Hannoverský barvář (Hannoverscher Schweisshund, Hanoverian Scenthound)

Zvětšit :::

ANGLICKÝ NÁZEV: angl.: Hanoverian Scenthound; čes.: Hannoverský barvář PŮVOD: Hannoverský barvář je plemenem, vyšlechtěným v Německu v Hannoveru, v roce 1820, a to zkřížením Keltských honičů s těžkými barváři. POPIS: Hannoverský barvář je plemenem loveckých psů, s výjimečně citlivým čichem. Je využíván téměř pouze jako stopař, využívají jej především myslivci a lesníci k vystopování poraněné zvěře. Hannoverský barvář je středně velký pes, obdélníkového rámce. Tělo je proporcionálně harmonické. Hlavu má širokou a silnou, s poněkud zvrásněným čelem, a s čenichem jen o málo kratším, než je lebka. Čenich je velký, dlouhý a výrazný. Krk je silný, delší, s malým lalokem. Rty má svěšené, dolní čelist dobře překrývají. Oči má malé, světle nebo tmavě hnědé, s vážným, spíše smutným výrazem. Uši jsou posazené dosti vysoko, nad linií očí, jsou spíše užší, na koncích zakulacené visí podél hlavy v jediném záhybu, natažené vpřed nedosahují ani konce čenichu. Hannoverský barvář má silný a pružný hřbet, záď je široká a dlouhá, mírně klesá ke kořeni prutu. Hrudní koš je široký, oblý a hluboký, dosahuje až k loktům. Tělesná stavba je objemnější a silnější než u jiných honičů. Ocas je dosti vysoko posazený, u kořene silný, směrem ke konci se postupně zužuje, je dlouhý a jen nepatrně zatočený. Hannoverský barvář je především určený pro lovce. VÝŠKA: Hannoverský barvář má v kohoutku: výška psů je mezi 50 - 55 cm výška feny od 48 - 53 cm (Standard FCI výšku neuvádí.) VÁHA: Hannoverský barvář váží v rozmezí od 38 kg - 44 kg. (Standard FCI hmotnost plemene neuvádí.) SRST: Hannoverský barvář má srst na těle krátkou, hustou, pevnou a drsnou, pouze na zadní straně stehen je o něco delší a hrubší. Prut je osrstěný hustou, pevnou, na spodní straně delší a hrubší srstí. Zbarvení je v různých odstínech červeně rezavé, s černým „popraškem“ na koncích chlupů a s tmavou maskou na čenichu. Někteří jsou světlí, někteří mají tmavou jelení červeň. CHARAKTER: Hannoverský barvář je navzdory své přátelské povaze skutečným profesionálem v lovu. Je to mírný a klidný pes, s velmi vyrovnanou povahou. Po boku náruživého lovce se však z něho stává posedlý, houževnatý a vytrvalý lovec, který nevěnuje pozornost ničemu jinému. Během svého vývoje lovil především ve smečkách, dnes však loví téměř výhradně sám. Hodí se také k výcviku pro pátrací a záchrannou službu. PÉČE: Hannoverský barvář potřebuje dostatek pravidelného pohybu a dlouhé procházky. Nezapomínejte jeho srst alespoň jednou týdně kartáčovat a občas mu kontrolovat a čistit ouška a zvukovod. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči. PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA: Hannoverský barvář se průměrně dožívá 12 let. VYUŽITÍ PŮVODNÍ: Barvář. VYUŽITÍ DNES: Lovecký pes a společník. PLEMENO: FCI VI. - Honiči, barváři a příbuzná plemena. Sekce 2 – Honiči ve smečce. S pracovní zkouškou. OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR : HB ČÍSLO STANDARDU: 213/ 09. 06. 1999 (Velká Británie) DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU: 09. 06. 1999 VADY: Na co se rozhodčí zaměřují a co je vadou na kráse: - masově zbarvený nos, předkus nebo podkus (a to i mírný), částečný klešťový skus, velmi volné oční víčko, tzv. otevřené oko, pronesený nebo kapří hřbet, plochý nebo sudově formovaný hrudní koš, silně vybočené loketní klouby (ať už ven nebo dovnitř), silně stavěná záď, velmi úzké, kravské nebo do O postavení zadních končetní, jemné nebo řídké osrstění, silné barevné odchylky, odchylná výška, plnochrupost, vývin varlat (psi musí mít zřetelná, normálně vyvinutá varlata). Děkujeme Jindře za poznámky