Johan Sebastian Bach (Johann Sebastian Bach)

Zv�t�it :::

Datum narozen�: 21. b�ezna 1685 M�sto narozen�: Eisenach, Durynsko Datum �mrt�: 28. �ervence 1750 M�sto �mrt�: Leipzig, N�mecko �IVOTOPIS: Johan Sebastian Bach (Johann Sebastian Bach) � a jeho ml�d�. Johan Sebastian Bach (Johann Sebastian Bach) se narodil 21. b�ezna 1685 v m�ste�ku Eisenach v Durynsku. Jeho otec Johann Ambrosius, tam byl dvorn�m hudebn�kem. Prvn� zku�enosti ve h�e na kl�vesov� n�stroje a na housle tedy z�skal u sv�ho otce. Jen�e otce ztratil ji� v deseti letech, a proto�e matka mu tak� brzy zem�ela � dokonce je�t� o rok d��ve, ujal se ho star�� bratr, kter� ji� byl �enat� a varhani�il v Ohrdrufu. V nov�m dom� pokra�oval mal� Johan Sebastian Bach ve studiu. Kdy� mu bylo patn�ct let, musel ji� za��t vyd�l�vat. Ode�el do L�neburgu, kde p�sobil v chlapeck�m sboru jako zp�v�k. Takov� sbory byly tenkr�t obvykl� ve v�t�in� chr�m�. Po ztr�t� chlapeck�ho hlasu v�ak musel sbor opustit. �lenov� rodiny Bach�, p�sob�c�ch v durynsk�ch m�ste�k�ch a obc�ch, m�li p�kn� zvyk. Udr�ovali vz�jemn� rodinn� vztahy a jednou v roce po��dali sv�j sjezd. P��telsk� vztahy m�ly tu v�hodu, �e jednotliv� �lenov� se navz�jem upozor�ovali na upr�zdn�n� m�sta. T�mto zp�sobem se Johan Sebastian Bach dozv�d�l o varhanick�m m�st� v Arnstadtu. Pon�vad� v�ak chr�mov� varhany je�t� nebyly dostav�ny, vydal se do V�maru, kde se stal dvorn�m hudebn�kem. Ve V�maru nez�stal Johan Sebastian Bach dlouho. V srpnu roku 1703 nastoupil jako varhan�k v Arnstadtu. Ve sv�m povol�n� se sna�il neust�le zdokonalovat. Byl neoby�ejn� pracovit�, studoval a trp�liv� opisoval d�la ciz�ch mistr�, tak�e mu neu�lo, co kde bylo v hudb� nov�ho. Johan Sebastian Bach � a obdob� vrcholu jeho tvorby. Postupem �asu si Johan Sebastian Bach brzy z�skal pov�st v�born�ho virtuosa a improviz�tora ve h�e na varhany a cembalo. Jako by si ani nebyl v�dom sv�ho mimo��dn�ho nad�n�. Tvrdil, �e kdyby ka�d� tolik a tak vytrvale pracoval, byl by stejn� dokonal�. Johan Sebastian Bach byl varhan�kem tak� v M�hlhausenu, ale nevydr�el tam d�le ne� rok. Do�kal se tam v�ak jednoho �sp�chu, jak�ch za sv�ho �ivota mnoho neu�il: prv�ho vyti�t�n� jedn� ze sv�ch skladeb. Po M�hlhausenu n�sledoval op�t V�mar - mlad� um�lec tam nastoupil do slu�eb vl�dnouc�ho v�vody jako houslista i jako varhan�k. V dob� tam�j��ho pobytu Johan Sebastian Bach horliv� komponoval. Seznamoval se bl�e s italsk�m hudebn�m um�n�m, kter� na rozhran� 17. a 18. stolet� rozkvetlo nov�m kv�tem. Sezn�men� s italskou hudbou ho pochopiteln� podn�tilo k vlastn� tvorb� podobn�ch forem. Jeho v�estrann� um�n� nez�stalo nepov�imnuto, v roce 1714 byl pov��en na koncertn�ho mistra. Cti��dost mlad�ho mu�e m�la v�ak vy��� c�le: byl by se r�d stal kapeln�kem. Kdy� se toto m�sto pozd�ji uvolnilo a v�voda pro n�j vybral jin�ho hudebn�ka, c�til Bach, �e mu bylo uk�ivd�no. Jeho ��dost o okam�it� propu�t�n� vyvolala prudk� konflikt s v�vodou. Rozho��en� Bach svou ��dost neodvolal a ode�el. Nov� p�sobi�t� nalezl op�t u dvora, ve m�st� K�thenu. Na tomto m�st� se Johan Sebastian Bach v�noval hojn� cembalu. Napsal anglick� suity, Francouzsk� suity a obs�hlou sb�rku preludi� a fug ve v�ech t�nin�ch. Doba Bachova p�soben� v K�thenu dala vzniknout tak� jin� ne� instrument�ln� hudb� klav�rn�. Jsou to slavn� Son�ty pro s�lov� housle a Son�ty pro s�lov� violincello. Ale dobr� doba skon�ila, jakmile se v�voda o�enil. Jeho man�elka nem�la pro hudbu porozum�n� a v�voda zm�nil sv� z�jmy a p�estal se o Bacha zaj�mat. V kv�tnu roku 