kolem hradu Reszel na n�dra�� S�topy Samulewo. Zhruba za hodinu jsem se tu se�el s ostatn�mi ��astn�ky, kte�� p�ijeli zvl�tn�m vlakem po hlavn� trati. Ze Samulewa kdysi odbo�ovaly dv� vedlej�� trat�, v dob� na�� n�v�t�vy u� ale existoval jen zbytek jedn� z nich - n�kolik kilometr� sm�rem na Reszel. Posledn� vlak tu ov�em podle historick� mapy projel v roce 1995. Vyjeli jsme t�m sm�rem, ale po n�kolika stech metrech n�s zastavil pa�ez, shozen� na tra� ze svahu. Po jeho odstran�n� pokra�ujeme hust�m porostem, ale je p�ed n�mi dal�� p�ek�ka - tentokr�t rozkraden� koleje. Nach�z�me je hned za plotem jednoho statku. Vol�me policii, ov�em na jej� p��jezd nem��eme �ekat. Vrac�me se do Samulewa a pokra�ujeme po hlavn� trati do Czerwonki. Po kr�tk�m zastaven� dost�v�me souhlas k j�zd� na nejdel�� �sek - do stanice S�gnity. Tra� Czerwonka - S�gnity je u� n�kolik let zru�en�, posledn� vlak tu projel v devades�t�ch letech. Nejd��ve jedeme do Lidzbarku Warmi�skiego, posledn�ho v�t��ho m�sta, proslaven�ho k�i��ck�m hradem. Kdysi to byl i �elezni�n� uzel (jezdilo se odsud do 5 sm�r�). Poda�ilo se n�m tu naj�t jedno z nejlep��ch m�st pro fotografov�n�, vysok� �elezni�n� most nad �ekou Lyna. Na n�v�t�vu m�sta v r�mci akce nen� �as, pokra�ujeme na sever. Po tomto �seku jel posledn� vlak v roce 1992. Tra� je nejen zarostl� k�ov�m, ale vandalov� nav�c pod�ezali �adu telegrafn�ch sloup� a polo�ili je nap��� kolejemi. Jedeme krokem, oproti pl�nu nab�r�me n�kolikahodinov� zpo�d�n�. Kone�n� v m�rn�m de�ti p�ij�d�me do dal�� v�t�� obce, kterou je G�rowo I�awieckie. Na n�stupi�ti na n�s �ek� dav m�stn�ch obyvatel a ��d� o svezen�. Jak by ne, kdy� tu vid�li posledn� vlak p�ed v�ce ne� deseti lety a jak jsme pozd�ji zjistili, n�kdo o na�� j�zd� vyv�sil po m�st� plak�ty. Vyhov�t jim ov�em nem��eme, m�me plno. Ve vlaku mi jeden z ��astn�k� ��k�, �e G�rowo je nejv�t��m centrem ukrajinsk� men�iny v Polsku. Pokud v�s zaj�m�, jak se sem dostali, pod�vejte se na n�kter� z odkaz� na t�to str�nce nebo si vyhledejte p��slu�n� hesla na Seznamu �i wp.pl. Podle slov �lov�ka, kter� mi to vypr�v�l, je problematika "banderovc�" v Polsku st�le velmi citliv� z�le�itost, o kter� se nahlas rad�ji p��li� nemluv�. Za G�rowem n�s �ekala posledn� v�t�� p�ek�ka - z trati kdysi odbo�ovala vle�ka do v�znice a n�kdo v posledn�ch letech odmontoval ��st v�hybky - ale i tu p�ekon�v�me a pokra�ujeme po posledn�m �seku. Jedeme rychleji ne� p�edt�m, tra� toti� p�ed na��m p��jezdem prohl�dli a zpr�jezdnili �lenov� KMK Olsztyn. P�ij�d�me do obce S�gnity, jen n�kolik kilometr� od rusk� hranice. C�t�me se jako v jin�m sv�t�, je to prav� zapadl� vesnice, lid� tu z�ejm� �ij� p�edev��m na podpo�e a z toho, co si doma vyp�stuj�. Ve zbyl�m �ase pokra�ujeme p�ky po zru�en� trati sm�rem k rusk� hranici. Kousek za n�dra��m je p�ejezd pokryt� vrstvou hl�ny a d�l