Egypt (Cestopis) (Egyptsk� arabsk� republika)

Pohozen� kus sloupu s freskami (Autor: Peter.G.)

Zv�t�it ::: Egyptsk� arabsk� republika/Egypt je zeme protikladu, zeme rozp�len�ho pou�tn�ho p�sku, kr�s podmorsk�ho �ivota. Egypt: O�ima cestovatele 1... Egypt: O�ima cestovatele 2... Egypt: O�ima cestovatele 1... Egypt od 2004 P�tek 12.3.2004 Na na�i cestu �Na vlastn� pest� pres Egypt a Izrael se n�s v Praze se�lo jeden�ct. Man�elsk� p�r z Karvin�, dva svobodn� kluci (jeden z Bohum�na a druh� z Pardubic), dve d�my (jedna rozveden� a s druhou se man�el odm�tl lopotit na cest�ch po svete), m� rodice s mou malickost� a a jedni man�el� z Hul�na. Kdy� jsem toho p�na poprv� videla, zacala jsem hledat pozn�mkov� blok, abych si na posledn� chv�li zkontrolovala seznam nemocnic, jak v Egypte, tak v Izraeli. Po ceste do restaurace na posledn� cesk� obed jsme se dozvedeli, �e je�te ned�vno le�el v nemocnici na pl�cn�m. Byl tam asi 2 mes�ce. Na z�dech mel krosnu, kter� byla �ir�� jak on a celou cestu na n�s rval, �e on �dejchavicnej� nestac� Z Ruzyne jsme odstartovali neco m�lo pred des�tou vecern� Byla to par�da. ڞasn� pocit, kdy� se letadlo vzneslo. Na chv�li jsem usnula, ale opravdu jen na chv�li, proto�e v 1hodinu na�eho casu a ve 2 m�stn�ho jsme dorazili do K�hiry. Otevrel se n�m �chvatn� pohled na nocn� 20-ti mili�nov� mesto. Proste n�dhera� Sobota 13.3.2004 Na leti�ti n�s cekalo prekv�pko. (Ne naposled. Cel� arabsk� svet je o prekvapen�ch�) Vubec nikdo se o n�s nestaral. Vypsali jsme vstupn� kartu, do pasu dostali �templ a leteli k poj�zdn�m p�sum, proto�e na�e krosny u� zacali prehazovat domorodci. Nedalo se poznat, jestli to byli pracovn�ci nebo p�traci po �opu�ten�ch� zavazadlech. Pred leti�tem se rozprost�ralo obrovsk� parkovi�te s nespocet tax�ky. Tam jsme se tak� poprv� sezn�mili s arabsk�mi c�slovkami. Venku jsme potkali nejak� cesk� student�ky, kter� tady nebyli poprv� a ptali jsme se, jestli nemaj� ponet� v kolik jede bus do centra. Pr� v 5, tak�e jsme meli je�te 2 hodiny cas. Sedli jsme na lavicku a cekali. Za chv�li bus prijel, nastoupili jsme, ale nerozjeli se dr�ve jak v tech 5. Se studenty jsme pokecali. Vyptali se na to, jak funguje metro, jak se dostat do Luxoru a taky jak je to s m�stn� autobusovou dopravou. Tu n�m nedoporucili a vyt�hli k dobru historku. Pr� jede autobus, clovek na nej m�vne a on pribrzd�, mus� se stihnout naskocit, co� jde nekdy dost obt�ne, vubec kdy� je nacpan� k prasknut�. Kdy� chce nekdo vystoupit, mus� zarvat na ridice a modlit se, �e sly�el. Tak to funguje v pr�pade, �e v�me, kam m� bus nam�reno. Jeliko� je zde v�e velice pochybne oznaceno, vis� v�dy jeden clovek z okna a rve na ulici c�l vozidla. Samozrejme, �e jsme si o tomto vypr�ven� pomysleli sv�. Chlapec to proste zvelicuje�asi nejak� vtip�lek�jen�e mel pravdu! O tom jsme se presvedcili hned po rozjezdu. Vyrazili jsme snad 120 km rychlost� v hodine. Bus