Pěstování růží (Rosa)

Zvětšit :::

Ořezávání růží Nejlepší dobou pro zakořenění řízků není jaro, ale červen, červenec. V tyto měsíce řízky rychle zakoření. A navíc, mnohé mladé růže stihnou rozkvést v srpnu – září. Avšak v zimě hodně takových růží hyne, protože jejich kořenová soustava je ještě malá a slabá. Kromě toho nestihnout dobře vyzrát výhonky a zimovací pupínky, které by měly vypučet na jaře. Jarní řízky (březen – duben) zakořeňují mnohem složitěji, ale jsou lépe připraveny na první zimu. Při správné péči jsou silné, mají dobře vyvinutou kořenovou soustavu a za zimu neuhynou. K zakořenění řízků se bere menší květináč, dává se dobrá drenáž, nahrne se zem, potom se uprostřed květináče udělá důlek prstem, hluboký max. 4 cm, kam se nasype propraný říční písek. Dělá se to proto, aby se předešlo zahnívání kořínků. Potom se vrchol řízku ponoří do přípravku stimulátoru růstu a zasadí se do písku, ze shora se přikryje sklenicí. Až kořenová soustava zaplní celý květináč, růže se přemístí do většího. Růže se množí také semeny. Úplné přesazení se provádí na jaře nebo v létě. Substrát pro růže se musí skládat ze 3 dílů drnovky, 1 dílu kompostové zeminy a 1 dílu písku. Na dně květináče je nutná dobrá drenáž vysoká na 2 palce. Růže upřednostňují pikýrování s přidáním čerstvé zeminy před přesazením, tj. při přesazení se nesmí porušit bal s kořeny. Nádoby by neměly být moc velké, jinak se kvetení zadrhne a nebude bohaté. Ořezávání růží je každoroční povinná procedura. Bez správného prořezání nebude správné kvetení a úspěšné přezimování. Způsob ořezávání závisí v první řadě na druhu růží. Čajohybridy – rostliny se středním růstem se ořežou na 3 – 4 očka, lépe kvetou po ořezání nakrátko. Polyanty kvetou mnohem lépe po krátkém ořezání, na 2 – 3 očka. Protože téměř všechny mají sklon rychle keřnatět drobnými výhonky, je nutné je vystřihovat, přičemž se nechá pouze pár nejsilnějších mladých výhonků. Krásná indická růže může kvůli krátkému nebo střednímu podříznutí uhynout. Jí se mohou odřezat pouze malé, nekvetoucí výhonky a ty, co zůstanou musí mít dostatečný počet pupínků. Při správném ořezání se vytváří soulad mezi kořenovou soustavou a nadzemní části rostliny. Když je kořenů málo a nadzemní část je velká, dochází k narušení výživy, tj. kořenoá soustava nezvládá velké břemeno a rostlina onemocní. Existují i druhy růží, které od počátku dobře keřnatí a vytváří květonosné výhonky, ale jsou i růže, které špatně keřnatí a vytváří dlouhé ojedinělé výhonky. V takovém případě se těmto výhonkům zaštipuje vrchní pupínek, aby se vytvořily boční výhonky. Někdy se takové zaštipování musí dělat několikrát. Nemoci růží Je třeba říct, že mnohé nemoci v první řadě napadají mladé a oslabené rostliny a rostliny, o které se nepečlivě a špatně pečuje. Moučná rosa (původcem jsou houby rodu Oidium, Sphaeroteca, Microsphaera atd.) – rozšířené houbové onemocnění. Toto onemocnění rostlinu nejen oslabuje a tíží, ale často vede také k úhynu. Projevuje se charakteristickým bílým (podobným mouce) povlakem na listech, především na jejich vrchní straně, potom na stoncích a poupatech. K nemoci přispívá špatně větrané stanoviště, nadbytečné hnojení a stísněnost rostlin. Způsoby obrany. Nemocným rostlinám se odstraní napadené výhonky, listy, poupata, rostlina se ošetří fundazolem. Falešná moučná rosa (původcem jsou houby rodu Peronospora, Plasmoparma atd.) – snadno se splete s předchozím onemocněním. Rozdíl je v tom, že při falešné moučné rose se bílým chlupatým povlakem z výtrusů hub pokryje především spodní strana listu. A na vrchní straně listu můžete uvidět světlé nebo nažloutlé skvrny. Falešná moučná rosa se v první řadě šíří po mokrých listech. Způsoby