Dánská doga (Broholmer)

Zvětšit :::

ANGLICKÝ NÁZEV: angl.: Broholmer; čes.: Dánská doga PŮVOD: Dánská doga (Broholmer) měl své předky již ve středověku, kdy se již jemu podobní psi používali k lovu na vysokou zvěř. O něco později se využívali také jako hlídači velkých statků a panství. Čistokrevně začali být tito psi chováni až na konci 18. století. Díky panskému myslivci, Shestedu of Broholm, se počet těchto psů neustále a znatelně zvyšoval a plemeno po něm bylo také pojmenováno. Dánská doga (Broholmer) po 2. světové válce téměř vyhynula, okolo roku 1975 se díky skupině nadšených chovatelů začalo znovu aktivně rozšiřovat. Tito chovatelé, za pomoci Dánského kynologického klubu „Dansk Kennel Club“, později vytvořili organizaci s názvem „Společnost pro znovuobnovení plemene Broholmer. POPIS: Dánská doga (Broholmer) je velký pes, typu mastif, obdélníkového rámce a silné stavby těla. Jeho pohyb vždy prozrazuje sílu. Má mohutné a silné přední končetiny, které jsou pro něj velice charakteristické. Hlavu má mohutnou a širokou. Krk je ponejvíce robustní. Hrudník má široký a hluboký. Hlava je v klidu nesena dosti nízko a ocas je svěšený dolů. Ocas je v klidu jen mírně šavlovitě zatočen, při akci se zvedá, nikdy však nad úroveň zádi. Při vzrušení je hlava nesena výše a ocas stoupá nad linii zad. Délka lebky se stejná, jako délka čumáku. Hlavu má poměrně velkou a širokou, působí mohutným a těžkým dojmem. Lebka je široká a spíše plochá. Stop má nepříliš výrazný. Čenich má plný a černý. Tlamu má mohutnou, v poměru k tělu působí těžkým dojmem a je spíše kratší. Horní a dolní čelist mají stejnou délku. Rty má svěšené, ne však nijak přehnaně. Čelisti má silné, s dobře vyvinutými svaly. Oči jsou kulaté a ne příliš velké, jejich zbarvení je od světlé po tmavě jantarovou, jejich výraz musí prozrazovat velké sebevědomí. Uši má středně velké, vysoko posazené, jsou svěšené a k lícím těsně přiléhající. Krk je silný a svalnatý, s nepatrným lalokem. Horní linie těla je rovná. Kohoutek je silný a dobře vyznačený. Záda jsou vcelku dlouhá. Hrudník je silný a hluboký, s bobře vyvinutými žebry. Ocas je u kořene široký, poměrně nízko posazený, bez vlajky či třásní, je nošený svěšený, při akci se zvedá do vodorovné polohy, upřednostňují se psi, kteří nosí ocas výše, ocas by neměl být nošený nad linií hřbetu, ani zatočen. Přední končetiny jsou silné rovné a mohutné. Ramena i nadloktí jsou dobře svalnatá. Lokty jsou blízko u trupu. Předloktí má rovná a silná. Přední tlapky jsou kulaté a uzavřené. Zadní končetiny jsou silné a svalnaté, při pohledu zezadu jsou rovné a rovnoběžné. Stehna má silná a svalnatá. Zadní tlapky jsou stejné, jako přední. Kůži má silnou a dobře zbarvenou, celkově je volnější, především pak na krku. Pohyb má vyvážený a rovnoměrný, a poněkud shrbený. VÝŠKA: Pes má v kohoutku průměrně 75 cm. Fena má v kohoutku průměrně 70 cm. VÁHA: Pes má hmotnost 50 až 70 kg. Fena má hmotnost 40 až 60 kg. SRST: Dánská doga (Broholmer) má krátkou a dobře přiléhající srst, s hustou podsadou. Zbarvení je žluté s černou maskou. Zlato červené. Černé. Bílé znaky na hrudi, na tlapkách a na špičce ocasu jsou přípustné. CHARAKTER: Dánská doga (Broholmer) je klidný a přátelský pes, je však také velice ostražitý. Má velice dobrý temperament. Musí jevit zřetelné známky velkého sebevědomí. PÉČE: Dánská doga (Broholmer) PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA: Dánská doga (Broholmer) se průměrně dožívá 1 let. VYUŽITÍ PŮVODNÍ: Hlídací pes a společník. VYUŽITÍ DNES: Hlídací pes a společník. PLEMENO: FCI II. - Pinčové, knírači a molossoidní plemena. Sekce 2.1. – Typ mastiff. Bez pracovní zkoušky. OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR : BR ČÍSLO STANDARDU: 315/ 26. 06. 2000 (Dánsko) DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU: 26. 06. 2000