byl na rozsyp�n� - �pinav�, popsan�, rozp�ran� sedadla, okna rincela v jednom kuse� a ridic por�d troubil. Ze zac�tku jsem se �t�tila cehokoliv se dotknout, ale po t�dnu si clovek zvykne. C�m v�c jsme rvali strachy, t�m rychleji jel a zuriveji troubil. Cerven�, necerven�prejel kri�ovatku�kilometr jel v protismeru a 3x n�s m�lem naboural. Kolik mrtv�ch chodcu mohlo b�t jsem ani nestihla spoc�tat. Cekala jsem, �e n�s co nejdr�v zastav� policie, ale ta nikde� Konecne jsme dorazili do centra. Tma. Nikde nikdo, jen p�r jedouc�ch, troub�c�ch aut kolem� klid, ticho� a� neprirozen� na to, �e v tomto meste �ije 20 milionu lid�. Tatka mel nejak� info z�skan� z netu, tak�e jsme �li hledat hotel Dahab. Po del��m blouden� jsme ho na�li. Nekde v 7.patre, kam jsme dojeli predv�lecn�m, nijak neji�ten�m v�tahem, jsme vy�li na strechu jednoho z K�hirsk�ch domu. Byly tam vystaven� zaj�mav� bunky. Recepce byla pod �ir�m nebem a foukal osve�uj�c� vetr�k, kter� bychom b�vali r�di priv�tali na t� dusn� ulici tam dole� Na venkovn�ch sten�ch se r�sovaly reli�fy ruznobarevn�ch rybicek. V�echno vypadalo b�jecne. Bohu�el to melo jednu vadu. Bylo obsazeno. Host� opust� hotel a� kolem 12-ti hodin. Jen�e co delat do t� doby? Kdy� bylo 6 r�no a skupina tou�ila po sp�nku po probden� noci. Majitel hotelu n�m tedy ochotne doporucil jinou ubytovnu. V Hotelu Sun jsme tedy na�li n�hradn� docasn� domov. V�ichni �li odpoc�vat, jen j� jsem protestovala, �e jsem neprijela do K�hiry, abych celou dobu prospala! Chtela jsem ven! Neco videt! Sezn�mit se s mestem! No prizn�v�m, �e to byla chyba� Tatka stejne potreboval zajistit m�stenky na vlak do Luxoru, tak jsme i s mamcou vyjeli tax�kem asi za 50 Kc na n�dra��. Tady jsme zjistili, �e leh�tkov�m vozem by n�s ta cesta pri�la na 50 USD pro ka�d�ho, tak jsme se rozhodli pro (o hodne levnej��) 1.tr�du � na sedacku. Bohu�el jsme si na leti�ti nevymenili dost penez. Vydali jsme se tedy hledat smen�rnu, co� byl docela probl�m, proto�e v�e zac�nalo fungovat a� v 9 hodin a bylo 7:30 Rozhodli jsme se tedy, �e se pujdeme pod�vat zpet do centra, kde n�s r�no vyhodil autobus. V hotelu Hilton n�m ochotne pen�ze vymenili. Za 1USD jsme dostali 6,17 egyptsk�ch liber EGP, tedy za jednu libru jsme dali asi 4,70 Kc. Vr�tn� hotelu na me hledel jak tel�tko (jsem toti� trochu blond), tak jsem jeho pr�zne hned vyu�ila a ptala se, kde je Egyptsk� muzeum??? Pr� ta cerven� budova, kterou vid�m naproti. Vcelku jednoznacn� odpoved, jen�e mi nebylo jasn�, jak se tam m�m dostat� Abych nevypadala jako bl�zen, mus�m vysvetlit situaci, kter� jsme si v�imli u� pri ceste na n�dra��, ale na tomto n�mest� byla obzvl�t zreteln�. �irok� cesta�dva smery�v ka�d�m smeru na vozovce b�lou barvou vyznaceny dva pruhy�podot�k�m, �e nepreru�ovanou c�rou, ALE ve skutecnosti jsem m�sty spoc�tala ctyri vedle sebe jedouc� auta ve smeru tam a to sam� ve smeru zp�tky. To v�e pri ��len� rychlosti a za ohlu�uj�c�ho trouben� klaksonu v�ech mo�n�ch t�nin a zvuku. Chaos nad chaos a zmatek nad zmatek� Bylo skutecn�m probl�mem ten bl�zinec presk�kat na druhou stranu. A to jsme byli jen tri. Odpoledne jsme tot� absolvovali s na�� jeden�cticlennou skupinou a div divouc�, �e v�ichni �ijeme a ��dn� auto se nenabouralo. Vyhr�l ten, kdo byl drzej��. Obvykle chodec! A byli jsme u muzea, kter� bylo je�te zavren�, ale s radost� jsme zjistili, �e hotel nen� daleko. Pen�zky jsme meli a por�d to je�te nebylo na n�vrat do hotelu, proto�e sp�nku by na�i ospalci nemeli dost. Tak�e zp�tky na n�dra��. U� n�s ale por�dne bolely nohy, tak jsme to zase vzali levn�m tax�kem� Udelali jsme jim tam kvuli j�zdenk�m do Luxoru por�dn� humbuk. Kolik z v�s si reklo, �e koupit j�zdenky by nemel b�t probl�m? Ver�m, �e v�ichni, ale to se pr�ve por�dne pletete! U� jen to, �e se v�e vyjedn�valo v anglictine a s lidmi, kter� umeli tento jazyk je�te m�n ne� j�. Otec mi u� v Cesku naznacoval, �e me donut� mluvit� V�e tedy bylo na me a domorodc�ch, kter� se opravdu sna�ili, ale nekdy to stejne bylo k nicemu. Ji� podruh� tento den jsem vstoupila do n�dra�n� budovy, pro�la rentgenem a neopetovala viln� �smevy egyptsk�ch man�ku. P�r odbyt�ch �ebrav�ch det�, kter� natahuj� packy pro �bak�i�� nebo propisku. (Ano spr�vne � chteli �pen�. Tak� jsme se divili! Bohu�el v Egypte je prumern� mes�cn� plat 10 USD. Nakoup� se j�dlo a na �koln� potreby u� prostredky proste nezustanou.) Je�te nekolikr�t se zept�m, ne� se konecne dostanu na n�stupi�te, na kter�m si pr� mu�u koupit j�zdenku na vlak do Luxoru. Konecne jsme tam! �est ok�nek vedle sebe a za nimi lidsk� trosky v nevzhledne vyhl�ej�c�ch odevech. V�ude kolem spousta �p�ny. Vyhl��m si toho nejmlad��ho pokladn�ka s nadej�, �e bude umet anglicky. Bohu�el v�ude kolem je cil� ruch a pres to umazan� sklo s mal�m otvorem t�mer nic nesly��m. Ale z toho, co pochyt�m v�m, kolik stoj� druh� tr�da, a �e prvn� si mus�m koupit v hale vedle. Tam se opakuje t�mer do punt�ku to sam�. Prich�z� mu��k v policejn� uniforme a soci mi r�k�. Bohu�el prij�d� vlak a vubec netu��m, co po me chce. Je z turistick� policie a pr� n�m pomu�e� U� po nekolik�t� opakuji, �e chci 11 prvn�ch tr�d do Luxoru (druh� je sice levnej��, ale nebudeme riskovat dalekou cestu s domorodcem a jeho zv�rectvem�Nav�c je prvn� tr�da �dajne prostornej�� a jezd� s n� jen bohat�� lid� a turisti.). Chl�pek n�s odv�d� od ok�nka pryc, �e mus�me j�t zase zp�tky. Tam u� na n�s cek� jak�si zahalen� �en�tina (t�mer v�echny Egyptanky � muslimky maj� zahalen� vlasy a v mnoha pr�padech tak� tv�r) a never�cne krout� hlavou. Pozor! Ne never�cne! Ona naznacuje, �e to proste nejde. �Ale jak se tam m�m asi dostat?� K�mo� z turistick� policie n�m vysvetluje, �e nen� probl�m prodat 5 nebo 6 j�zdenek, ale jeden�ct ano! �Proc?�, pt�m se. �Proto�e jste velk� skupina.� �Tak j� jich tedy koup�m 5 a muj otec 6.