obrany. Nemocným rostlinám se odstraňují napadené výhonky, listy, poupata, rostlina se ošetří fungicidem, přičemž pokaždé je lepší rostlinu ošetřit různými fungicidy, aby se předešlo vzniku rezistence (návyku) hub na preparát. Skvrnitost je onemocnění, které má jak houbový, tak i bakteriální původ. Na listech rostliny se objevují hnědé mokvavé skvrny, které se s rozšířením nemoci zvětšují, slévají a napadají celý list. U růží se toto onemocnění objevuje častěji ve druhé polovině vegetace, napomáhá mu zvýšená vlhkost. Způsoby obrany: Odstranění a spalování napadených listů a výhonků. Postřikování fundazolem, topsinem, omezení zálivky a přerušení rosení do doby uzdravení. Rezivost růží – při tomto onemocnění se vytváří pustuly (nešotvičky), které mohou mít úplně odlišné barvy – od rezavé nebo oranžové po tmavě hnědou. Na vrchní straně listu se časem objeví narezavělé skvrny. Způsoby obrany. Co možná nejdříve odstranit všechny divné listy. Postřik fungicidy nemusí být úspěšný. Je důležitá prevence, která spočívá především ve správné péči o rostliny a ve vytvoření optimálních podmínek pro jejich růst. Rezivosti růží napomáhá umístění ve špatně větrané místnosti, při zvýšené vlhkosti a vysoké teplotě vzduchu. Škůdci růží Mšice – škůdce, který napadá listy a poupata. Výhonky a listy se kroutí, pokrývají se lepkavými výměšky mšic. Vypadá to jakoby rostlina měla lupy, květy jsou deformované. Napadené části ztrácejí barvu, listy se kroutí, žloutnou a opadávají. Rostlina se silně skličuje a zastavuje normální vývin. Poupata se nerozvíjejí, květy jsou kaleny výměšky. Zvláště nebezpečné jsou mšice na jaře, kdy napadají konečky mladých výhonků. Způsoby obrany. Při menším napadení se růže 2 – 3 krát omyjí mýdlovým roztokem, při silném napadení insekticidem – aktelikem (20 kapek na 1 litr vody). Sviluška – škůdce, jehož objevení napomáhá příliš suchý a teplý vzduch na stanovišti, stísněnost rostlin. Sviluška se objevuje na horní i spodní straně listu, na výhoncích a poupatech. Povrch napadených listů se zpočátku pokryje bledými tečkami od vysávání buňkové šťávy, ale později se skvrny zvětšují a vytváří plošné bělavé skvrny, listy předčasně opadají. Způsoby obrany. Zvýšit vlhkost v místnosti, omýt rostliny od pavučiny. Třásněnka – hlavním faktorem, který napomáhá rozmnožení třásněnek je vysoká teplota a nízká vzdušná vlhkost. V pokojových podmínkách třásněnka může škodit růžím po celý rok, ale hlavně v jarním a letním období. Napadeny jsou především listy. Na spodní straně listu třásněnka klade početné kolonie, na vrchní straně listu se objevují světlé tečky. Ve výsledku se vrchní strana listu stane šedavě hnědou se stříbřitým leskem. Při masovém napadení se celý povrch listu stane bělavým a odbarveným, listy hnědnou a opadávají. Třásněnky škodí hlavně květům, které se pokrývají skvrnami a deformují se. Kromě toho třásněnky znečistí rostlinu svými lepkavými černými výměšky. Způsoby obrany. Rostlina se musí postřikovat, v případě potřeby několikrát, insekticidy. Druhy růží pro domácí pěstování Indická červená růže Jedna z nejrozšířenějších. Tato růže se vyznačuje nenáročností. Dobře keřnatí a bohatě kvete, květy jsou bez vůně. Květy jsou střední velikosti, poloplné, zbarvené od červené po tmavě červenou. Indická červená růže neztrácí na zimu listy a může zimovat v pokojích, kvetení může pokračovat do Nového roku (ale přitom bude potřeba umělého osvětlení). Odolná vůči moučné rose. Je citlivá na krátké a střední ořezání, může uhynout, jestliže se moc prořeže, proto se jí odstřihují pouze slabé a nemocné výhonky. Růže polyantahybridy Nenáročné růže, které příjemně voní a bohatě kvetou, mnoha druhům se dobře daří v pokojových podmínkách. Gruss an