Vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum Schreb)

Zvětšit :::

Vrbovka nebyla do dnešní doby známá jako léčivka a není uvedena ve většině knih o léčivých rostlinách. V krátké době se stala známou v celé Evropě, ba i za oceánem. Vrbovka je jedním z nejlepších léků proti prostatě. Vrbovek je však velmi mnoho a to vyvolává určitou nejistotu. Mezi léčivé náleží tyto: Vrbovka růžová (Epibium roseum), Vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum), Vrbovka horská (Epilobium montanum), Vrbovka kopinatá (Epilobium lanceolatum), Vrbovka tmavá (Epilobium obscurum), Vrbovka chlumní (Epilobium collinum), Vrbovka bahenní (Epilobium palustre), Vrbovka drchničkolistá (Epilobium anagallidifolium), Vrbovka Flejscherova (Chamerion fleischeri). Léčivé vrbovky poznáme podle jejich malých květů, které jsou červenavé, bledě růžové a někdy takřka bílé barvy. Sedí jako přibité na podlouhlém, úzkém semeníkovém lusku, z něhož po rozevření vyletují semena nesená bílými, jakoby bavlněnými vlásky. V Tyrolích je vrbovka nazvána zvláštním jménem "Frauenhaar" (ženský hlas). U výše uvedených léčivých druhů se sbírá celá rostlina, přičemž to děláme tak, že rostlinu odtrhneme pouze v polovině, aby mohla opět vytvořit boční výhony. I v nejtěžších případech vždy pijeme pouze dva šálky čaje z vrbovky za den a to jeden ráno a druhý večer. To však neznamená, že nemusíme vyhledat lékaře. Dva druhy vrbovek se vůbec nesmí sbírat - ostatně je nelze ani zaměnit s malokvětými druhy. Jsou to Vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum) a Vrbka úzkolistá (Chamerion augustifolium). Prvá má květy velikosti nehtu na palci a je světle purpurově červená. Je monžé ji najít velmi často ve velkých, kobercovitých poroostech, je až 150 cm vysoká, roste při vodách i ve stojatých kalužích. Stonky a listy má masité, na spodní straně slabě ochlupené. Druhá dosahuje výšky 150 cm, s oblibou roste na lesních mýtinách, po krajích lesů, na holých a malinami porostlých místech. Velké pupurově červené květy rostou na červenavých stoncích, uspořádaných do dlouhých, jakoby pyramidových kolmých hroznů. Tyto dvě byliny se bohatě vyskytují a v čase květu prosvítají jako ohnivě červené plochy. Samotný lidový název Unholdenkraut - ďáblova bylina - naznačuje, že rostlinu není možné používat při prostatě. Vrbovka pomáhá při chorobném zduření předstojné žlázy (hypertrofie prostaty), při chorobách ledvin a měchýře a to i při rakovině močového měchýře. Její účinky jsou tak silné, že se kolikrát vyléčí všechna trápení při ochoření prostaty. Většinou už jeden šálek čaje z vrbovky znamená úlevu. Čaj se musí však pít déle, aby se nemoc zcela vyléčila. Mnozí lidé, kteří trpí na prostatu, mohou být znovu zdraví, když budou používat malokvětou vrbovku, a to bez toho, že se museli podrobit operaci. Když se operovat dali, vrbovka odstraňuje pálení a jiné bolesti, které se po operaci často objevují. V každém případě je třeba užití konzultovat s lékařem. ZPŮSOBY UŽÍVÁNÍ: Čaj: 1 vrchovatá čajová lžička na 1/4 litru vody, jen spaříme a necháme krátce vyluhovat. Pijeme jen dva šálky denně. Ráno na lačno a večer půl hodiny před večeří. UPOZORNĚNÍ!!! Při využívání léčivých účinků rostlin se vždy poradíme s lékařem !!! Článek v rámci spolupráce poskytla webová stránka:bylinky.kvalitne.cz