� To se ale nesm�.jednou jsme skupina a na koupi j�zdenek mus�me m�t povolen� vedouc�ho, kter� je moment�lne nedosa�iteln� a my chceme jet u� z�tra vecer. Na�tvane odch�z�me a prem�t�me o alternativn�m zpusobu dopravy. Od dver� n�s volaj� zp�tky. L�stky n�m teda prodaj�, ale nesm�me to nikomu r�ct a ani se jako skupina chovat! Dodnes jsem nepochopila o co se jim jednalo�..ALE v ka�d�m pr�pade jsem po hodine a pul opou�tela hrde n�dra�� s j�zdenkami a m�stenkami v ruce. Vzali jsme to smerem k hotelu jak jinak ne� tax�kem. V�echny jsme probudili, �e je cas vyrazit, proto�e z�tra v deset vecer odj�d�me do Luxoru. Chtej� prece videt toho co nejv�c, ne? Moc se k tomu vst�v�n� nemeli, ale po hodine jsme u� st�li venku na ostr�m slun�cku. Byli jsme jedin�, kdo mel m�stn� menu v pene�ence, tak�e logicky prvn� n�v�teva vedla do banky. Zavedli jsme je do hotelu Histon, kde si me velice dobre pamatoval m�stn� liftboy�Pak jsme na�e vyspan� sezn�mili s m�stn� situac� na silnic�ch. (Zelen�ho pan�cka jsem sice obcas na semaforu zahl�dla, ale sv�til tam sp� pro okrasu.) Pre�li jsme na druhou stranu a byli u ji� otevren�ho muzea. Zaplatili jsme vstup a dohodli se, �e ve tri hodiny se sejdeme pred vstupn� branou. Dala jsem se tedy do fotografov�n� ��asn�ch pam�tek (mezi nimi tak� b�jecn� posmrtn� masky fara�na Tutanch�mona, jeho� jedinou z�sluhou bylo, �e zemrel mlad�). Bohu�el se na me zacaly podepisovat hodiny str�ven� v k�hirsk�ch ulic�ch. Nohy jsem vlekla za sebou a por�d to nebralo konce. Vstupn� n�s pri�lo na 100 Kc, ale videli jsme toho tolik, �e bych byla ochotna d�t mnohon�sobne v�ce. Fotografovat se mohlo v�ude a v�echno, jen ne s bleskem � v cene. Odtud jsem si odnesla malou kuriozitku. Zat�mco j� behala od jednoho starobyl�ho artefaktu k druh�mu s fot�kem jako Japonecek, m�stn� hledeli na me a nezr�dka se stalo, �e se se mnou chteli vyfotit. Kdy� o spolecn� foto po��dal prvn�, nedivila jsem se�..ale kdy� to byl u� des�t� clovek, nedok�zala jsem to pochopit. Do dnes nev�m, co na me Arabi vid�. V Jord�nsku o rok pozdeji se opakovalo presne to sam�. Ve dve hodiny jsem u� skutecne nemohla. Vy�la jsem pred muzeum, lehla na tr�vu a spala a� do tr�, kdy byl cas vydat se za dal�� pam�tkou � Husajnovou me�itou. Vy�li jsme z are�lu muzea a cekali a� nekter�m z n�s vr�t� ochranka zabaven� no�e a jin� ostr� predmety. Me mezi t�m stihl odchytit chl�pek, kter� nab�zel papyrus. Ne �e bych nemela z�jem, ale kdy� to koup�m, budu se s t�m muset cel� den tahat a kdyby jen cel� den�! Jen jsem se chtela pod�vat jak� m� obr�zky a omylem se zeptala na cenu. On si to vylo�il po sv�m � u� jsem proste byla jeho z�kazn�k. Zacal mi nab�zet v�echno mo�n�, jen abych si od nej neco vzala. Skupina mi u� stihla zmizet za rohem a j� se ho por�d nemohla zbavit� Por�d �el za mnou a ty sv� papyry mi strkal do ruky. Nakonec jsem radeji prik�vla. A tak se tedy ke