Irský vodní španěl (Irish Water Spaniel)

Zvětšit :::

ČESKÝ NÁZEV: Irský vodní španěl PŮVOD: Mezi předky tohoto trochu nezvyklého psa najdeme curly coated retrívra, pudla, zřejmě některého starého španěla. I když má mnoho pracovních i povahových předností, nikdy nedošel masového rozšíření. POPIS: Jako lovecký pes zvládá práci ve vodě, na barvě i dohledávce, je dobrým slídičem v lese i v poli, jako stopař není příliš hlasitý. Pracuje s nesmírnou chutí, blaží jej spokojenost vůdce. V každém terénu dokáže plnit svou úlohu bez únavy po dlouhé hodiny. Jeho podoba s pudlem možná brání většímu rozšíření jako psa pracovního. Trochu ho však dokázala posunout i do oblasti společenské, neboť povahou je čilý, přátelský, veselý a neagresivní. Stále má dobrou náladu. Není vhodný jako služební či hlídací, hodí se spíše pro sportovní majitele, kteří chtějí mít pohyblivého a neúnavného partnera a závodníka v agility. Jeho srst téměř nepropouští vodu a nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Tento nepříliš rozšířený lovecký pes má vysoko klenutou lebku, pozvolný stop, tmavě jantarové nebo oříškové oči, velmi dlouhé nízko nasazené uši, rovný hřbet, krátkou širokou záď, krátký a rovný ocas zužující se do špičky. Končetiny rovné se silnými kostmi. Srst je uzavřená a hustá, s prstýnkovými kadeřemi, přirozeně mastná. VÝŠKA: Pes má v kohoutku 53 až 59 cm Fena má v kohoutku 51 až 56 cm VÁHA: 22 až 28 kg SRST: Irský vodní španěl má kudrnatou srst (nesmí se třepit), přirozeně mastnou, která ho chrání před proniknutím vody až na kůži. Kudrny tvoří na dosti široké mozkovně chocholku. Na čenichu a kolem očí je srst krátká, přiléhává. Typické pro Irského vodního španěla je krysí ocas, osrstěný také krátkou srstí. Pro udržení voděodolnosti srsti je třeba časté venkovní koupání. CHARAKTER: Jako lovecký pes zvládá práci ve vodě, na barvě i dohledávce, je dobrým slídičem v lese i v poli, jako stopař není příliš hlasitý. Pracuje s nesmírnou chutí, blaží jej spokojenost vůdce. V každém terénu dokáže plnit svou úlohu bez únavy po dlouhé hodiny. Jeho podoba s pudlem možná brání většímu rozšíření jako psa pracovního. Trochu ho však dokázala posunout i do oblasti společenské, neboť povahou je čilý, přátelský, veselý a neagresivní. Stále má dobrou náladu. Není vhodný jako služební či hlídací, hodí se spíše pro sportovní majitele, kteří chtějí mít pohyblivého a neúnavného partnera a závodníka v agility. Jeho srst téměř nepropouští vodu a nevyžaduje žádnou zvláštní péči. PLEMENO: Skupina 8 - retrívři, slidiči, vodní psi. Sekce 3 – vodní psi. Pracovní zkouška je požadována. OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR : IWS ČÍSLO STANDARDU: 124 ( uznaná plemena FCI ) Jako mezinárodní plemeno byl zaregistrován v roce 08.11.2002. Země původu je Irsko. Historie vzniku plemene... Přesný původ plemene zůstává nejasný. Má se za to, že irský vodní španěl se vyvinul za přispění perských psů, kteří přišli na Britské ostrovy přes Španělsko. První svědectví o výskytu vodních psů, používaných k lovu divoké zvěře v Irsku, se datuje rokem 1600. Ale ví se o tom, že psi se srstí, která nepropouští vodu, se vyskytovali v Irsku již před zavedením loveckých brokových zbraní. Jediné objektivní svědectví o tom, že se vskutku jednalo o irského vodního španěla lze přičíst na vrub jeho specifickému znaku, kterým je jeho krysí ocas. Tuto zvláštnost nenajdeme u žádného jiného plemene obdobného typu a činí velmi pravděpodobnou hypotézu, že dnešní irský vodní španěl pochází z původních irských předků. Tento typický ocas dal plemeni i jeho originální jméno, říkalo se mu „whip tail“ (ocas jako bič) nebo „rat-tail“ (krysí ocas). V každém případě už byli potomci těchto psů dobře známí v druhé polovině 19.století a byli velmi úspěšní na výstavách psů. Chovatelský klub byl založen v roce 1890 za účelem zvýšení kvality irského vodního španěla. Zdroje: FCI standard, ČMKU