![]() ![]() Dle rozlohy Rusko je nejv�t�� st�t sv�ta, m� obrovsk� nerostn� bohatstv�; pat�� mezi zem�, kter� ovliv�uj� d�n� na Zemi� N�zev CZ: Rusk� federace N�zev ENG: Russia Origin�ln� n�zev: Rossiyskaya Federatsiya Hlavn� m�sto: Moskva (8 580 000 obyv.) Po�et obyvatel: 143 788 000 Rozloha (km2): 17 075 200 Hustota osob/km2: 8,4 Um�st�n�: V�chodn� Evropa, severn� Asie Sousedi: B�lorusko, Estonsko, Polsko, Finsko, Litva, Loty�sko, Ukrajina; �zerb�jd��n, ��na, Gruzie, Kazachst�n, KLDR, Mongolsko, Norsko ��edn� jazyk: ru�tina Gramotnost: 98 % N�bo�enstv�: pravoslavn�, muslimov� N�rodnostn� slo�en�: Rusov� (82%), Tata�i (4%), Ukrajinci (3%), �uva�i (1,2%) Politick� stav: republika �lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch: OSN, G8, CE, OBSE, SNS M�na: rusk� rubl (RUR) = 100 kop�jek Kurz (K�): 100 rubl� = 84,928 (25. 8. 2005) �asov� p�smo: UTC +2, EET (East European Time); UTC +3, MSK (Moscow Time); UTC +4, UTC +5, UTC +6, UTC +7, UTC +8, UTC +9, UTC +10, UTC +11, UTC +12 Mezin�rodn� zkratka: RUS Dom�na (internet): .ru P�edvolba (telefon): 007, 007901, 007902, 007903, 007910, 007911, 007912, 007916, 007918, 007921, 007926, 007927, 007928, 007954; Moskva 007095; Petrohrad 007812 Ekonomika: Inflace kolem 10%, nezam�stnanost 8,5%, hosp. r�st 5,5%, zahr. dluh 167 mld. USD. Hlavn� odv�tv� ekonomiky: pr�mysl HDP (USD): 1 288,6 mld. HDP (na 1 obyv. v USD): 8 900 Vodn� plocha (km2): 79 400 Velk� m�sta: Petrohrad, Ni�nij Novgorod, Novosibirsk, Krasnojarsk, Irkutsk, Vladivostok Hlavn� �eky: Ob, Volha, Lena, Jenisej, Jana, Kolyma Mo�e: Barentsovo mo�e, Karsk� mo�e, Beringovo mo�e, Ochotsk� mo�e, Japonsk� mo�e, Beringg�v pr�liv, Severn� ledov� oce�n Podneb�: m�rn� p�s, arktick� p�s �hrn sr�ek: dle oblasti v rozmez� 130 � 1450 mm Ro�n� teploty: v zimn�m obdob� extr�mn� a� -50�C; v letn�m obdob� v rozmez� 15,5-25,5�C Reli�f: v�t�inu evropsk� ��sti Ruska tvo�� v�chodoevropsk� rovina, na jihu tvo�� Kub��skou n�inu ohrani�enou masivem Kavkazu; na severoz�pad� le�� Karelsk� jezern� plo�ina, hornat�j�� poloostrov Kola; na severov�chod� se rozprost�raj� Timansk� vrchy; na z�pad od Moskvy le�� Valdajsk� vrchovina; na jihoz�pad� se rozprost�r� rozs�hl� St�edorusk� vrchovina; na v�chod� se rozprost�r� poho�� Ural, na v�chod od n�j le�� nejv�t�� n�ina sv�ta-Z�padosibi�sk� rovina (p�es 3 mil. km2); na jihov�chod� Z�padosibi�sk� roviny se zvedaj� p�sma poho�� (nejvy��� Altaj); za Bajkalem le�� rozs�hl� n�horn� plo�ina; na severov�chodn� ��sti Sibi�e se t�hne t�m�� 2000 km dlouh� Verchojansk� poho��; nejvy��� hory Elbrus (5633 m n. m.) a Belucha (4506 m n. m.) Flora: lesy m�rn�ho p�su, tundry, stepy, pol�rn� Fauna: sob, prase divok�, vlk, medv�d hn�d�, medv�d ledn�, tygr ussurijsk�, tule� gr�nsk�, mro�, velryba, losos, berne�ka b�lol�c� Vyu�it� plochy: lesy (47%), orn� p�da (8,5%), pastviny (5%), ostatn� (39,5%) Zaj�mavosti (architektura): Moskva (chr�m Basileje Bla�en�ho, aj.), Petrohrad (Zimn� pal�c), Transsibi�sk� magistr�la z Moskvy do Vladivostoku Zaj�mavosti (p��roda): krajina Sibi�e Popis st�tu: Historie: Zem� d�ev�n� panenky matrjo�ky. Rusko je t�m�� tak velk� jako Ji�n� Amerika (17 839 000 km2), zab�r� zhruba 33% Asijsk�ho kontinentu. ��ste�n� le�� v Evrop� a v�t�� ��st v Asii. �elezni�n� s� m� t�m�� 150 tis. km (od na�� se li�� v�t��m rozchodem), silni�n� s� m� p�es 950 