Salvador (cestopis) (Salvador)

Zv�t�it :::

N�zev CZ: Salvadorsk� republika N�zev ENG: El Salvador Origin�ln� n�zev: Republica de El Salvador Hlavn� m�sto: San Salvador (612 400 obyv.) Po�et obyvatel: 6 588 600 Rozloha (km2): 21 040 Hustota osob/km2: 313,2 Um�st�n�: St�edn� Amerika Sousedi: Guatemala, Honduras ��edn� jazyk: �pan�l�tina Gramotnost: 72 % N�bo�enstv�: katol�ci (85%), protestanti (7%) N�rodnostn� slo�en�: Salvadorci (96%), Pipilov� (3%), Hondurasci (1%) Politick� stav: republika �lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch: OSN M�na: colon (SVC) = 100 centav� Kurz (K�): 1 colon = 2,850 (25. 8. 2005) �asov� p�smo: UTC -6, CST (Central Standard Time) Mezin�rodn� zkratka: SLV Dom�na (internet): .sv P�edvolba (telefon): 00503, 005037, 005038 Ekonomika: Inflace 2,5%, nezam�stnanost 8,3%, zahr. dluh 6,65 mld. USD. Hlavn� odv�tv� ekonomiky: pr�mysl HDP (USD): 31,12 mld. HDP (na 1 obyv. v USD): 4 800 Vodn� plocha (km2): 320 Velk� m�sta: Santa Ana, Nueva San Salvador Hlavn� �eky: Lempa Mo�e: Tich� oce�n Podneb�: tropick� p�s �hrn sr�ek: 1780 mm; na hor�ch a plo�in�ch a� 2500 mm; v pob�e�n� n�in� jen kolem 950 mm; obdob� de��� kv�ten-��jen Ro�n� teploty: 23,8�C (v zim�) a� 26,2�C (v kv�tnu) Reli�f: v�t�inu �zem� vypl�uje st�edohorsk� ter�n; p�i pob�e�� se t�hne �zk� n�ina; centr�ln� ��st zem� tvo�� rozs�hl� plo�ina; na severu p�i hranic�ch s Hondurasem se t�hnou horsk� p�sma Metap�n a Chalatenango Flora: savany Fauna: divok� zv�� se vyskytuje jen z��dka Vyu�it� plochy: pastviny (30%), orn� p�da (26,5%), lesy (7%), ostatn� (36,5%) Zaj�mavosti (architektura): poz�statky po maysk� kultu�e Zaj�mavosti (p��roda): Popis st�tu: Historie: V�ce ne� 40% energie produkuj� vodn� elektr�rny. T�� se d�evo. P�stuje se sorgo, kuku�ice, cukrov� t�tina, kokosov� o�echy, ban�ny, pomeran�e, k�va a bavlna. Chov� se skot, prasata. V�voz: k�va, cukr, bavlna, d�evo, textil. Dovoz: potraviny, spot�ebn� zbo��, suroviny, paliva, ropa, dopravn� prost�edky. Hlavn�mi obchodn�mi partnery jsou Guatemala, Honduras, Mexiko a USA. Salvador: O�ima cestovatele... �vod. Salvador nem� mezi zahrani�n�mi turisty dobrou pov�st. Po vysloven� n�zvu st�tu si v�ichni vzpomenou na ob�anskou v�lku, kter� do roku 1991 plnila str�nky sv�tov�ch novin. Americk� ministerstvo zahrani�� varuje p�ed kritickou zlo�innost�. Kdy� jsem o sv�ch pl�nech �ekl v Omoa dal��m z�padn�m turist�m (kte�� v�t�inou absolvovali nebo pl�novali cestu do Nikaragui), d�vali najevo svoje obavy. Nakonec jsem tak� za�al v�hat, jestli by nebylo lep�� se vydat jinam - t�eba do bl�zk�ho Belize nebo na z�pad Guatemaly. Ov�em nakonec jsem se rozhodl jinak - z Guatemaly jsem u� vid�l hodn�, Belize je prolezl� drogov�mi dealery a je�t� vy�aduje v�za a cestu do Salvadoru u� m�m - na rozd�l od jin�ho programu - p�ipravenou. Obavy jsem trochu m�l, ale Salvador jsem si nakonec uj�t nenechal. Rozhodn� toho nelituji. Salvador - 1. den 14.01.2005 Chiquimula [Guatemala] - Esquipulas [Guatemala] - Anguiat� (p�echod Guatemala - Salvador) - Metap�n - Santa Ana Vypr�v�n� za�neme tam, kde skon�ila report� Honduras 2005 - v guatemalsk�m m�st� Chiquimula. Pro mne znamenala p�estupn� bod s v�hodn�m ubytov�n�m v hotelu Dar�o. M�m prvn�m c�lem pro tento den bude nedalek� m�sto Esquipulas, tak� v Guatemale, ze kter�ho jede p��m� spoj na hranici Salvadoru. Esquipulas je jedn�m z nejposv�tn�j��ch m�st na americk�m kontinentu. V m�stn� bazilice je ulo�ena d�ev�n� so�ka El Cristo Negro. Ka�doro�n� 15. ledna se zde konaj� velk� slavnosti, na kter� se sj�d�j� v���c� z cel� St�edn� Ameriky i z Mexika. Kolegov� v