mne dostaly dva exempl�re asi za 50 Kc. Dohnala jsem ostatn�, nasedli jsme do aut a vyrazili za dal��m dobrodru�stv�m. Husajnova me�ita je n�dhern�, pomp�zn�, obrovsk� stavba z fatimsk� �ry. Nakoukli jsme do are�lu a u� se n�s ujal jeden proevropsky vyhl�ej�c� pruvodce. Museli jsme se vyzout. Pr� n�m boty pohl�daj� m�stn� povaleci u vchodu. Nekter� z n�s meli strach o sv� Adidy. J� bych teda ty smrady nekradla ani omylem� R�dne to tam zap�chalo u� pred na�im pr�chodem. Prohl�dku jsme meli i s odborn�m v�kladem. Anglick�m. Tady jsem zjistila, �e jsem jedin�, kter� alespon jak�, tak� rozum�, tak jsem se dobrovolne jala prekl�dat. Pruvodce me pak nespustil z oc�. Kdy� jsem se nekde opozdila, u� l�teril, �e chce pokracovat, at to prelo��m. N�zvy stavebn�ho kamene a procedury jsem si vskutku vym��lela. O mnoha vecech nem�m dodnes ani p�ru, jak se to cesky vlastne rekne� Ale nikdo to nezpozoroval, tak�e m� cest poru�ena nebyla a pr�ve naopak � stoupla jsem na v�znamu jako�to clen skupiny. No bylo to zaj�mav�, poucn�, ale hlavne vycerp�vaj�c� a bylo toho dost. U v�chodu si me vzal n� slavn� pruvodce stranou a rekl, �e tem co hl�dali m�me d�t jen mal� bak�i� a jemu zbytek. Tak teda hl�daci dostali po libre (bylo jich asi pet) a pruvodci jsme dali deset. Zacal se vyt�cet, �e to je teda m�lo a �e chce alespon deset od ka�d�ho. I tak n�m pr� udelal dobrou cenu. V�ichni vyt�hli pene�enky a vysolili mu po�adovanou sumicku. Na me se u� samozrejme nedostalo � tak�e jsem to mela bez odmeny. �iveni vztekem jsme se vydali do ulic, �e si prohl�dneme m�stn� tr�i�te. Po kilometrov�m blouden� tatka priznal, �e nev� kde jsme. Bloudili jsme je�te dal�� kilometr a u� se zacalo pomalu smr�kat. Ptali jsme se na cestu, ale podle krcen� ramen to vypadalo, �e se pt�me na neco, co je dost daleko. V�ichni n�m nab�zeli tax�ka, ale proto�e n�s ten minul� por�dne nat�hl kdy� videl skupinu turistu, �lapali jsme poslu�ne d�l. Po ceste jsme odchytili nejak�ho m�stn�ho povalece, kter� sl�bil, �e n�s tam dovede. Asi hodinu n�s t�hl pres ty nejtmavej�� a nejnabitej�� ulicky a pak uk�zal rukou dopredu, �e tam u� to sami najdeme. Shr�bl bak�i� a zmizel� My v�ak st�le nevedeli, kde se to vlastne nach�z�me a to u� byla por�dn� tma. Jedin� pozitivn� bylo, �e jsme se konecne vymotali z tr�nice, kde na me por�d nekdo pokrikoval, osah�val me a neco nab�zel. Kdy� jsem snad u� po stopades�t� sly�ela �Welcome to Cairo!� pr�sahala jsem v duchu, �e dal��mu, kter� me v K�hire priv�t�, d�m do zubu. Pot�, co jsme po dal�� hodine dorazili na hotel, na svetle jsem se por�dne pod�vala na mapku, podle kter� jsme cel� vecer hledali. V�imla jsem si, �e si tat�cek polohu hotelu zaznacil o kri�ovatku vedle� Bylo pul des�t� a j� mela dojem, �e jsem v K�hire u� tri dny a ne 20 hodin. Bolela me hlava z toho hluku na cest�ch a sotva jsem si osprchovan� lehla, usnula jsem. Je�te jsem v�ak stacila vyslovit