Aachen – vyznačuje se tím, že se rozvité květy udrží dlouho bez opadání, někdy až několik týdnů. Květy jsou celkem velké a aromatické, meruňkově růžové barvy. Má velmi něžné drobné lístečky nahnědlého odstínu, protáhlého tvaru. Jestliže je tato růže na léto umístěna do zahrady, ve škaredém počasí se květináče zanesou na terasu nebo verandu, protože poupata se špatně rozvíjí a ničí se bez rozvinutí. Je velmi citlivá na studený průvan a náchylná k nemocem růží. Přezimování je dobré v chladu, ale zimoviště nemůže být v pokoji na studeném parapetu. Orange Triumph – velká rostlina, která kvete od raného jara do pozdního podzimu. Květy jsou plné se slabou vůní, sytě krvavě červené barvy. Květy se udrží dlouho, ale je nutné přihnojování. Listy jsou celkem velké zaoblené. Tento druh je odolný vůči moučné rose a dobře zimuje na studeném parapetu. Gloria Mundi – kvete velmi bohatě od jara do konce léta. Keř je střední velikosti s nevelkými lístky. Květy jsou drobné, neplné, mají celkem vzácnou a exotickou barvu doutnajících uhlíků. Květy se udrží dost dlouho, ale nevoní. Bohužel tento druh nesnáší teplé zimoviště v pokojích, nutně potřebuje dlouhé období klidu v chladných podmínkách. Zato je tento druh odolný proti moučné rose. Miniature – malinký keřík, který kvete plnými růžovými a bílými květy. Druh je náchylný k moučné rose. Dobře snáší zimoviště v pokojích. Vyznačuje se tím, že řízky na jaře a v létě lehce zakoření, přesně za 4 -5 dní. Bourbonské růže Souvenir de La Malmaison – tento druh vytváří velký keř, má vonící květy na trochu ohnutých výhoncích. Květy jsou velké, neblednoucí, udrží se celkem dlouho. Květ je od bledě růžového, krémového do tmavě sytého růžového. Tento druh je pozdě kvetoucí – kvete od poloviny června do ledna. V lednu – únoru je období klidu, během kterého nepotřebuje chladné stanoviště, rostlina dobře zimuje v pokoji. V březnu shazuje listoví a vytváří mnoho mladých výhonků, které rychle obrostou novými listy. Tento druh je odolný proti moučné rose. Bourbonská růže se vyznačuje tím, že její řízky špatně zakořeňují také pokud se použije stimulátor růstu. Nehledě na to, že v létě řízky zakořeňují rychleji a lépe, zakořenění je třeba provést v březnu – dubnu, aby se kořenová soustava mohla dobře vyvinout před první zimou. Jinak nezesílená rostlina se slabou kořenovou soustavou může v zimě uhynout. Pozoruhodné je to, že jestliže se na jaře bourbonská růže silně ořeže (krátké ořezání do 5 – 7 oček), vytvoří se na ní méně květů, ale jsou velikostně větší, jestliže je ořezání menší (na 2 – 3 očka), vytvoří se květů více, ale jsou menší. Při bohatém kvetení se přihnojuje každý týden, od března do září. Irská růže Tato růže se od druhých výrazně odlišuje stavbou květu, málo plného a tvarem připomínajícího květ tulipánu. Květy neblednou a mají meruňkovou barvu. Tato růže má jemné a tenké výhonky s drobnými protáhlými a silně zubatými lístky, které jsou ze shora tmavě zelené a z opačné strany šeříkově načervenalé. Aby rostlina zesílila, nechávají se na ní tři – čtyři nejsilnější větve, které potom zesílí a mají větší květy. Kvete od dubna do konce září. K přezimování je vhodné studené stanoviště, potom období růstu začíná velmi brzy – už v únoru. Řízky zakořeňují lehce. Tento druh je velmi náchylný na moučnou rosu. Čajohybridy Gloria Dei – velkokeřová, rychle rostoucí růže, která kvete žlutými, velkými ale málopočetnými květy. Má kožovité, lesknoucí se listy se silně zubatým okrajem, stonky mají hodně ostnů. Je odolná proti moučné rose, dobře přezimuje také v pokojových podmínkách. La France – velmi aromatická růže. Květy jsou velké, hodně plné, udrží se dlouho bez opadávání. Listy jsou světle zelené, velké, zaoblené. Tyto