pr�ci mne varovali, �e tento den mne tu mohou �ekat komplikace s ubytov�n�m i dopravou. Bohu�el nebylo vyhnut� - Esquipulas byl na polovin� cesty a pokud jsem se sem cht�l v�bec pod�vat, nezbylo mi ne� p�ijet 14.1. Ubytov�n� v Chiquimule se na�t�st� obe�lo bez probl�m�. V Esquipulas bylo podle o�ek�v�n� nabito, v�ude spousta lid� a st�nk�. Neobvykl� pohled se naskytl p�ed kostelem - v parku tam v modr�ch stanech t�bo�ily des�tky rodin s d�tmi. Byli to chud� poutn�ci, kte�� pova�ovali za d�le�it� p�ijet na c�rkevn� slavnosti, ale nemohli si dovolit hotel. Mezi n�v�t�vn�ky - a� u� v kempu nebo jinde - bylo mnoho �en v tradi�n�ch indi�nsk�ch od�vech. V kostele byla tma, prostor osv�tlovaly jen stovky sv�c�. Posv�tn� krucifix jsem vid�l asi na deset metr� - st�t ve front�, abych kolem n�j mohl proj�t zbl�zka, se mi necht�lo. Mnohem v�c mne zaj�mala jeskyn� na okraji m�sta, kde se podle jedn� z legend so�ka na�la. Po n�koliker�m zept�n� mne nasm�rovali k benzinov� pump�, od kter� vedla cesta do prudk�ho kopce. �lo po n� mno�stv� lid�. N�sledoval jsem je, a po kr�tk�m prudk�m stoup�n� do�el za vrcholem ke vchodu do p��rodn�ho parku. Nastal ov�em probl�m - p�i odchodu z m�sta jsem n�jakou zkratkou minul za��tek cesty, kde se po 5 Q (18 K�) prod�valy vstupenky. Za kopcem u� se l�stek koupit nedal - a nezbylo ne� d�t 9 Q hl�da�i (m�l jsem jen bankovku za 10 Q, a on zase nem�l drobn� krom� 1 Q). Ale jsem r�d, �e mne pustil. P��rodn� are�l vypadal podobn� jako park p�ed kostelem - v�ude t�bo�ili lid�, va�ili, prali pr�dlo. Do jeskyn� jsem se neodv�il, proto�e byla �zk�, zakou�en� a v�ude ho�ely sv�ce. Pro rodinn� t�bo�en� je tady ide�ln� m�sto - prot�k� tam voda, d�ti tu maj� h�i�t� a minizoo. Jedna pan� v indi�nsk�m od�vu mluvila anglicky - �ije v Panajachel na b�ehu jezera Atitl�n a pracuje v turistick�m ruchu. U jeskyn� jsem nez�stal dlouho, vr�til jsem se do m�sta a odjel p��m�m autobusem k salvadorsk� hranici Anguiat�. Formality na hranic�ch byly jednoduch� - Salvadorci nejd��ve zkoumali, jestli nepot�ebuji v�zum, a kdy� ne, pro�el jsem bez probl�m� a bez placen�. Hranice je v naprost� pustin�, v �zk�m �dol�. Z obou stran sem zaj�d� autobus, a tak nebyl probl�m po chv�li �ek�n� nastoupit a odjet do nejbli���ho v�t��ho m�sta Metap�n. Odli�nost� salvadorsk�ch autobus� od guatemalsk�ch nebo hondurask�ch je, �e v�echny linky jsou ��slovan� (nap��klad Anguiat� - Metap�n m� ��slo 211A) a pr�vod�� v mezim�stsk�ch autobusech vyd�vaj� j�zdenky. Dal�� p��jemnou zvl�tnost� Salvadoru je m�na - p�ed n�kolika lety zru�ili dom�c� Col�n a zavedli americk� dolary. �dajn� kv�li tomu stouply ceny, ale i tak je tu levn� a odpad� probl�m s v�m�nou pen�z. Metap�n byl prvn�m salvadorsk�m m�stem, kter� jsem cht�l nav�t�vit. V centru stoj� zn�m� kostel. Dovnit� jsem se nedostal (b�val bych musel p�ij�t r�no), tak jsem se alespo� pod�val zvenku, pro�el po m�st� (moc jin�ho tu k vid�n� nen�) a pokra�oval do Santa Ana. T�et� nejv�t�� m�sto ve st�t� je toti� podstatn� zaj�mav�j��. Ubytoval jsem se v hotelu San Miguel (6 USD) a �el si prohl�dnout centrum, dokud je sv�tlo. Krom� v�stavn� katedr�ly, divadla a radnice stoj� za n�v�t�vu i b�val� n�rodn� banka, zru�en� po zaveden� dolaru jako n�rodn� m�ny. Dnes je v budov� archeologick� muzeum s bohatou sb�rkou hudebn�ch n�stroj� (p횝aly, fl�tny), so�ek, keramiky a dal��ch vykop�vek. Nem�n� zaj�mav� (alespo� pro ekonoma) je v�stava historick�ch salvadorsk�ch bankovek a minc�. A� do za��tku 20. stolet� vyd�valy bankovky soukrom� banky. Ze Santa Ana jsem je�t� ve�er zavolal zn�m�m do San