u� jen "houpa�ka" - koleje ve vzduchu nad chyb�j�c�m n�spem. Vypad� to, �e tudy pro�la velk� povode�, ale jeden z m�stn�ch obyvatel n�s vyv�d� z omylu - n�sep p�ed lety odt�ila soukrom� firma. Kousek d�l kon�� i koleje, na dal�� pr�zkum nem�me �as. V ka�d�m p��pad�, vlaky sem p�estaly jezdit u� v roce 1945. Ze S�gnit se ned� jet vlakem nikam jinam ne� zp�tky do Czerwonki, vyr��me proto na zp�te�n� cestu. V G�rowie nab�r�me n�kolik m�stn�ch d�t�, kter� se cht�ly jednou v �ivot� sv�zt n�kolik kilometr� vlakem, a po kr�tk� zast�vce v Lidzbarku Warmi�skim jedeme p�es Czerwonku do Biskupca Reszelskiego, kde byl zaji�t�n� nocleh. P�ij�d�me za tmy. 6. den 14.05.2003 Trasa: Biskupiec Reszelski - Szczytno - Wielbark - Nidzica - Dzia�dowo - Zaj�czkowo Lubawskie - Lubawa - Zaj�czkowo Lubawskie - I�awa Na posledn� den akce organiz�tor napl�noval zru�enou tra� z Biskupca Reszelskiego na jih p�es Szczytno do Wielbarku a pak na z�pad p�es Dzia�dowo do I�awy. Na rozd�l od p�edchoz�ho dne u� n�s ne�ekaly ��dn� p�ek�ky, tra� byla vcelku v dobr�m stavu, by� u� v �seku Biskupiec - Nidzica n�kolik let nepou��van�. Ve m�st� Nidzica jsme najeli na hlavn� tra� z Olsztyna a v Dzia�dowie poprv� od za��tku akce opustili n�kdej�� Prusko. Nakonec je�t� vle�ka do Lubawy - a kon��me ve�er v I�awie. V�t�ina lid� se rozjela dom�, n�kolik n�s p�espalo v m�stn� turistick� ubytovn� a odjelo a� dal�� den. Co ��ci na z�v�r? Organiz�tor Pawe� Ple�niar a jeho sdru�en� PTMKZ p�edvedli vynikaj�c� pr�ci. Zajistit tak n�ro�n� program, v�etn� ubytov�n�, p�ejezd� autobusem a doprovodn�ho programu pro n� muselo znamenat �adu m�s�c� intenz�vn�ho za�izov�n� a zaji��ov�n�. V�sledek ale rozhodn� st�l za to - za rozumnou cenu jsme v kr�tk� dob� projeli �adu m�st, kam se individu�ln� turista nem� �anci po �eleznici dostat. Samoz�ejm� jim p�itom nahr�ly i pom�ry na polsk�ch �eleznic�ch - v Polsku existuj� des�tky �i stovky kilometr� trat�, kter� jsou sice pr�jezdn�, ale ��dn� vlaky po nich z finan�n�ch d�vod� nejezd�. T�ko by n�co podobn�ho mohli po��dat nap��klad v �ech�ch, kde je podobn�ch trat� minimum a organiz�to�i v�t��ch akc�, jako nap��klad Dovolen� s motor��kem nebo Orient Express, mus� nab�zet mnohem v�c (nap�. historick� vozidla, dopl�kov� program s prohl�dou pam�tek). To ov�em rozhodn� neznamen� kritiku PTMKZ. Z�jemce o polsk� �eleznice toti� jen st�� najde lep�� zp�sob, jak se dostat n�kam, kde u� vlaky �adu let nejezd�. Nikoho nap��klad nenapadlo, �e by m�sto zaj��ky do obce S�gnity mohl vystoupit v Lidzbarku a z�skan� �as str�vit n�v�t�vou hradu. Jak poznamenal jeden z ��astn�k�, "hrad tu bude i za deset let, ale vlakem do S�gnit u� asi jedeme naposled". �l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla webov� str�nka: railtrips.euweb.cz/


V�ce na www:
 Www.celysvet.cz
 Zobrazit �l�nek
 Zobrazit forum
 Psi plemena (486)