tis. km. Zem� m� obrovsk� z�soby nerostn�ch surovin. T�� se �ern� a hn�d� uhl�, ropa, zemn� plyn, uran, rtu�, diamanty, platina, zlato, st��bro, c�n, s�ra, azbest, fosf�ty, draseln� s�l, kuchy�sk� s�l, mangan, nikl, kobalt, antimon, molybden, m��, olovo, zinek, bauxit. P�stuje se obil�, kuku�ice, r��e, brambory, hr�ch, s�ja, slune�nice, curkov� �epa, len, konop� a ovoce. Chov� se skot, ovce, kozy, prasata, dr�be�. V�voz: ropa a ropn� produkty, zemn� plyn, suroviny, kovy, chemik�lie, stroje. Dovoz: potraviny, spot�ebn� zbo��, stroje, dopravn� prost�edky. Hlavn�mi obchodn�mi partnery jsou ��na, Japonsko, Ukrajina, B�lorusko, Kazachst�n, USA, N�mecko, Velk� Brit�nie, Francie, It�lie, Nizozemsko. Kaliningrad: O�ima cestovatele... �vod. Pomo�ansk� spolek �elezni�n�ch p��znivc� z Gdyn� po��d� ka�d� rok na ja�e n�kolikadenn� proj��ku motorov�m vozem po zaj�mav�ch trat�ch Polska. V dubnu 2004 vyu�ili sv�ch kontakt� na R�D a uspo��dali p�tidenn� akci zam��enou na projet� v�ech trat� Kaliningradsk� oblasti. Kdy� jsem se o tom dov�d�l, nebylo co �e�it � bylo jasn�, �e lep�� p��le�itost, jak se pod�vat do t�to enkl�vy, u� asi nebude! Akce skute�n� st�la za to. Na n�sleduj�c�ch str�nk�ch najdete report�e z jednotliv�ch dn� s fotografiemi. V orientaci V�m pom��e sch�ma sou�asn� �elezni�n� s�t� a dv� historick� mapy v�chodn�ho Pruska - �elezni�n� a topografick�. V��ezy z t� posledn� najdete tak� jako odkazy v textu. A pokud v�s str�nky zaujmou a budete se cht�t o cel� oblasti dov�d�t v�c, m��ete se pod�vat nap��klad na historickou mapu Kaliningradu, str�nky V�chodoprusk�ho landsman�aftu, m�sta Kaliningradu nebo soukromou fotogalerii. Za zhl�dnut� ur�it� stoj� i fotografie P. Niedomaga�y z Mazur a Kaliningradu. Kaliningrad 2004 - 1. den 29.04.2004 Trasa: Braniewo PKP - Mamonovo - Golub�vo - O.p. 5 km (Dzer�inskaja) - Bagrationovsk - O.p. 5 km - Golub�vo - Kaliningrad Cesta za�ala na polsk� p�echodov� stanici Braniewo. Nastoupili jsme do p�ipraven� �Marfu�i� a vydali se po Ostbahn sm�rem na Kaliningrad. B�hem kr�tk� doby jsme dojeli na ruskou stanici Mamonovo (Heiligenbeil), hezky rekonstruovanou s novou fas�dou. Bez velk� byrokracie n�s rychle pustili d�l a my pokra�ovali do stanice Golub�vo (Seepothen). Tra� je dvoukolejn�, je mo�n� jet po �irok�m i norm�ln�m rozchodu. V Golub�vu se evropsk� kolej odpojuje a vede novou trasou na v�chod do stanice �O.p. 5 km� (O.p. = ostanovo�nyj punkt; n�kter� zast�vky v b�v. SSSR zkr�tka nemaj� p�il�hav�j�� ozna�en�), kde se spojuje s nepou��vanou norm�ln� trat� z polsk�ho G�omna. Zvl�tn�m vlakem jsme dojeli do Bagrationovsku (Pr Eylau), rusk� pohrani�n� stanice, a vr�tili se zp�tky p�es O.p. 5 km a Golub�vo do Kaliningradu. Tady n�s �ekalo ubytov�n� v hotelu Dejma na p�edm�st�. Celou cestu s n�mi jela rusk� pr�vodkyn�, a odpov�dala na ot�zky ohledn� historie a sou�asnosti t�to oblasti. Kaliningradsk� oblast je nejz�padn�j�� a z�rove� nejmen�� region Ruska. �ije zde asi milion obyvatel, z toho polovina v Kaliningradu. Poch�z� odsud i man�elka prezidenta Putina. N�rodnostn� slo�en� je pestr�, mluv� se o p��slu�n�c�ch 107 n�rod� b�val�ho SSSR. Najdeme tu i n�kolik tis�c N�mc� - nejde ov�em o starousedl�ky, ale p�ev�n� o p�es�dlen� N�mce z Povol�� a dal��ch oblast� Ruska. Po v�lce tu zbylo jen n�kolik stovek p�vodn�ch obyvatel, v�t�inou �lo o �eny, kter� se provdaly za sov�tsk� voj�ky. Dnes nen� hospod��sk� situace jednoduch� - v�t�inu zbo�� je nutn� dov�et p�es Litvu, ceny jsou vy��� ne� ve zbytku Ruska. Vstup okoln�ch st�t� do EU tu lid� vn�maj� r�zn� - n�kte�� maj� obavy z izolace, jin� o�ek�vaj� nov� hospod��sk� p��le�itosti od bohat��ch soused�. �elezni�n� zaj�mavosti (historick� mapa): - Z Mamonova kdysi odbo�ovala na v�chod tra� do Korn�va (Zinten) a d�le do Bagrationovsku. T�leso bylo z vlaku dob�e patrn�, v�etn� n�spu s jedn�m mostem, koleje tu u� ale d�vno nevedou. - Napojen� p�vodn� trat� Pieni�no PKP (Mehlsack) � Korn�vo (Zinten) � Sv�tloje (Kobbelbude) se v ter�nu ztr�c�, hlavn� proto, �e cel� tra� je veden� po rovin�. V posledn�m �seku vedla tra� soub�n� s Ostbahn a nyn� je na t�lese poln� cesta. Spojka Golub�vo (Seepothen) � O.p. 5 km vznikla z�ejm� a� po v�lce, na map�ch ze 30. let nen� uv�d�na. Norm�ln� a �irok� rozchod jsou vedeny ve spl�tce na pra�c�ch ve tvaru Y. D��ve existovala i spojka pro p��mou j�zdu od Golub�va na Bagrationovsk, ta je ov�em nyn� u� rozebran�. - Ze stanice Vladimirovo (Tharau) vedla d��ve m�stn� dr�ha na jihoz�pad do obce Slavskoje (Kreuzburg (Ostpr)). Dnes se z n� zachovaly asi 2 km, kter� slou�� jako vle�ka. Bohu�el, n� vlak na ni nepustili. - P�ed m�stem Bagrationovsk (Pr Eylau) se napojoval druh� konec ji� zmi�ovan� trati z Mamonova. Ani ten u� neexistuje, zmizel zcela ned�vno. Na ofici�ln�ch map�ch je�t� najdeme tra� Bagrationovsk � Dolgorukovo (Domtau?), koleje tu ov�em u� nele��. - U obce �ossejnoje (Sch�nbusch?) odbo�uje dlouh�, vyu��van� vle�ka do p��stavu. Dlouh�ch, v�t�inou nepou��van�ch, vle�ek je v cel�m regionu velk� mno�stv�. Kaliningrad 2004 - 2. den 30.04.2004 Trasa: Kaliningrad - O.p. 26 km - Baltijskij L�s - O.p. 26 km - Baltijsk - Kaliningrad - Sv�tlogorsk 2 - Kaliningrad d�le pravideln�mi vlaky mimo program: Kaliningrad - Pion�rskij Kurort - Zelenogradsk - Kaliningrad V p�tek 30. kv�tna jsme m�li na programu proj�d�n� trat� v z�padn� a severn� ��sti regionu. Nejprve jsme vyjeli sm�rem na z�pad. Na��m prvn�m c�lem byl Baltijskij L�s (d��ve Peyse), stanice bez osobn� dopravy na odbo�ce z hlavn� trati do Baltijsku. Ne� jsme tam dojeli, poda�ilo se ve stanici L�snoje Novoje na�emu strojvedouc�mu spolu s v�prav��m �ikovn� vyk�i�ovat n� vlak s protijedouc� p��m�stskou jednotkou tak, �e oba vlaky mohly dlouhou v�hybnou projet (k nemal� nelibosti fotograf�, kte�� tak p�i�li o sn�mek). Ale zp�t k Baltijsk�mu Lesu. Tato stanice je d�le�it�m p�ekladi�t�m z�silek do p��stavu Komsomo�skij a a�koli sem ji� nezaj�d�j� osobn� vlaky, n�kladn� doprava je st�le siln�. Z trati odbo�uje n�kolik vle�ek a spojovac�ch kolej�, v�t�inou nepou��van�ch. D��ve bylo z�ejm� mo�n� jet do Baltijsk�ho Lesa z obou stran, dnes je v provozu jen spojen� od Kaliningradu. Po fotozast�vce jsme se vr�tili zp�t na hlavn� tra�, na odbo�ku O.p. 26 km, odkud jsme �vrat� pokra�ovali do Baltijsku. Baltijsk (Pillau) je v�znamn� rusk� vojensk� z�kladna, vstup do m�sta je �dajn� mo�n� jen na povolen�. My jsme s t�m probl�my na�t�st� nem�li. P��tomnost vojska je v Baltijsku vid�t na ka�d�m kroku, ve v�t�in� budov s�dl� n�jak� vojensk� instituce, pam�tky ve m�st� nejsou. Po prohl�dce m�sta nastal �as k n�vratu. V p�vodn�m pl�nu bylo, projet pob�e�n� tra� Primorsk (Fischhausen) - Jantarnyj (Palmnicken) - Sv�tlogorsk 1 (Rauschen). Bohu�el z toho se�lo - po trati nic nejezd� kv�li �patn�mu technick�mu stavu. Nezbylo ne� se vr�tit do Kaliningradu, odkud jsme ihned pokra�ovali do Sv�tlogorsku 2. Tra� vede rovinat�m a� m�rn� zvln�n�m ter�nem, les� u� je podstatn� m�n�. Sv�tlogorsk pat�� k v�znamn�m rekrea�n�m st�edisk�m. V�lka ani komunismus se ho podstatn� nedotkly a dnes je pova�ov�n za jedno z m�la m�st, kde se zachovala p�vodn� l�ze�sk� atmosf�ra. Mezi n�dra��m a pl�� je velk� v��kov� rozd�l, kter� v l�t� p�ekon�v� lanovka. S t�m, �e n�kdo bude chodit p�ky, se p��li� nepo��t� (na svahu jsou uzav�en� pozemky Vojensk� prokuratury a dal��ch v�em pot�ebn�ch instituc�), a proto�e lanovka byla v dob� na�� n�v�t�vy uzav�ena, nezbylo n�m ne� tam proj�t velk�m obloukem p�es cel� m�sto. Kousek d�l jsme uvid�li i modern� vyhl�dkovou v� s v�tahem. Ten byl v provozu, �as na prohl�dku n�m ale u� nezbyl. Po asi hodinov�m pobytu ve Sv�tlogorsku jsme se vr�tili do Kaliningradu a nav�t�vili dv� expozice �elezni�n�ho muzea. Jedna je um�st�na p��mo na ji�n�m n�dra�� (v�stava historick�ch lokomotiv a voz�), druh� v nedalek�m kulturn�m dom� (pam�tn� s�� s dobov�mi fotografiemi, uniformami, pr�kazy a mapami). Proto�e ofici�ln� program skon�il pom�rn� brzy, rozhodli jsme se (4 ��astn�ci z �R), �e si je�t� ve�er projedeme pravideln�mi vlaky trat�, kter� byly na programu 1. kv�tna, a z�sk�me tak cel� den na prohl�dku Kaliningradu. Nastoupili jsme do pravideln�ho vlaku ve sm�ru Pion�rskij Kurort (Neukuhren), kter� jsme proj�d�li ji� odpoledne ze Sv�tlogorsku a d�le pokra�ovali do Zelenogradsku (Cranz) a zp�t do Kaliningradu. Soupravy jezdily rychle, byly pr�m�rn� napln�n�, s d�ev�n�mi sedadly. Po n�vratu do Kaliningradu jsme si je�t� za tmy projeli tramvajovou tra� k Masokombin�tu a pak po krat��m bloud�n� po s�dli�t�ch do�li do hotelu. �elezni�n� zaj�mavosti (historick� mapa): - Ze stanice P�reslavskoje-Zapadnoje (Mannenhof) odbo�ovala d��ve tra� do Primorsku (Fischhausen). Tra� t�m sm�rem je st�le patrn�, koleje le�� na sv�m m�st�, nen� ale sj�zdn�. Z druh� strany (u Primorsku) nen� vid�t nic - bylo by nutn� popojet jednu stanici sm�rem na Jantarnyj, co� kv�li stavu trati nelze. - Nepoda�ilo se n�m zjistit, jestli d��ve existovala p��m� spojka od Sv�tlogorsku 2 na z�pad do Jantarn�ho. V ka�d�m p��pad�, pokud ano, dnes po n� nezbylo v�bec nic. - P�ekvapiv� byla vysok� frekvence cestuj�c�ch (cca 10 lid�) na zast�vce Romanovo (Pobethen) uprost�ed pol�, kam nevede silnice a kde je nejbli��� obec vzd�len� 3 km. Z�ejm� tu jsou lid� zvykl� chodit na vlak daleko, podobn� jako v dal��ch sov�tsk�ch republik�ch. - Okol� Zelenogradsku je z�ejm� obl�ben� - vyr�staj� tu nov� kolonie rodinn�ch domk� a vznikla pro n� i nov� �elezni�n� zast�vka (Soko�niki). �eleznice se tu tedy z�ejm� je�t� n�jak� �as udr��. Na jin�ch trat�ch, hlavn� t�ch, kter� budou na programu dal�� dny, to nen� tak jist�. - Existuje spojka mimo Zelenogradsk (Cranz), po kter� jezd� i pravideln� rychl�k. My jsme ji neproj�d�li (ani nebyla v ofici�ln�m programu). - Ze Zelenogradsku kdysi vedla kr�tk� tra� jihov�chodn�m sm�rem do p��stavu (b�v. Cranzbeek). Koleje tam st�le jsou, ale vypadaj� neprovozovan�. - Ze stanice Rjabinovka (Gr Raum) na trati Zelenogradsk - Kaliningrad odbo�uje tra� na leti�t� Chrabrovo (Powunden, pozd�ji