Salvadoru. Proto�e byl p�tek ve�er, dohodli jsme se, �e se sejdeme v ned�li 16.1. r�no v hlavn�m m�st�. Prodlou�il jsem pobyt o dal�� noc a na sobotu napl�noval n�v�t�vu n�kolika m�st z�padn�m sm�rem. Salvador - 2. den 15.01.2005 Santa Ana - Chalchuapa (Tazumal) - Ahuachap�n - Apaneca - Juay�a - Nahuizalco - Ahuachap�n - Santa Ana Okol� m�sta Santa Ana pat�� k nejzaj�mav�j��m oblastem Salvadoru. Na mal�m �zem� se nach�zej� t�i archeologick� nalezi�t� (Tazumal, Joya de Cer�n a San Andr�s) a n�kolik tradi�n�ch vesnic. Proto�e Joya de Cer�n a San Andr�s jsou sn�ze p��stupn� ze San Salvadoru, rozhodl jsem se nav�t�vit nejd��ve pam�tky, kter� le�� z�padn�m sm�rem. Prvn�m c�lem byl Tazumal, kdysi nejv�znamn�j�� m�sto na jihov�chodn� hranici maysk� civilizace. V dev�t hodin jsem jako prvn� n�v�t�vn�k p�i�el do are�lu (a to jsem je�t� asi hodinu musel �ekat - v�ichni tady maj� posunut� �as). Zn�m� mne p�edem upozor�ovali, �e salvadorsk� nalezi�t� jsou obecn� men�� ne� guatemalsk� nebo mexick�. Skute�nost ale p�ed�ila v�echna o�ek�v�n�. Velk� maysk� pyramida je toti� cel� betonov�. P�vodn� stavba se asi nedochovala (jak se d� vid�t jinde, z v�t�iny pyramid zbyla jen hromada hl�ny s poh�zen�mi kameny) a restaur�to�i vytvo�ili betonov� odlitek, aby u�et�ili �as a pen�ze. Pro mne to byla zaj�mav� kulturn� zku�enost, jak se tak� daj� restaurovat pam�tky. V�sledek toti� vypadal jako zvl�tn� v�zdoba z panel�kov�ho s�dli�t�. Ale abychom jen nekritizovali - kdyby restaur�to�i nevybudovali stavby od z�kladu, dnes bychom asi nem�li na co se d�vat. Nav�c v m�stn�m muzeu ukazuj� �adu p�edm�t� z vykop�vek, kter� u� jsou samoz�ejm� prav�. Z Tazumalu jsem pokra�oval do m�sta Ahuachap�n. Samo o sob� nen� p��li� zaj�mav� (a� na kostel v centru a hork� miner�ln� prameny n�kolik kilometr� za m�stem, kam jsem se ale u� nestihl dostat), ale je v�chodiskem zn�m� Cesty kv�tin (Ruta de las Flores) sm�rem na Sonsonate. Turisticky atraktivn� jsou t�i vesnice - Apaneca, Juay�a a Nahuizalco. Za zhl�dnut� ale stoj� i samotn� hornat� krajina, porostl� k�vov�mi plant�emi. Apaneca byla prvn� obc�. Pr�vodce ji uv�d� jako p��klad tradi�n� vesnice pod horami s hezk�m parkem. Je odsud tak� v�hled na okoln� sopky. P��li� toho tu ale jinak k vid�n� nen�, a tak jsem rychle pokra�oval do dal�� zn�m� obce - Juay�a. Nejv�t�� zaj�mavost� je kostel, ve kter�m, podobn� jako v guatemalsk�m Esquipulas, uchov�vaj� posv�tnou so�ku El Cristo Negro. Sv�tek m�li ve stejn� den jako v Guatemale, a tak i zde bylo mno�stv� lid�. Za $0.30 jsem si od m�stn� cestovky koupil p�lhodinov� okruh m�stem - s c�lem vid�t �ivot na mal�m m�st�, proto�e krom� kostela tu u� ��dn� dal�� dominanta nen�. Posledn� nav�t�ven� obec bylo Nahuizalco, st�edisko v�roby d�ev�n�ho a prout�n�ho n�bytku. V�robou a prodejem se tu �dajn� �iv� t�m�� 90 % lid�. Obchody jsou tu jeden vedle druh�ho, v�t�inou jde o rodinn� podniky, kter� prod�vaj� vlastn� v�robky. T�m skon�il m�j program, vr�til jsem se k hlavn� silnici a �ekal na autobus sm�r Ahuachap�n. V�echny byly nabit�, proto�e do Juay�a m��ily davy poutn�k�, ale nakonec se v jednom na�lo m�sto a odjel jsem. Na ve�er jsem se vr�til do Santa Ana. Salvador - 3. den 16.01.2005 Santa Ana - San Salvador - La Libertad - San Salvador Na ned�li 16. ledna jsem si dohodl sch�zku se zn�m�mi v San Salvadoru. Proto�e v�d�li, �e p�ijedu z m�sta Santa Ana, se�li jsme se na z�padn�m p�edm�st�, u kostela Guadalupe. Odtud jsme jeli sm�rem zp�t, na opa�nou stranu sopky San Salvador, do z�jezdn� restaurace na sn�dani. Cestou jsme m�jeli �adu lid� s velk�mi n�dobami se sklizenou