1723 nastoupil Johan Sebastian Bach sv� posledn� a nejdel�� zam�stn�n�, tom�sk� kantor�t v Lipsku. Lipsko bylo u� tenkr�t hudebn�m st�ediskem a chlapeck� zbor kostela sv. Tom�e byl v�znamn�. Johan Sebastian Bach � a jeho soukrom� �ivot. U� za Bachova �ivota se doba pozvolna p�ikl�n�la ke tvorb� jednodu���, melodi�t�j�� a poslechov� sn�ze p��stupn�. Skladatel t�ce nesl tento obrat a z�stal v�ren sv�mu slohu. Nezm�nili jsme se t�m�� o Bachov� soukrom�m �ivot�. V�me toho jen velmi m�lo. Johan Sebastian Bach byl dvakr�t �enat�, podruh� s Annou Magdalenou a m�l dvacet d�t�. Z jeho syn� se �ty�i stali proslul�mi hudebn�ky. Byli to Wilhelm Friedman, Carl Philipp Emanuel, Johann Christoph a nejmlad�� Johann Christian. Z Bachovi tvorby je mnoho nen�vratn� ztraceno. Johan Sebastian Bach byl za sv�ho �ivota cen�n jako v�born� varhan�k, ale nebyl uzn�van�m a slavn�m skladatelem. Kdy� roku 1750 zem�el nev�novala tomu ve�ejnost ��dnou pozornost. Johan Sebastian Bach � a jeho tvorba. Dnes plat� Johan Sebastian Bach za jednoho z nejv�t��ch hudebn�k� v�bec, jeho d�lo je pevn�m z�kladem, na n�m� buduj� dal�� generace sv� um�n�. D�lo Chr�mov� kant�ty: Matou�ovy a Janovy, V�no�n� oratorium, M�e h moll. Skladby varhan�: preulidia, toccaty, fugy, fantazie a chor�ln� p�edehry. Skladby klav�rn�: anglick� suity, francouzsk� suity a party. Komorn� son�ty pro s�lov� housle a violoncello: Braniborsk� koncerty. Z na�eho pohledu byl Johann Sebastian Bach velik�nem, kter� ve sv�ch skladb�ch shrnul a uzav�el celou epochu hudebn�ho v�voje naz�vanou dnes baroko. Johan Sebastian Bach nen� jedin�m skladatelem tohoto obdob�, kter� je takto hodnocen. Podobn� shrnuj�c� a z�sadn� d�lo vytvo�il Bach�v krajan Georg Friedrich H�ndel. Oba skladatel� nem�li spole�n� jen p�vod. Narodili se ve stejn�m roce (1685) a i z�v�r jejich �ivota byl ironi� osudu obdobn� - oba oslepli a zem�eli na n�sledky operace anglick�ho "okulisty" Johna Taylora. Jejich �ivotn� osudy jsou v�ak rozd�ln� a i jejich skladatelsk� odkazy se sp�e dopl�uj�, ne� by se vz�jemn� p�ekr�valy. Johan Sebastian Bach nenapsal ani jednu operu. Ve skromn�ch pom�rech n�meck�ch z�meck�ch kapel k tomu ani nem�l p��le�itost. V centru jeho tvorby stoj� d�la duchovn�, zejm�na kant�ty, kter�ch se dochovalo p�es dv� st�. Nem�n� v�znamn� jsou v�ak Bachovy skladby pro kl�vesov� n�stroje, varhany nebo cembalo; ji� jsme se zm�nili o tom, �e ve sv� dob� byl v�ce uzn�v�n jako varhan�k. D�le�it� jsou tak� jeho skladby komorn� a orchestr�ln�, k t�m nejslavn�j��m z nich dnes pat�� pr�v� Braniborsk� koncerty. Braniborsk� koncerty i ostatn� Bachova koncertantn� d�la vych�zej� sp�e z tradice ben�tsk�, kterou reprezentuj� skladatel� Antonio Vivaldi a Tomaso Albinoni. Johan Sebastian Bach zem�el jako v�en� lipsk� kantor, jeho d�lo v�ak bez v�jimky upadlo v zapomn�n�. Skladby z otcovy poz�stalosti zd�dili synov�, jen ��st z nich se v�ak dochovala dodnes. Prvn� knihu o Bachovi, kter� byla znamen�m po��naj�c�ho z�jmu o mistrovo d�lo, napsal a v roce 1802 v Lipsku vydal Johann Nikolaus Forkel. P��zna�n� je, �e nem�l ani pon�t� o existenci sb�rky koncert�, kter� pozd�ji dal�� bachovsk� badatel Philipp Spitta nazval Braniborsk�mi. Skute�n�m zlomem v z�jmu o Bachovo d�lo v�ak bylo a� proveden� Matou�ov�ch pa�ij� Felixem Mendelssohnem-Bartholdym v Berl�n� v roce 1829. P�esto�e od t� doby u� uplynulo mnoho vody, d�lo Johanna Sebastiana Bacha objevujeme dodnes. �l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla Z�kladn� �kola v T�eb�vlic�ch: zstrebivlice.blog.cz