Eilerkrug). Je st�le provozovan�, ale jen pro n�kladn� dopravu. Na programu na�� akce nebyla. Kaliningrad 2004 - 3. den 01.05.2004 Individu�ln� prohl�dka m�sta mimo program. Sobota 1. kv�tna 2004 byla dnem vstupu 10 zem� do Evropsk� unie. N�s v Rusku se to ale nijak nedotklo. Trat�, kter� byly na dne�n�m programu, jsme si projeli u� v�era a tak n�m (4 �e�i, rozd�len� do dvou dvojic) nic nebr�nilo, abychom str�vili dopoledne prohl�dkou a fotografov�n�m zaj�mavost� Kaliningradu. Co jsme vid�li, si nejl�pe p�edstav�te v p�ilo�en� fotogalerii. K nejsiln�j��m z�itk�m pat�il prvom�jov� pr�vod (maj� tu u� tak� demokracii, tak�e se ned� srovn�vat s organizovan�mi oslavami z 80. let, i tak ale st�l za to) a rozestav�n� radnice. Zaj�mav� byla i kropic� tramvaj. Samoz�ejm� jsme vid�li i dal�� klasick� pam�tky, jako nap�. n�kolik m�stsk�ch bran z 19. stolet�. Moc p�vodn�ho tu ale nemaj�. V n�kolika knihkupectv�ch se n�m tak� poda�ilo naj�t vynikaj�c� Atlas �eleznic Ruska, SNS a Pobalt�. Odpoledne byl na programu v�let n�kam za m�sto (nev�me p�esn� kam), ale kr�tce po v�jezdu z autobusu odpadl tlumi� a museli jsme se vr�tit. Prohl�dka m�sta mohla pokra�ovat. P�i n�vratu jsme vid�li obrovsk� d�lni�n� most p�es Pregolju (ul. Meliorativnaja), zni�en� b�hem v�lky. Projeli jsme si je�t� n�kolik tramvajov�ch a trolejbusov�ch trat�, pod�vali se do dal��ch ulic star�ho m�sta (nap��klad k univerzit�), do tr�nice, a nakonec asi dv� hodiny hledali po cel�m m�st� internetovou kav�rnu (a na�li ji t�sn� vedle hotelu). R�zn� zaj�mavosti, nejen dopravn�: - Autobusy v Kaliningradu jsou obecn� ve �patn�m stavu. V�t�ina z nich poch�z� ze z�padn� Evropy, jsou na nich ob�as je�t� patrn� n�zvy a reklamy p�vodn�ch majitel� (a�koliv je pom�rn� pe�liv� odstra�uj�). Jezd� pomalu a maj� �ast� poruchy. - Tramvaje a trolejbusy jsou na tom h��e ne� autobusy - jezd� pomaleji, jsou m�n� obsazen� a v hor��m stavu. Tramvajov�ch trat� st�le ub�v�. - J�zdenky v MHD prod�vaj� pr�vod��. Jednotliv� j�zdenka stoj� 7 rubl� (cca 7 K�), jin� j�zdenky (krom� p�edplatn�ch - nap�. denn�) nemaj�. Cestuj�c� nastoup�, sedne si (pokud je m�sto) a pr�vod�� k n�mu po chv�li dojde. Existuj� dva druhy j�zdenek - zvl pro autobusy (vyd�v� Ministerstvo dopravy) a zvl pro tramvaje a trolejbusy (vyd�v� DP Kaliningradu). - Zaj�mav� byla zku�enost u holi�e - v provozovn� pracovaly t�i pracovnice, z toho dv� st��haly a jedna - asi vedouc� - sed�la, d�vala se na televizi a jen vyb�rala pen�ze. Tak�e kdyby se n�kdo divil, pro� maj� p�i ni���ch mzd�ch stejn� ceny jako v �R (70 - 90 rubl�), tady je odpov��. Kaliningrad 2004 - 4. den 02.05.2004 Trasa: Kaliningrad - Bo��akovo - Sov�tsk - N�man - Sov�tsk - �er�achovsk - Kaliningrad V ned�li 2. kv�tna jsme se vydali do m�sta Sov�tsk na severov�chodn� hranici. Sm�rem tam jsme jeli po severn� trase, vyu��van� jedn�m p�rem osobn�ch vlak� denn�. Pohrani�n� stanice Sov�tsk (d��ve Tilsit) je dnes p�edimenzovan�, osobn� doprava v obou sm�rech (Kaliningrad i �er�achovsk) je minim�ln�, na Litvu jezd� jen n�kladn� vlaky. Po krat�� p�est�vce, kterou vyu��v�me k proch�zce k �elezni�n�mu mostu, pokra�ujeme do stanice N�man (Ragnit). Ta je vyu��van� jen pro n�kladn� dopravu. Stav trati nen� nejlep��, jedeme pomalu, z okoln�ch zahr�dkov�ch koloni� se na n�s d�vaj� zv�dav� domorodci. N�man je dnes kone�nou stanic�. P�ed