k�vou - v okol� je to hlavn� zdroj ob�ivy. Ze sopky jsme jeli na jih, do tichomo�sk�ho letoviska La Libertad. Je to obl�ben� m�sto v�kendov�ch v�let� pro obyvatele San Salvadoru. Podobn� jako v Guatemale, i tady je na pl�i �ern� p�sek. Uprost�ed stoj� molo, na n�m� mno�stv� obchodn�k� nab�z� �erstv�, pr�v� vyloven� ryby a dal�� mo�sk� produkty. Po kr�tk� prohl�dce jsme se zastavili v jedn� z mnoha m�stn�ch restaurac� na typick� ob�d (poprv� jsem nap��klad ochutnal �elv� vejce). Nakonec jsme se pod�vali d�l pod�l pob�e�� sm�rem na z�pad, kde stoj� mno�stv� v�kendov�ch chat bohat�ch obyvatel San Salvadoru. Z pob�e�� jsme se vr�tili do San Salvadoru. Centrum nen� v jednotn�m architektonick�m stylu, proto�e �ada budov byla v minulosti zni�ena �ast�mi zem�t�esen�mi. Tak jako v jin�ch velkom�stech, i tady je viditeln� pozvoln� �padek centra z d�vodu st�hov�n� lid� na p�edm�st�. V devades�t�ch letech se odst�hovaly i vl�dn� ��ady (po jednom ze zem�t�esen�) a nyn� v�t�ina z nich s�dl� v modern� �tvrti. N�kolik historick�ch budov je v okol� Parque Central - N�rodn� divadlo, katedr�la s keramickou v�zdobou a N�rodn� pal�c (d��ve parlament, dnes pr�zdn�). Ve�er jsem pl�noval, �e p�jdu do hotelu Ximena's Guest House. Zn�m� mi ale nab�dli, �e mohu p�espat v dom� jejich p��buzn�ch, kte�� zrovna nebyli doma. Nab�dka p�i�la vhod a ubytov�n� v San Salvadoru bylo za��zen�. Den se povedl mimo��dn� - rozhodn� jsem ne�ekal, �e d�ky p��tel�m uvid�m a dov�m se tolik zaj�mavost�. Salvador - 4. den 17.01.2005 San Salvador - Soyapango - San Salvador - Panchimalco (Puerta del Diablo, Parque Balboa) - San Salvador - Soyapango - San Salvador V pond�l� 17. ledna jsem si cht�l prohl�dnout zaj�mavosti v San Salvadoru a okol�, na kter� n�m nezbyl �as v�era. P�edb�n� jsem uva�oval se z��ceninami Joya de Cer�n a San Andr�s, skaln�m �tvarem Puerta del Diablo, parkem Balboa, jezerem Ilopango a samoz�ejm� tak� s proj��kou jedin�m vlakem do m�sta Soyapango. Pohledem do pr�vodce jsem ov�em rychle zjistil, �e v pond�l� jsou archeologick� nalezi�t� zav�en�, cestovat do Joya de Cer�n nebo San Andr�s by nem�lo smysl (o to v�c bude nabit� z�t�ek). Vy�el jsem z domu, a za chv�li jel na hlavn� silnici autobus na Terminal Oriente. Byla to n�hoda - pr�v� odtamtud jezd� vlak do Soyapango. Po p��jezdu na kone�nou, na nevzhledn�m n�m�st�, bylo pot�eba naj�t vchod na n�dra��. N�dra�n� budova je nyn� z velk� ��sti pronajata jako obchody se stavebn�m materi�lem, vy�azen� �elezni�n� vozy se pou��vaj� jako skladi�t�. Vedle n�dra�n� budovy je br�na, p�es kterou se d� proj�t p��mo na n�stupi�t�. Hl�d� ji voj�k a ka�d�mu cestuj�c�mu na po��d�n� otv�r�. Bylo asi 9 hodin, do odjezdu zb�vala p�lhodina. Sedl jsem si do p�istaven�ho vlaku - vozy byly n�kolik des�tek let star�, bez oken, s d�ev�n�mi sedadly. Na n�stupi�ti krom� cestuj�c�ch post�vala tak� skupina voj�k� v p�ilb�ch a se samopaly, kte�� n�s budou doprov�zet celou cestu. V 9:30, podle j�zdn�ho ��du, jsme vyjeli. Vlak m�l p�t voz�, v ka�d�m jeden voj�k a n�kolik cestuj�c�ch. Kapacita vlaku bohat� p�evy�ovala popt�vku. Jeden z voj�k� se se mnou dal do �e�i. ��kal, �e hl�daj� �eleznici, aby se terorist� nepomstili za ��ast Salvadoru v Ir�ku. Za chv�li ov�em bylo jasn�, �e tu jsou kv�li n�komu jin�mu. Tra� toti� proch�z� nejhor��mi �tvrt�mi m�sta. Lid� tu �ij� v obydl�ch z vlnit�ho plechu, ohrady a st�echy dom� jsou �asto jen n�kolik centimetr� od voz�. Cestou asi t�ikr�t zastavujeme a po 25 minut�ch p�ij�d�me na kone�nou Soyapango. Tady se odpojuje lokomotiva, obrac� se na troj�heln�ku a p�ipojuje na opa�nou stranu