hrozbu, �e v�ichni uvid�, jestli r�no reknou, �e jsou u�matlan� a nikam nechtej� j�t! Na programu toti� byly pyramidy v G�ze. To si proste nemu�u nechat uj�t a provokativne nastavuji bud�k na 6:30, abychom nejpozdeji v 8 vyrazili. Za chv�li ten �had� zazvonil. To nebyl omyl, ale r�no. Nohy jsem vubec nec�tila a pri predstave dal��ho prochozen�ho dne se mi delalo mdlo. Nedele 14.3.2004 Mela jsem obrovsk� strach, aby me pyramidy moje milovan� nezklamaly. Tolik jsem toho o nich cetla a videla, �e jsem si je mo�n� trochu zidealizovala� Presne v 8 st�li v�ichni pred hotelem. Tatka u� domlouval tax�ky na cel� den, tak�e behem peti minut jsme vyrazili na cestu vet�� c�st� K�hiry. Projeli jsme mestem a po pul hodine prijeli do G�zy. M� obavy se nenaplnily! Samozrejme, �e byl v�ude nepor�dek, ale na ten jsem si u� zvykla. Co jsem videla, to byl skvost! Do are�lu se vch�z� kolem slavn� Sfingy. Prvn�, co me prekvapilo, �e je vykopan� z p�sku cel� i s tlapama. Co mi nohy stacily, ut�kala jsem do m�rn�ho kopce k nejvet��, Cheopsove pyramide. Na�la jsem vstup dovnitr (asi v prvn� tretine jedn� troj�heln�kov� steny) a vypt�vala se, kdy mu�u nakouknout. Odpoved me velice zklamala. Pr� se ka�d� den delaj� jen dve prohl�dky. Jedna v osm a druh� v jednu. O pul otev�raj� kasu a prodaj� jen 150 l�stku. Pr�ve bylo 10:30 a my u� meli jin� program. S mamcou jsme uva�ovaly, �e bychom se od skupiny trhly, ale zase bychom nevidely Sakkaru a me�itu Mohameda Aliho, tak jsme to s brbl�n�m vzdaly a �ly se l�cit na velbloudech. Dal�� z nepopsateln�ch z�itku! Kdy� jsme na jednoho nasedala, le�el. Pak na nej mal� hoch cosi zarval a on se zacal velice l�ne stavet na nohy. Nejprve jsem se hodne hluboko predklonila a pak n�sledoval z�klon. Konecne st�l. Kdy� vykrocil, mela jsem pocit, �e spadnu. Kluk me vedl d�l a d�l od skupiny. Mamca me n�sledovala na dal��m hrde vypadaj�c�m zv�reti. Privedli n�s na okraj n�horn� plo�iny a pred n�mi se rozevrel pohled do �dol� kolem Nilu. Obrovsk�, �pinav� K�hira! Ale n�dhern�! Kdy� se na�i velbloudi otocili, byl to je�te kr�snej�� pohled! V�echny tri pyramidy, jak stoj� za sebou na n�s shl�ely ze sv� majest�tn� v��ky. Kdy� jsme tak v klidu st�li a pozorovali tu velkolepou n�dheru, zacali se na�i velbloudi kousat. Muj Mickey Maus si zacal a tak dostal od pruvodce pres cum�k. Bylo mi ho l�to, ale u� jsem si netroufla ho pohladit. Mel por�dne velk�, ostr�, za�loutl� zuby a kdy� je vycenil, tak z neho �el vskutku strach. Nevozily jsme se ani deset minut a u� by n�s majitel� nejradeji videli zp�tky na zemi. Mamca se zeptala co�e za to chtej� a oni si rekli o 20 EUR za ka�d�ho velblouda. Udelaly se mi m�itky pred ocima. Bylo to ponekud siln� kafe s ohledem na ceny v�ude kolem. Rekla jsem jim, �e �20 EGP je velice dobr� cena!