n�kolika lety se pr� dalo dojet je�t� o 13 kilometr� d�l do st. Malomo�ajskoje (Altenkirch). Vrac�me se do Sov�tsku a jdeme hledat historick� hrani�n� most kr�lovny Luizy. Je daleko, p�ky se j�t ned�. U n�dra�� stoj� n�kolik tax�k� a na�e rusk� pr�vodkyn� dojedn�v� z�jemc�m cestu. Sou�asn� vyj�d� m�stn� "historick�" autobus do N�manu, kter� podle �idi�e tak� jede k mostu. Dva �e�i a jeden Pol�k do n�ho nastupujeme a douf�me, �e v�echno stihneme. M�me trochu obavy, proto�e autobus obj�d� cel� m�sto - jak se za chv�li uk�zalo, zrovna u na�eho mostu byla uzav�en� silnice. Nakonec n�m cestuj�c� uprost�ed jednoho s�dli�t� ��kaj� - tady vystupte, a jd�te po cest� doleva. Nezb�v� n�m ne� jim v��it - a po chv�li skute�n� p�ich�z�me ke slavn�mu mostu. Ve v�hledu n�m trochu br�n� stoj�c� kami�ny a budovy celnice, ale i tak je most impozantn�. Ale �as u� kvap�, chyt�me taxi a rychle na n�dra��. Pozd�ji jsme se dov�d�li, �e zat�mco n�s st�lo svezen� 50 rubl� jedn�m sm�rem, pr�vodkyn� vyjednala ostatn�m cenu 200 rubl� tam a zp�t. Zase to m�li ve v�t��m klidu. Z N�manu pokra�ujeme na jih do m�sta �er�achovsk (Insterburg) na hlavn� trati Kaliningrad - Kibartai LG. Tam p�ich�z� dal�� program - n�v�t�va depa. Ukazuj� n�m jednotliv� d�lny a postup p�i oprav� voz�. Nejsem stroja�, tak�e jsem si z exkurze mnoho neodnesl, ale na prvn� pohled jsou vybaveni profesion�ln�, vyu��vaj� modern� za��zen�, nen� to ��dn� z�platov�n� sv�pomoc�. Po prohl�dce depa nastupujeme zp�tky do vlaku a vrac�me se po hlavn� trati do Kaliningradu. �elezni�n� zaj�mavosti (historick� mapa): Trasa, kterou jsme tento den proj�d�li, mohla b�t z hlediska �elezni�n� historie nejzaj�mav�j�� - v minulosti z n� odbo�ovala �ada lok�ln�ch trat�. Pohledem z vlaku se u� ale v�t�inou nedalo zjistit nic. Zasv� vzaly nap��klad �zkokolejky ze stanic Konstaninovka (Konradswalde), Polessk (Labiau), Zalesje (Liebenfelde), Bo��akovo (Kreuzingen) nebo ��eglovka (Brittanien). Nejv�t�� poz�statky byl patrn� p�ed �er�achovskem ve sm�ru od Sov�tsku, kde odbo�ovaly severn�m sm�rem dv� �zkokolejky. V �ece Pregolja jsou tu st�le patrn� pil��e �elezni�n�ho mostu a m�sty i vysok� n�spy a z��ezy. Kaliningrad 2004 - 5. den 03.05.2004 Trasa: Kaliningrad - �er�achovsk - �eleznodoro�nyj - �er�achovsk - N�st�rov - Krasnolesje Za��n� p�t� a posledn� den akce. Vyj�d�me sm�r �er�achovsk po trati, kterou jsme u� projeli v�era opa�n�m sm�rem. Cestou postupn� zastavujeme na dvou b�val�ch uzlov�ch stanic�ch - Gvard�jsk (Tapiau) a Znamensk (Wehlau). V obou k�i�ujeme pravideln� vlaky. Z �er�achovsku (Insterburg) pokra�ujeme �vrat� sm�rem na �eleznodoro�nyj (Gerdauen). M�sto, kter� m�lo asi p�vodn� b�t v�znamnou p�ekl�dkovou stanic� sm�rem do Polska, mo�n� brzy o �elezni�n� spojen� �pln� p�ijde. Zaj�d� sem u� jen jedin� p�r osobn�ch vlak�. P�vodn� bylo mo�n� dojet po norm�ln�m rozchodu z Polska a� do �er�achovsku. V posledn�ch letech toto spojen� zaniklo, t�m�� nepou��van� norm�ln�rozchodn� kolej kon�� na vrakovi�ti parn�ch lokomotiv u obce Krasnovka (d��ve Birkenfeld). Zanikla i rozs�hl� s� spojovac�ch kolej�, vybudovan�ch po v�lce, kter� kdysi umo��ovaly p��mou j�zdu od Kaliningradu na �eleznodoro�nyj nebo objet� �er�achovsk�ho uzlu z jihu. Kr�tce p�ed �eleznodoro�n�m m�me kr�tkou fotozast�vku na most� p�es Mazursk� kan�l, v d�lce vid�me