vlaku. Za chv�li jedeme stejnou trasou zp�t, tentokr�t s trochu v�c cestuj�c�mi. V San Salvadoru jsme p�ed p�l dvan�ctou. Proj��ka jedinou salvadorskou �eleznic� byla kr�tk�. Pokud v�s zaj�m� v�c (fotky, j�zdn� ��d, kontakt), pod�vejte se na str�nku v�novanou �eleznic�m St�edn� Ameriky. V�chod z n�dra�� znovu hl�d� voj�k. Pt�m se ho, jak se dostanu na �editelstv� drah. Ukazuje mi, abych �el vlevo, k prodejn� cementu, tam �e je vchod. Jdu tam - ale krom� obchodu s cementem tam nen� nic. Vrac�m se zp�t, je tam jin� voj�k, a ten mne pos�l� na opa�nou stranu. Zkou��m to tam, a po chv�li p�ich�z�m k vr�tnici. Pt�m se na pan� X. Contreras, kter� mi dala informaci o j�zdn�m ��du, a dov�d�m se, �e pracuje v jin� budov�. P�esto mne pou�t�j� d�l. Na sekretari�tu mi potvrzuj� informace - ��dn� jin� vlaky v Salvadoru nejsou. Dost�v�m jednoduchou mapu �elezni�n� s�t� s vyzna�en�m po�tu kilometr� - a to je v�e, co se tady d� z�skat. Kam d�l? Podle pr�vodce stoj� za n�v�t�vu oblast na jih od San Salvadoru, Los Planes de Renderos. Nach�z� se tu velk� m�stsk� park Balboa a zn�m� vyhl�dka Puerta del Diablo. Autobusy t�mto sm�rem podle pr�vodce vyj�d�j� od ji�n�ho okraje centr�ln� tr�nice. Po chv�li se mi da�� naj�t m�stsk� autobus, kter� mne tam zaveze p�es cel� centrum, a jak u� je ve st�edn� Americe obvykl�, dal�� autobus na jih jede za p�r minut. Puerta del Diablo je dvojice vysok�ch skal, z nich� je �dajn� nejlep�� v�hled v cel�m Salvadoru. Vyl�zt se d� na oba vrcholy. Cesta nahoru je rychl�, ale nep��jemn� fouk� velmi siln� v�tr. P�ed vrcholem u� m�m probl�m se udr�et, fotografovat se t�m�� ned�. Autobusem jsem se vr�til k Parque Balboa - je to velk� are�l s lesn�mi cestami, restauracemi, h�i�ti apod., kam jezd� obyvatel� m�sta na v�kend. O kousek d�l je malebn� obec Panchimalco. Odtamtud jsem se vr�til zp�t do centra. Co d�lat d�l? �asu ub�v�, u� je odpoledne, ale je�t� bych se r�d pod�val k jezeru Ilopango. Podle pr�vodce tam jezd� p��m� autobus z centra. Sna��m se naj�t kone�nou stanici, ale neda�� se mi, nikdo mi nen� schopen poradit. Zkou��m druhou mo�nost - jet nejd��v do obce Ilopango a tam chytit p��poj. P�ij�d�m do obce Soyapango - tentokr�t po z��en�m silni�n�m most�, kv�li jeho� oprav� zavedli zvl�tn� vlaky - a �idi� mi ��k�, abych p�estoupil do jin�ho autobusu na prot�j�� stran�. Vystupuji, �ek�m, autobus t�to linky ale nejede. Kdy� to trvalo asi 20 minut, za�alo b�t jasn�, �e se do Ilopanga nedostanu. Kupuji p�r v�c� v hypermarketu v Soyapango, vrac�m se do San Salvadoru, p�u n�kolik e-mail� a nakonec m���m do domu zn�m�ch, kde jsem si domluvil, �e z�stanu je�t� jednu noc. Jedu autobusem se stejn�m ��slem, kter�m jsem jel r�no do m�sta. Nast�v� ale probl�m, vypad� to, �e tentokr�t jede autobus jinam. Pt�m se cestuj�c�ch, a ti mi ukazuj�, kde vystoupit. Do domu to je je�t� asi p�l hodiny ch�ze. Co se stalo - m�stsk� autobusy maj� za ��slem p�smeno, kter� ur�uje, kam odbo�uje p��slu�n� linka na p�edm�st� (v centru jezd� v�echny autobusy s t�m� ��slem stejnou trasou). P�smeno jsem r�no p�ehl�dl - a te� jsem nastoupil do �patn�ho autobusu. Na�t�st� se v�echno vy�e�ilo, do domu jsem se dostal kr�tce po 18. hodin� - je�t� za sv�tla. Se zn�m�mi jsme za�li na ve�e�i - a skon�il posledn� den, kter� jsem cht�l cel� str�vit v Salvadoru. Z�tra se u� za�nu p�esouvat do Guatemaly. Salvador - 5. den 18.01.2005 San Salvador - Joya de Cer�n - San Andr�s - Lourdes - Izalco - Sonsonate - La Hachadura (p�echod Salvador - Guatemala) - Ciudad Pedro de Alvarado - Taxisco - La Avellana - Monterrico Za��n� posledn� den v Salvadoru, a