Stapélie, smrdutka (Stapelia)

Zvětšit :::

BOTANICKÝ NÁZEV: Stapelia variegata, Stapelia gigantea, Stapelia nobilis, Stapelia desmetianta. POPIS: Stapélie, smrdutka (Stapelia) je vcelku rozšířenou sukulentní rostlinou. Je nenáročná a lehce se množí. Všechny stapélie jsou sukulentní byliny. Jejich masité stonky se vytahují do vrchu. Stonky jsou čtyřhranné, s dobře vyjádřeným zoubkováním na žebrech. Stonky mohou být čistě zelené nebo s načervenalým odstínem, holé nebo chlupaté. Rozvité květy tvarem připomínají chlupatou hvězdu. Stapelia variegata: Má pestré květy, jenž mají na světlém podkladu tmavé skvrny. Stapelia desmetianta: Má květy červenohnědé, s tmavými řadami dlouhých řasinek. Existují i druhy s ostře červenými květy. ČELEĎ: Asclepiadaceae, klejichovité. PŮVOD: Afrika. TEPLOTA: Stapélie, smrdutka (Stapelia) vyžaduje v létě teplotu mírnou. Na zimním stanovišti ji udržujte při teplotě 15 až 16°C. Minimum v zimě je 12°C. OSVĚTLENÍ: Stapélie, smrdutka (Stapelia) má ráda světlé stanoviště s určitým množstvím přímých slunečních paprsků. Na jižním okně se však může hodit zastínění. V zimě potřebuje to nejsvětlejší stanoviště, s plným slunečním světlem, bez zastínění. ZALÉVÁNÍ: Stapélie, smrdutka (Stapelia) potřebuje na jaře a v létě zálivku mírnou. Od podzimu se zálivka snižuje a v zimě se zalévá jen omezeně. HNOJENÍ: Stapélie, smrdutka (Stapelia) se od konce jara do poloviny léta 1x za měsíc přihnojuje speciálním hnojivem pro kaktusy a jiné sukulenty. VLHKOST VZDUCHU: Stapélie, smrdutka (Stapelia) jsou odolné vůči suchému vzduchu, nepotřebují rosit. PŘESAZOVÁNÍ: Stapélie, smrdutka (Stapelia) se přesazuje každoročně na jaře. Doporučené složení zeminy: 1 díl drnovky, 1 díl listovky, 1 díl písku a cihlová drť. Nádoba by měla být široká a mělká, na dně dobrá drenáž. ROZMNOŽOVÁNÍ: Stapélie, smrdutka (Stapelia) se rozmnožuje stonkovými řízky, které se prosušují 48 hodin, a také semeny, která klíčí již za 3 až 4 dny. ŠKŮDCI, CHOROBY: Stonek vytáhlý a znetvořený: V zimním období bývá příčinou příliš mnoho vody. V období léta je pak nejčastější příčinou málo světla. Květináčem občas otočte, aby byl růst rostliny stejnoměrný. Hnědé měkké skvrny: Příčinou je houbová skvrnitost listů. Použijte systémový fungicid a místnost, ve které sukulent je, více větrejte. Náhlá ztráta listů: Příčinou je příliš studená voda nebo v letním období také nedostatek vody. Hnědé suché skvrny: Příčinou je zcela jistě nedostatečná zálivka. Mějte na paměti, že sukulenty potřebují v letním období zálivku dosti bohatou. Zvadlé a vybledlé listy: Příčinou je přelití rostliny, a to především v zimě. Hniloba základu, úhyn stonku: Příčinou je hniloba báze stonku v důsledku přelití rostliny, a to především v zimě. Vrchní část stonku rostliny můžete použít k jejímu množení. V zimě vhodně upravte zálivku a povrch substrátu překryjte vrstvou kamenné drtě.