Kr�lov�hradeck� kraj

Kr�lov�hradeck� kraj
Zv�t�it :::
Kr�lov�hradeck� kraj je regionem p�ti oblast�: Hradec Kr�lov�, Ji��n, N�chod, Rychnov nad Kn�nou, Trutnov. Kr�lov�hradeck� kraj je zn�m� svou turistickou krajinou, hrady a z�mky.

Kr�lov�hradeck� kraj - poloha a geografie. Kr�lov�hradeck� kraj le�� na severov�chod� �esk� republiky u hranice s Polskem. Svou rozlohou 4 758 km2 se mezi �trn�cti kraji v�etn� Prahy za�azuje na 9. m�sto. Soused� s n�m kraje Libereck�, Pardubick� a St�edo�esk�. V jeho p��hrani�n� oblasti se zvedaj� h�bety Orlick�ch hor a Krkono� - nejvy��� hora Krkono� Sn�ka ( 1602 m. n. m.) je z�rove� nejvy���m vrcholem �esk� republiky Sm�rem k jihoz�padu se krajina postupn� sni�uje do Polabsk� n�iny, kde le�� naopak nejn�e polo�en� bod kraje (202 m. n. m.). V��kov� rozp�t� tedy �in� cel�ch 1400 metr�, ov�em nap��klad na �zem� okresu Hradec Kr�lov� to je metr� pouze 132. Kr�lov�hradeck� kraj - s�dla a spr�vn� uspo��d�n�. Kr�lov�hradeck� kraj zahrnuje �zem� p�ti okres�: Hradec Kr�lov�, Ji��n, N�chod, Rychnov nad Kn�nou a Trutnov. V sou�asnosti se v n�m nach�z� celkem 448 obc�, z toho 1 statut�rn� m�sto a 42 m�st. Ve m�stech �ije 69% v�ech obyvatel kraje, p�i�em� m�sta netvo�� ani desetinu z celkov�ho po�tu obc�. Kr�lov�hradeck� kraj - ekonomika. Vzhledem ke geografick�m podm�nk�m se v jednotliv�ch ��stech kraje li�� pom�r zem�d�lstv� a pr�myslu. Zat�mco v hornat�ch okresech p�eva�uje pr�mysl nad zem�d�lstv�m, v okrese Hradec Kr�lov� se v�znam zem�d�lstv� posiluje. Kr�lov�hradeck� kraj - Krkono�e. Krkono�e se nach�zej� na severov�chod� �ech pod�l st�tn� hranice s Polskem. Hranice vede po hlavn�m h�ebeni hor. Krkono�e jsou rozlohou pom�rn� mal�, vytv��ej� souvisl� p�smo asi 40 km dlouh� a 20 km �irok�. �esk� ��st Krkono� zauj�m� asi dv� t�etiny celkov� plochy poho��. Historie Kr�lov�hradeck�ho kraje. Kr�lov�hradecko bylo ji� od prav�ku d�le�itou s�deln� oblast�, v n� se postupn� vyst��dali p��slu�n�ci r�zn�ch prav�k�ch kultur. Jejich s�dla se koncentrovala v povod� Labe a ostatn�ch ���n�ch tok�. Od 10. stolet� zauj�mal zdej�� kraj v�znamnou roli p�i formov�n� �esk�ho st�tu. O sto let pozd�ji byl Hradec s�dlem kastel�n�, c�rkevn�m spr�vn�m centrem a jeden �as bylo Hradecko i kn�ec�m �d�lem. Na t�to tradici pak byl koncem 13. stolet� zformov�n kr�lov�hradeck� kraj. Jeho v�znam byl v t�to dob� pos�len vznikem opevn�n�ch kr�lovsk�ch m�st (Hradec Kr�lov�, Jarom��, Dv�r Kr�lov� nad Labem, Trutnov, Nov� Byd�ov), kter� se na po��tku 14. stolet� stala v�nn�mi m�sty �esk�ch kr�loven. Pro kulturn� a hospod��sk� rozvoj kraje byl d�le�it� vznik �ady kl�ter�, z nich� nejv�t�� v�hlas z�skal kl�ter v Broumov�. Krajem proch�zela tzv. Polsk� �i Kladsk� stezka, d�le�it� obchodn� cesta spojuj�c� Prahu se Slezskem a Polskem. V 15. stolet� se Hradecko stalo v�znamn�m centrem husitsk� revoluce a v letech 1423 - 1424 zde na�el p�sobi�t� vojev�dce Jan �i�ka. Po skon�en� husitsk�ch v�lek hr�lo Hradecko v�znamnou roli jako sou��st svazku v�chodo�esk�ch kraj� a hradeck� kraj - Circulus Reginohradecencis - jako spr�vn� celek existoval a� do konce krajsk�ho z��zen� v letech 1860 - 1862. V �ele kraje st�li dva hejtman� jako reprezentanti pansk�ho stavu a ni��� �lechty, od roku 1751 spravoval kraj ji� pouze jeden hejtman, ale jako p�edstavitel st�tu. Na hospod��sk�m a kulturn�m vzestupu kraje v 16. stolet� m�la pod�l rychle rostouc� poddansk� m�sta (N�chod, Rychnov