z�rove� asi i nejv�c nabit�. Vst�v�m v 7 hodin r�no. V jin�m pokoji v dom� byli tuto noc i p��buzn� m�ch zn�m�ch, kte�� mne sem pozvali. Jedou do Santa Ana a nab�zej� mi svezen�. Proto�e bych cht�l jet tak� stejn�m sm�rem, ke z��cenin�m San Andr�s nebo Joya de Cer�n, p�ich�z� mi nab�dka velmi vhod. Vysazuj� mne u br�ny Joya de Cer�n asi v 8 hodin r�no. Bohu�el je to zase p��li� brzy, otev�raj� a� v dev�t. Sn�d�m a pozoruji �ivot kolem - nap��klad luxusn� pickup se st�echou proti slunci, kter� se pou��v� pro dopravu zam�stnanc�. Joya de Cer�n je v�znamnou kulturn� pam�tkou, jedinou v Salvadoru, kter� se dostala na seznam sv�tov�ho kulturn�ho d�dictv� UNESCO. Jde o prav�kou vesnici, kterou zasypal sope�n� popel, a tak ji zakonzervoval pro budouc� generace podobn� jako italsk� Pompeje. Joya de Cer�n je ov�em podstatn� men��, k vid�n� je tu jen n�kolik dom�. Pr�vodkyn� mi ukazuje v�echny p��stupn� poz�statky - d�m �amana, d�m pro hosty, vrstevnicov� profil sope�n�ho popela. L�zn�, kter� byly na opa�n� stran�, se turist�m neukazuj�, proto�e tu hroz� sesuv p�dy. Dal�� zast�vkou je San Andr�s, tradi�n� st�edoamerick� nalezi�t� s pyramidami. I tady vid�me historii restaurovanou v salvadorsk�m betonov�m proveden�. Betonu je tu ov�em m�n� ne� v Tazumal a m��eme si tak p�edstavit, jak v�echno vypadalo p�ed p��chodem restaur�tor�. Dlouho se tu nezdr�uji a odj�d�m zp�t do obce Lourdes, kde odbo�uje hlavn� silnice sm�rem na Sonsonate. Sonsonate, turisticky nezaj�mav� m�sto, je v�choz�m bodem autobus� do La Hachadura, nejji�n�j��ho ze �ty� hrani�n�ch p�echod� mezi Salvadorem a Guatemalou. Ne� jsme tam ale dojeli, cht�l jsem se pod�vat do obce Izalco, kde najdeme dva nejstar�� kostely v Salvadoru. Autobus zastavil na okraji m�sta, do centra vozil cestuj�c� pickup za 0.12 USD - podobn�, jako v Joya de Cer�n. Samoz�ejm� jsem vyu�il p��le�itosti se sv�zt. Kostely jsou velmi jednoduch�. Vedle jednoho z nich stoj� na pam�tku z��ceniny star��ho kostela, zbo�en�ho p�i jednom ze zem�t�esen� a upraven� jako park. Z centra obce Izalco jezdil p��m� autobus do m�sta Sonsonate. Vystoupil jsem na okraji centra, odkud to bylo asi 15 minut p�ky na modern� autobusov� termin�l na p�edm�st�. Jeden �lov�k mi ukazuje, odkud pojede autobus ke guatemalsk� hranici. �ek� tu u� hodn� lid�, odj�d�me velmi napln�n�, sm�rem k hranic�m ale z�jem opad�. Na salvadorsk� stran� si d�v�m ob�d, abych vyu�il zbyl� dolar v drobn�ch, proch�z�m celn� kontrolou a asi po kilometru p�ich�z�m na guatemalskou stranu. Pasov� kontrola je tak� bez probl�mu a bez placen�, te� je�t� nasednout do autobusu a jet do vnitrozem�. Nast�v� ov�em probl�m - ��dn� autobus nejede. L�pe �e�eno, jeden tu stoj� (luxusn� d�lkov� spoj do Guatemala City), ale jsem zat�m prvn� cestuj�c�. Lid� postupn� p�ich�zej�, ale velmi pomalu. �ek�me p�es hodinu. Za��n�m m�t obavy, zda dojedu v�as do obce Monterrico, kde jsem dnes cht�l p�espat. Kone�n� vyj�d�me, ale s �ast�mi zast�vkami. Kousek za pohrani�n�m m�stem Pedro de Alvarado n�s zastavuje policie, v�ichni mus�me vystoupit a polo�it ruce na autobus, p�i�em� n�s prohmat�vaj�, zda u sebe nem�me zbran�. Po n�kolika zaj��k�ch do men��ch obc� p�ij�d�me do m�sta Taxisco. Vystupuji a hled�m autobus do obce La Avellana, odkud by m�l jet p��voz do Monterrico. Mikrobus �ek� o p�r blok� d�l, u� je pln�, nastupuji a vyj�d�me. Za��n� se �e�it. V La Avellana nastupuji do velk�ho �lunu pro dopravu aut, kter� pr�v� vyplouv�. Po chv�li n�s p�edj�d� rychl� osobn� �lun, kter� vyplul z t�ho� mola o n�co pozd�ji. Nebudu to u� prodlu�ovat - plavba trvala asi hodinu, �dajn� velmi