růže dobře zimují v teplém stanovišti. Na jaře a v létě nemají rády chladno. Jestliže rostlinu vynesete do zahrady nebo na balkon, v chladných dnech a nocích květináč s růžemi umistěte do tepla. Tento druh je náchylný na moučnou rosu. Augusta Victoria – jemný druh, který špatně snáší výkyvy teploty. Kvete od dubna do září, květy jsou bílé s nazelenalým nádechem nebo bílé s krémovým nádechem. Okvětní lístky jsou zahnuty do trojúhelníkového tvaru. Kvete lehce a bohatě. Upřednostňuje přezimování v chladu do konce března, pokud tuto růži přenesete do tepla dříve, onemocní. Náchylná na moučnou rosu. Ofelia – krásná růže, kterou je možné rozpoznat podle stavby listové lamely – její povrch je poset listovými žilkami a kvůli toho není rovný. Pozoruhodné je to, že poloplné květy této růže mají v poupěti odstíny od tmavě rezavé, téměř hnědé, hnědo červené do růžovo meruňkové. Potom, jakmile se poupě rozvine, zbarvení vydrží přes den a pak se vytrácí a květ se stává téměř bílým. Květy nejsou trvanlivé. Dobrá je Ofelia tím, že není náročná, rozkvete brzy na jaře a kvete bohatě po celé léto. Upřednostňuje chladné zimoviště. Odolná vůči moučné rose. Butterfly – příbuzný druh Ofelie, liší se tím, že květy jsou více plné, déle se udrží a déle neblednou. Mme Jules Bouché – velká růže s plnými krémovými velmi nadýchanými květy. Listy jsou velké, tmavě zelené s hnědým nádechem. Vysoký keř. Odolný vůči moučné rose, dobře přezimuje také v teple. Remontantní růže Velké rostliny, jsou vhodné k pěstování jako pokojové rostliny, pouze se jim musí zabezpečit chladné přezimování (při 5 °C). Řízky remontantních druhů zakořeňují velmi špatně a proto je velcí milovníci roubují na šípek. Jestliže poskytnete těmto růžím prostor a chladné zimoviště, získáte krásné exempláře. Henrich Muench – kvete řídkými (2 – 3 kusy) růžovými květy. Ulrich Brunner Fils – má aromatické velké květy tmavě višňové barvy. Kvete bohatě po celé léto. Čajové růže Marchal Niel – vyjímečně krásné tmavě žluté květy se slabou vůní. Listy jsou velké, světle zelené s nezubatými okraji. Mladé výhonky jsou hnědě červené. Velký keř. Tato růže je velmi pichlavá – hodně ostnů je nejen na stoncích, ale drobné jehličky jsou také na opačné straně listu. Na jaře a v létě je citlivá na studené větrné počasí venku, avšak zimoviště musí být pouze v chladu (maximálně 10 °C). Řízky špatně zakořeňují, je náchylná na moučnou rosu. Madamme Falco – kvete bohatě růžovými nadýchanými květy, lehce zakoření. Listy jsou menší, jemné, velmi náchylné na moučnou rosu. Zimoviště v chladu. Čínská růže Má několik variet, ale všechno to jsou stálezelené keře se vzpřímenými nebo poléhavými výhonky. Minituarní čínská růže – nejmenší varieta, s miniaturními květy 1,5 – 2 cm v průměru. Keř je vysoký 15 – 30 cm, listy jsou drobné, dlouhé 2 – 3 cm tmavě zelené barvy s matným leskem. Květy mohou být plné nebo neplné. Je vyšlechtěno velmi mnoho druhů, které se liší zbarvením květů: Memory Hit – růžová, Charming parade – purpurově červená růže, Golden Meandino – nazlátlá, Juliette – citrónově žlutá, Babymess parade – žlutá, v poupěti červená, Pixi – bílá, Torrero – krvavě červená, Rozmarýn – stříbrno-červená, Judi Fisher – růžová, Baby Darling – oranžovo-růžová, Cinderella – stříbrno-růžová aj. Květy mohou být voňavé nebo nemusí vonět vůbec. Narozdíl od jiných druhů čínská růže se svými nevelkými kvítky vypadá jednoduše dojemně. Tak vypadají některé druhy miniaturní čínské růže: Čínská růže je vyšlechtěna na základě zahradních forem a nehledě na to, že se díky své velikosti velmi hodí pro pěstování v domácích podmínkách, zimoviště pro většinu druhů musí být chladné, tak jako pro všechny ostatní růže (5 – 10 °C).