n. Kn., Broumov, Ji��n, Vrchlab�, Hostinn� a dal��), stejn� jako rozvoj hospoda�en� velkostatk� na panstv�ch p�n� z Pod�brad, z Pern�tejna, Smi�ick�ch a Tr�k� z L�py. Kr�tk�, ale v�znamn� bylo p�soben� Albrechta z Vald�tejna v Ji��n� b�hem t�icetilet� v�lky. Po jej�m skon�en� se Hradec Kr�lov� stal v�zna�n�m centrem protireformace. V roce 1636 zde byla zalo�ena jesuitsk� kolej a v roce 1664 ��mskokatolick� biskupstv�. P�esto se i po zavr�en� rekatolizace udr�eli v b�val�m "husitsk�m" kraji tajn� evangel�ci po cel� 18. stolet�. Zvy�ov�n� robotn�ch povinnost� a celkov� �tisk poddan�ho lidu vedl k �ad� selsk�ch povst�n� a posl�ze k velk�mu povst�n� v roce 1775, jeho� krut� potla�en� dodnes p�ipom�n� r�en� "dopadl jak sedl�ci u Chlumce". K hospod��sk�mu pokroku vedl krom� n�kter�ch reforem i vznik manufaktur. Pot�tejnsk� pl�tenick� manufaktura a Trutnovsk� obchodn� spole�nost se prosadily i za hranicemi �ech. Hospod��sk� obraz kraje tehdy dopl�ovala t�ba �elezn�ch a dal��ch rud v�etn� st��bra v Krkono��ch nebo skl��sk� v�roba v Orlick�ch hor�ch. Od 18. stolet� se rozv�jela t�ba �ern�ho uhl� v okol� �acl��e a Jest�eb�ch hor. V polovin� 18. stolet� bylo od habsbursk� monarchie odtr�eno Kladsko a v�t�ina Slezska a hradeck� kraj se r�zem stal p��hrani�n� oblast� st�tu. Projevilo se to krom� jin�ho z�sadn� p�estavbou Hradce Kr�lov� na modern� pevnost, kterou z�hy doplnila v�stavba zcela nov� pevnosti Josefova. V d�sledku toho se kraj stal i hlavn�m boji�t�m v�lky prusko - rakousk� v roce 1866. Na p�elomu 18. a 19. stolet� se Hradecko stalo po Praze druh�m v�znamn�m centrem �esk�ho n�rodn�ho obrozen�. Osv�tov� �innost dru�in vlasteneck� inteligence a r�zn�ch spolk�, v�znamn� tisk�rny, rozvoj �kolstv� a p�soben� divadel v Hradci Kr�lov� a v n�kter�ch dal��ch m�stech kraje se staly ohnisky jeho kulturn�ho rozvoje. Od poloviny 19. stolet� cel� doposud agr�rn� profil Hradecka m�nila pr�myslov� revoluce. V jej�m pr�b�hu vznikla �ada cukrovar�, textiln�ch a pozd�ji i stroj�rensk�ch tov�ren. Ji� v roce 1857 pro�ala kraj jedna z nejstar��ch �elezni�n�ch trat� v �ech�ch. V�t�ina m�st se za�ala rozr�stat a neb�vale se zv�t�il po�et jejich obyvatel. Hradec Kr�lov� postupn� rostl v pr�myslov� centrum a po��tkem 20. stolet� zah�jil pozoruhodnou p�estavbu v modern� m�sto. Realizac� architektonick�ch a urbanistick�ch n�vrh� J. Go��ra si Hradec Kr�lov� z�skal n�zev "sal�n republiky". Ohro�en� �eskoslovensk� republiky vyvolalo v letech 1935 - 1938 v�stavbu pohrani�n�ho opevn�n�, kter� je dodnes symbolem odhodl�n� br�nit se proti nacismu. Odsun n�meck�ho obyvatelstva po roce 1945 znamenal n�siln� z�sah do �ivota a hospod��sk�ho rozvoje p��hrani�n�ch oblast�. Stejn� neblaze poznamenala po roce 1948 charakter cel�ho kraje likvidace svobodn�ho podnik�n�. Syst�m komunistick�ho pl�nov�n� pak vedl ke st�r�n� r�znorodosti jednotliv�ch okres�, kter� je pro Kr�lov�hradeck� kraj tak typick�. V roce 1949 se Hradec Kr�lov� stal op�t ofici�ln�m s�dlem kraje a v letech 1960 - 1990 byl centrem cel�ho V�chodo�esk�ho kraje. Vznik Kr�lov�hradeck�ho kraje po obnov� krajsk�ho z��zen� v roce 2000 navazuje na tis�cilet� v�voj spr�vn�ho uspo��d�n� �esk�ho st�tu a dovr�uje sou�asn� proces decentralizace �esk� republiky. �l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla Z�kladn� �kola v T�eb�vlic�ch: zstrebivlice.blog.cz


V�ce na www:
 Www.celysvet.cz
 Zobrazit �l�nek
 Zobrazit forum
 Psi plemena (486)