hezk�m kan�lem, kter� jsem ov�em nevid�l, proto�e mezit�m zapadlo slunce a v Monterrico jsme byli v naprost� tm�. Cht�l bych j�t do hotelu The Guesthouse za 25 Q, ale nemohu se po p��jezdu zorientovat. Jeden z m�stn�ch se mne uj�m� a vede mne do hotelu Kaiman Inn na pl�i. Po cest� ��k�, �e je p�vodem z Kuby, poda�ilo se mu uprchnout p�ed Castrem na �lunu na Floridu a odtamtud se p�est�hoval do Guatemaly. Asi po 15 minut�ch (bylo to je�t� daleko!) jsme na m�st�. Hotel je za 40 Q, to je mi ale v ten okam�ik jedno, jsem r�d, �e jsem se - by� s velk�m zpo�d�n�m - dostal, kam jsem pot�eboval. Salvador - 6. den 19.01.2005 [Guatemala:] Monterrico - La Avellana - Taxisco - Esquipulas - Siquinal� - La Democracia - Esquipulas - Antigua Probouz�m se v letovisku Monterrico a vych�z�m na pl�. Je to n�dhern� letovisko - kr�sn� �ern� p�sek, pom�rn� klidn� mo�e a slune�n� po�as�. ��k� se, �e pokud by n�kdo cht�l nav�t�vit na tichomo�sk�m pob�e�� jen jedno m�sto, m�l by vybrat pr�v� Monterrico. Setk�v�m se tu s n�kolika dal��mi z�padn�mi turisty (Rakousko, N�mecko), kte�� tu bu� studuj� �pan�l�tinu, nebo jsou na okru�n� j�zd� po St�edn� Americe. Po des�t� hodin� odch�z�m zp�t do p��stavu, abych pokra�oval v cest�. Odm�t�m "v�hodnou" nab�dku taxik��� na dopravu do Antigua za pouh�ch 100 dolar� a �ek�m na lodi, a� se sejde dostatek lid�. Vid�m, �e p�ich�z� dal�� seve�an. Pt�m se, odkud je, a dov�d�m se, �e from the Czech Republic - pan Drexler z Prahy. Je tu na dovolen� a proj�d� si Guatemalu podobn�m zp�sobem. Te� m� nam��eno do hlavn�ho m�sta, kde m� rezervovan� hotel v zon� 1, bl�zko hotelu Fenix. Hotely, kter� nejsou v pr�vodc�ch, jsou toti� podle jeho zku�enost� v�t�inou lep�� a levn�j�� ne� ty inzerovan�. Vyplouv�me rychl�m �lunem po malebn�m kan�lu Chiquimulilla, stejnou cestou jako jsem p�ijel, ale tentokr�t za denn�ho sv�tla. Dohadujeme se, kam se je�t� pod�vat. Napad� n�s m�sto La Democracia, kde podle pr�vodce vystavuj� na n�m�st� velk� kamenn� hlavy z nedalek�ch vykop�vek. Po p��jezdu do La Avellana pokra�ujeme autobusem do m�sta Taxisco, p�estupujeme na d�lkov� autobus do Guatemala City a vystupujeme z n�j v Esquintla. Tady n�m jede za chv�li dal�� autobus do m�sta Siquinal�, kde je p��poj do La Democracia. Velk� hlavy, �dajn� inspirovan� olmeck�m um�n�m ze st�edn�ho Mexika, jsou impozantn� a velmi se li�� od ostatn�ch pam�tek maysk�ho p�vodu, kter� jsem tu vid�l dosud. Vrac�me se do m�sta Esquintla. Pan Drexler pokra�uje podle pl�nu do hlavn�ho m�sta, j� se sna��m sehnat p��m� autobus do m�sta Antigua. Sice jsem tam u� tak� n�kolikr�t byl, ale p�ipad� mi to na posledn� den p��jemn�j�� m�sto ne� hlavn� m�sto a p�es Guatemala City se mi dnes nechce ani proj�d�t. Autobus v tomto sm�ru jezd� jednou za hodinu a p�l a p�ijel jsem v nevhodn� okam�ik, tak�e mus�m asi hodinu �ekat. �as ale je�t� m�m a do Antigua se dost�v�m p�ed setm�n�m. Nach�z�m vybran� hotel Posada Ru�z #2 za 25 Q (88 K�) na noc a jdu sp�t. Salvador - 7. den 20.01.2005 [Guatemala:] Antigua - Santa Catarina Barahona - San Antonio Aguas Calientes - Antigua - Guatemala City Je posledn� den m� dovolen�. Z�tra v 8 hodin r�no let�m z Guatemala City zp�tky do Evropy. Den jsem od za��tku bral jako rezervu, program na dne�ek u� nem�m t�m�� ��dn� - p�edev��m se mus�m v�as dopravit do Guatemala City, sej�t se se zn�m�mi, u kter�ch jsem si ulo�il ��st v�c�, a ubytovat se bl�zko leti�t�, aby z�tra nebyly probl�my. Ale je �koda nevyu��t posledn�ho dne. Proto�e v Antigua u� jsem byl t�ikr�t, hled�m v pr�vodci, kam by se dalo jet jinam. Jedin� mo�nost je San