nedokon�en� zdymadlo. Z kone�n� stanice se vrac�me zp�t do �er�achovsku, kde m�me tentokr�t 1.5 hodiny na prohl�dku m�sta. V centru nach�z�me polozbo�en� k�i��ck� hrad, kter� je kupodivu p��stupn� ve�ejnosti, v jedn� m�stnosti je schovan� mal� muzeum. Kastel�n a mal�� v jedn� osob� n�m vypr�v�, jak spolu s dal��mi mlad�mi lidmi z okol� po��daj� kulturn� akce a sna�� se o�ivit pov�dom� o pam�tk�ch z p�edv�le�n� �ry. V okol� udr�uj� v�ce zachoval�ch hrad�, na jedn� z vych�zek narazili i na zbytky �zkokolejn�ch trat�. Doufaj� tak�, �e se n�kdy poda�� sehnat pen�ze na rekonstrukci pam�tek. Nemaj� to po 50 letech systematick�ho ni�en� snadn�, ale aspo� jim u� nikdo nebr�n�. Pokra�ujeme v�chodn�m sm�rem p�es Gusev (Gumbinnen) do pohrani�n� stanice N�st�rov (Ebenrode). P�vodn� existovala je�t� stanice �erny�evskoje (Eydtkau) p��mo na hranic�ch, ale po v�lce zanikla. K �emu tak� n�dra��, kdy� v�ichni mohou snadno doj�t o kilometr d�l na litevskou stranu do Kybartai. Dnes by se jim mo�n� hodilo, ale likvidovat je v�dycky snaz�� ne� n�co vytvo�it. Posledn� asi desetikilometrov� �sek si proto neprojedeme. M�sto toho odbo�ujeme na jih, na n�kladn� tra� do Krasnolesja (Hardteck). �sek je velmi malebn�, zvedaj� se tu m�rn� kope�ky a objevuj� se p�emost�n� �dol�. Ve dvou z nich m�me fotozast�vky. Na trati bylo p�vodn� n�kolik stanic, z toho dokonce jedna uzlov�. To v�e je u� minulost�. Jedeme pomalu, stav trati nen� nejlep��. Za hust�ho de�t� p�ij�d�me podle j�zdn�ho ��du na kone�nou stanici. K na�emu p�ekvapen� tu st�le slou�� v�prav��, a�koliv tu nikdy nemaj� v�c ne� 1 p�r vlak� denn� (n�kdy ani ten). Hlavn�m z�kazn�kem je m�stn� kamenolom. Kdo by si myslel, �e t�m v�echno skon�� a odjedeme jednodu�e do Polska, m�lil by se. Byli jsme toti� v Rusku. �ek�me na autobus, a po chv�li se do�k�me t�� osobn�ch aut. N�co dohaduj� s organiz�torem a za chv�li v�me - autobus nepustili do Ruska, �ek� na n�s na druh� stran�, k hranici n�s budou sv�et auty. Postupn� se v�ichni p�esouv�me, n�s �echy odv�� arm�nsk� taxik�� p�vodem z Karabachu. Cestou vypr�v�, jak se mu poda�ilo uniknout ze sv� zem�, aby nemusel bojovat v ob�ansk� v�lce, a nyn� je velmi r�d, kde je. Po n�jak� hodin�, dvou jsme v�ichni na hranic�ch a �ek�me. Co s n�mi ud�laj�? Hranici toti� nesm�j� p�ekra�ovat p�� - jen vozidla. I na kole by se dalo, ale p�ky ne. Autobus st�le �ek� na druh� stran�. Co d�l? N�co se d�je - organiz�tor n�s upozor�uje, �e "a� se d�je cokoliv, nesm�me se sm�t a nesm�me fotografovat". Brzy se dov�me pro�. Krom� vozidel mohou toti� hranici p�ech�zet tak� organizovan� pochoduj�c� �tvary. Organiz�tor n�s ��d�, abychom si nastoupili do �ty�stup� a postoupili k hranici. Rusk� d�stojn�k n�s spo��t� - je n�s p�esn� 40 - a u� pochodujeme pod jeho veden� k budov� celnice. N�kte�� usedlej�� ��astn�ci nesta�� tempu, na konci se �tvar siln� protahuje, nikomu to ale nevad�. Jsme na celnici, vypad� to tam ale jako na leti�ti. V�ichni toti� mus�me vlo�it batoh do rentgenu, odlo�it v�echno kovov� a proj�t bezpe�nostn�m r�mem. Komu r�m zap�skal, mus� naj�t zapomenutou minci nebo kl��e a proj�t znovu. Prob�h� pasov� prohl�dka - a �tvrt hodiny p�ed p�lnoc� (co� tak� znamen� �tvrt hodiny p�ed koncem platnosti na�eho v�za) jsme skoro voln�. Nezb�v� ne� se znovu zorganizovat - tentokr�t do trojstup� - a op�t pod veden�m d�stojn�ka m���me