Léčivé účinky rostlin (v přírodě a v domácnostech)

Zvětšit :::

Řada na zahrádce pěstovaných i v přírodě volně rostoucích rostlin, plodů, zeleniny, ovoce, okrasných rostlin má léčivé účinky, ty však nesmíme přeceňovat a ani jich nesmíme zneužívat. Pro zdraví i krásu je nejdůležitější životospráva, pobyt na zdravém vzduchu, pohyb, dostatek spánku, rovnováha mezi příjmem a výdejem energie, prací a odpočinkem. Některé léčivé rostliny můžeme využít, ať už čerstvé nebo sušené. Nejčastěji k výrobě čajů, sirupů, extraktů, odvarů, lektvarů, tinktur, olejů, šťáv, léčivých a osvěžujících koupelí, k obkladům, ke kosmetickým účelům,… Rostlina je zpravidla nejúčinnější v čerstvém stavu, tu však nemůžeme používat po celý rok, a proto je sušíme a skladuje do další vegetační doby. Odvary se nejčastěji připravují z tvrdých částí rostlin (kůra, dřeva, semena, plody,…) a z rostlin, které obsahují netěkavé, pomalu se rozpouštějící látky, jakou jsou např. třísloviny. Takovéto rostliny zpravidla pomalu vaříme 5-30 minut, poté odstavíme a scedíme. Maceráty (výluhy za studena) se připravují z rostlin obsahujících slizy a z rostlin usušených – droga se přelije studenou vodou a nechá se louhovat 1/2 až 12 hodin. Tyty výluhy se používají převážně u sušených plodů, kde nechceme, aby horká voda nebo přejití varem nenávratně zničilo veškeré vitamíny. Nálevy připravujeme většinou z měkkých částí rostlin obsahujících těkavé silice (květy, listy, nať). Podrcenou drogu přelijeme vroucí vodou, přikryjeme pokličkou a necháme 5-15 minut odstát, poté scedíme. Sirupy jsou koncentrované roztoky cukru s přídavkem léčivé drogy, např. s cibulí nebo diviznou,... V domácnostech lze vyrobit i medicinální vína, kdy vyluhujeme drogy v kvalitním hroznovém vínu, např. třezalka tečkovaná, šalvěj lékařská,… Značný léčivý význam mají i naše ovocné stromy a zelenina. Pokud si připravujeme zásobu léčivých rostlin sušením, musíme dbát správných zásad k sušení. Většinu léčivek nesušíme na přímém slunci, ale ve stínu na vzdušném místě, na lískách se síťovinou v slabé vrstvě. V troubě nebo na kamnech, ale pouze jen při nízké teplotě. Bylina si musí zachovat původní barvu, vzhled i vůni jinak ztrácí léčivé účinky. Sušením se hmotnost rostliny zmenšuje o 1/2 až 3/4 váhy. Usušené rostliny bychom měli skladovat maximálně dva roky, ale některé druhy, jako meduňku, mátu nesmíme přechovávat déle jak 1 rok. Pokud již máte dost černého a ovocného čaje, nabízí se zde jednoduchá pomoc a to čaj domácí – listy maliníku, jahodníku, ostružníku (jen divoce rostoucí), popř. i listy černého rybízu smícháme dohromady. Pro ještě lepší chuť i barvu je fermentujeme – listy necháme ve stínu zvadnout, pak je v tenké vrstvě rozestřeme na kus čistého plátna, lehce nakropíme, pevně svineme a necháme 24 hodin zabalené. Plátno rozbalíme a fermentované listy usušíme, budou mít tmavou barvu a ještě příjemnější chuť. UPOZORNĚNÍ!!! Při využívání léčivých účinků rostlin se vždy poradíme s lékařem !!! Článek v rámci spolupráce poskytla webová stránka:bylinky.kvalitne.cz