Antonio Aguas Calientes, tradi�n� vesnice nedaleko odsud s v�robou od�v�. Autobusov� n�dra�� v Antigua je - jako t�m�� v�ude - na trhu, tak se zdr�uji nejd��v tady. Oble�en� je na mne p��li� mal� (bohu�el, proto�e ceny jsou tu dost n�zk�), tak kupuji jen CD s v�c ne� hodinou �pan�lsk� hudby. Jsou to m�stn� hity (Gloria Trevi / Gustavo Vel�zquez Rivera), kter� tu st�le vyhr�v� r�dio a nic mi nebude p�ipom�nat Guatemalu tolik jako tato hudba. Nakonec odj�d�m sm�rem do San Antonio a Santa Catarina Barahona. Na trhu tam ov�em maj� stejn� sortiment a stejn� ceny jako v Antigua nebo Guatemala City, tak kupuji jen jednu barevnou ta�ku za 20 Q (70 K�) a vrac�m se. �idi�i ��k�m, �e chci pokra�ovat do Guatemala City. P�estupuje se na p�edm�st�, na autobusov� n�dra�� u� zaj�d�t nemus�m. Typick�m guatemalsk�m "chicken" autobusem jedu horskou silnic� do Guatemala City. Lou��m se s guatemalsk�m venkovem, po kter�m jsem v minul�ch m�s�c�ch jezdil s kolegy. Z�rove� za��n�m p�em��let, jak zorganizovat posledn� hodiny v hlavn�m m�st�. P�edev��m je pot�eba zajistit ubytov�n� v hotelu Dos Lunas, kde jsem nocoval u� na konci minul�ho v�letu. Jak se tam ov�em dostat? Vedle mne sed� guatemalsk� student z americk� �koly, kter� p�ijel na pr�zdniny dom�. ��k� mi, �e mus�m vystoupit u obchodn�ho domu Tikal Futura a tam po�kat na m�stsk� autobus, kter� jede k Obelisco, pomn�ku nez�vislosti. Jede stejn�m sm�rem, tak�e p�estup nen� probl�m. Z Obelisco je to podle mapy u� bl�zko. Ov�em kudy? Student jede jinam, nezb�v� se ne� znovu zeptat a po dvou p�estupech (vzd�lenost je ve skute�nosti mnohem del��, proto�e je pot�eba objet leti�t�) jsem u c�le. Zvon�m, p�ich�z� majitelka - a ��k�, �e pokoje za 10 USD, kde jsem spal minule, jsou obsazen� a jedin� voln� je za 20 USD. Ned� se nic d�lat, mus�m to vz�t - o jin�m hotelu v okol� nev�m, v cen� je zahrnut� i doprava na leti�t� a vzhledem k �asn�mu odjezdu si nemohu dovolit nocovat nikde daleko. Posledn� noc tak vy�la t�m�� na stejnou cenu jako celodenn� program v�etn� noclehu a dopravy o p�edchoz�ch dnech (20 - 30 USD). M�l jsem m�sto rezervovat p�edem - probl�m by to nebyl, proto�e mluv� anglicky. Odkl�d�m batoh a jdu do m�sta - je�t� mus�m zavolat a dohodnout si p�ed�n� v�c�. Autobus 83 mne odv�� na Blvd. Liberaci�n, na kraj Parque La Aurora. Vid�m tu telefonn� automat, ale napad� mne je�t� se pod�vat do bl�zk�ho Museo Nacional de Arqueolog�a y Etnolog�a, kter� bylo p�i m� posledn� n�v�t�v� zav�en�. Kupodivu je otev�eno - zav�r� se za hodinu. Vyu��v�m chv�le a jdu se tam pod�vat. Sb�rky jsou ohromn� a dob�e zorganizovan� podle jednotliv�ch obdob� maysk� civilizace. Je toho tu k vid�n� v�c, ne� v Museo Popol Vuh, kde jsem byl loni v srpnu. Te� u� je ale opravdu nejvy��� �as zavolat a dohodnout se. Jdu k telefonn�mu automatu, m�m ale jen na�atou salvadorskou kartu. Zkou��m ji vlo�it - a kupodivu funguje. V Salvadoru p�sob� stejn� firma jako v Guatemale, a karty jsou asi upraven� tak, aby se daly pou��vat v obou zem�ch. Domlouv�m, �e p�ijedu na projekt za p�l hodiny. Za chv�li p�ij�d� star� autobus a odv�� mne tam. Cesta p�es Guatemala City prob�hala p�ekvapiv� hladce. V pr�ci jsem se pozdravil se zn�m�mi, naposledy se rozlou�il, pod�koval za kr�sn�ch 9 t�dn�, pop��l jim hodn� �sp�ch� a �t�st� do budoucna, a nechal se odv�zt do hotelu. Druh� den r�no u� jsem let�l do Houstonu a do Evropy. Zbyly vzpom�nky - na n�dhern� pam�tky, pohodovou atmosf�ru, p��jemn� lidi. Pokud se sem n�kdy dostanete, nebudete litovat. �l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla webov� str�nka: railtrips.euweb.cz/