na ��ru. Tam u� �ek� polsk� pohrani�n�k, rusk� p��slu�n�k si s n�m pod� ruku a po nezbytn�m spo��t�n� vych�z�me z Ruska. Pol�t� celn�ci se pohledem na n� pochod dob�e bav�. Je�t� pasov� kontrola - a jsme skoro doma. Do Evropsk� unie jsme vstoupili p�ky s batohy na z�dech. Autobus n�s odv�� do hotelu. Dal�� den r�no jede je�t� objednan� autobus do Suwa�k a k nedalek� �zkokolejn� dr�ze P�ociczno, kam m��� ��st ��astn�k�. V�ichni se postupn� rozch�z�me se vzpom�nkami na nezapomenuteln�ch p�t dn� v zemi, kde - slovy klasika - u� v�era sn�dli to, co m�li sn�st z�tra. Jak celou akci zhodnotit? Organiz�tor Pawe� Ple�niar znovu dok�zal, �e pat�� k nejschopn�j��m po�adatel�m akc� v cel�m Polsku. Kaliningradsk� oblast nen� turisticky atraktivn�, je obt�n� se sem dostat, a je�t� slo�it�j�� zajistit nestandardn� program typu pron�jmu zvl�tn�ho vlaku. To v�echno se poda�ilo bezchybn�. Individu�ln� turista by b�hem tak kr�tk� doby nemohl stihnout to, co jsme zvl�dli my. N�kam by se asi nepod�val v�bec. Gratuluji organiz�tor�m, �e se jim v tak n�ro�n�m prost�ed� poda�ilo cel� program zorganizovat a zvl�dnout ke v�eobecn� spokojenosti. Co ov�em nikdo nemohl ovlivnit bylo rusk� prost�ed�, ve kter�m jsme se pohybovali. Nevadil n�m folkl�r jako nap�. rozpad�vaj�c� se autobusy kaliningradsk� MHD, d�ry v silnic�ch, kym�cej�c� se tramvaje nebo pochodov� cvi�en� na hranic�ch. Mnoz� to naopak pova�ovali za zpest�en�. Hor�� bylo, �e v n�kter�ch oblastech tu panuje t�m�� prusk� po��dek. Zat�mco v �ech�ch �i Polsku se u vlak� na objedn�vku ��d� fotozast�vky z�jmem ��astn�k� (objednatele) a b�n� se odj�d� s n�skokem, tady se n� j�zdn� ��d dodr�oval na minutu, i kdy� byla tra� voln�. V d�sledku toho jsme m�li p��li� m�lo p��li� dlouh�ch fotozast�vek, a n�kdy i na dost oby�ejn�ch m�stech. Ve�ker� ��dosti o �pravy z�sadn� zam�tala na�e rusk� pr�vodkyn�, kter� n�s doprov�zela celou cestu. �lo o z�m�r KGB (resp. FSB �i jin�ch podobn�ch slo�ek), abychom nevid�li n�co, co nem�me? T�ko soudit. Mo�n� to byla jen obecn� �cta k autorit�m a nezku�enost R�D s po��d�n�m podobn�ch akc�. Ka�d� p��t� organiz�tor by s t�m m�l po��tat, jin� v�c je, zda by na tom mohl cokoliv zm�nit. Asi t�ko. P�tidenn� akce za novou �eleznou oponou, kde byrokrat� jako by o turisty ani nest�li, za velmi lidovou cenu s pln�m servisem byla d�stojn�m pokra�ov�n�m n�kolikalet� �sp�n� �ady. Pokud v�s zaj�maj� nev�edn� �elezni�n� a turistick� z�itky v Polsku a nejbli���m okol�, pod�vejte se za��tkem roku na str�nky PTMK�. Ur�it� nezklamou. �elezni�n� zaj�mavosti (historick� mapa): Kdysi odbo�ovaly vedlej�� trat� z n�kolika stanic na na�� trase: Komsomo�sk (L�wenhagen), Gvard�jsk (Tapiau), Znamensk (Wehlau), Gusev (Gumbinnen), N�st�rov (Ebenrode) nebo �istyje Prudy (Tollmingen). Nejv�t�� zanikl� syst�m byl ov�em v okol� �er�achovsku - jednak dv� trat� jihov�chodn�m sm�rem z doby p�edv�le�n�, jednak syst�m pov�le�n�ch spojek. Ze v�eho zbyly jen v�ce �i m�n� viditeln� n�spy. Posledn� archeologickou zaj�mavost� byla n�kdej�� �zkokolejka Olecko (Treuburg) - Garbasy (Garbassen) na �zem� Polska, s mnoha z��ezy, n�spy a mosty, pod�l n� jsme ��ste�n� jeli autobusem. �l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla webov� str�nka: railtrips.euweb.cz/ |
|
V�ce na www: Www.celysvet.cz Zobrazit �l�nek Zobrazit forum Psi plemena (486) |