� Tak o tom teda nechteli ani sly�et. Zacali se rozcilovat. Mamca u� tahala pen�ze, ale nemela jinou bankovku ne� 100 EGP. Bylo jasn�, �e n�m nevr�t� nazpet� I tak za n�mi neco rvali. Vypadalo to dost v�hru�ne, ale na�test� to bylo v arab�tine. V�ude kolem pyramid se potulovali prodejci ruzn�ch �bebech� � arafatky (arabsk� ��tky, kter� se v�ou na hlave), pohlednice, mal� pyramidky z jak�hosi cern�ho materi�lu se zlat�mi reli�fy, pyramidy ze s�dry� Kdy� u� jsem se o nich zm�nila: Na p�sku sedely tri holky a kl�bosily. O 200 m za nimi chl�pek prod�val nekterou z techto suven�ru. Zbesilou rychlost� se k nemu bl�il policista na velbloudovi. Chlap se dal na �prk. Policista to vzdal a zameril se na devcata, kter� zrejme tak� neco prod�vala� Utekly pres p�secnou dunu a my �li v cerstv�ch stop�ch. Doslova jsem m�lem zakopla o dve s�drov� pyramidy. Jedna z nich byla trochu po�kozen�, ale jinak super suven�r. Do s�cku jsem nabrala trochu p�sku a u� n�m obe trun� doma na slavnostn�m m�ste. Naposledy jsme se pokochali Sfingou a vyjeli na Sakkaru. Jedn� se o D�oserovu pyramidu. Je jedna z nejstar��ch a byl u n� pou�it trochu jin� styl stavby. V podstate to byl z�klad pro na�e zn�m� pyramidy tyc�c� se nad Sfingou. Dovnitr jsme nemohli, tak�e to st�lo vcelku za nic. Vedet to, zustala bych u Cheopsovy. V�ude kolem pob�hali 3 hladov�, av�ak dobre �iven� ps�ci� Velice chytr�. Rozeznali cerstve pr�choz� turisty a nedali pokoj, dokud nepochopili, �e k j�dlu nic nebude. My jsme u� ale meli hlad, bl�ilo se poledne, tak jsme sedli na kameny a hodovali i s hafany. Ve v�hledu na vchod do are�lu mi br�nil obrovsk� balvan. Pristoupila jsem k nemu zezadu a zjistila, �e je v nem vyhlouben mal� otvor. Obe�la jsem ten k�men a na druh� strane byl otvor je�te vet��. Pri pohledu dovnitr jsem nevych�zela z ��asu. Uvnitr balvanu na me koukal vytesan� stavitel � D�oser! Dal�� zast�vkou byla me�ita Mohameda Al�ho. Bohu�el jsme s taxik�ri meli domluveno poj�den� po kraji jen do ctyr a u� bylo pul, tak�e jsme vnitrek opet nevideli. Pochodili jsme po okol�, dozvedeli se, �e tam s�dl� parlament a vydali se zp�tky do hotelu zabalit na�e zavazadla, proto�e v deset vecer n�m jel vlak. Taxi n�s vyhodil pred hotelem a nekter� z n�s se vydali hledat neco k snedku. Pouceni z pr�rucek, �e nem�me j�st ovoce, kter� se ned� oloupat a zeleninu u� vubec nekonzumovat�nato� tak rybu�skoncili jsme v KFC. Nepredpokl�dali jsme, �e by tamn� j�dlo bylo odjinud ne� z Egypta, ale prece jen tady byla alespon kapka nadeje, �e tam maj� nejak� hygienick� normy. Po sbalen� vec� jsem chtela u majitele hotelu zjistit, jak se dostat na metro. Ale zrovna se krcil v koute, koberec rozt�hnut� pred sebou a pral hlavou o zem. Z toho, jak� �paroh� mu na cele ra�il jsme poznali, �e je to zaryt� muslim. Kdy� skoncil, vysvetlil n�m, �e metro je hned pod hotelem. No to teda vedet dr�v!!! Pra�sk� se mu�e j�t schovat! Prestupn� stanice Mustek, Florenc ci Muzeum, tam clovek prestoup� z jedn� trasy na druhou a hotovo�My do�li na malou, bezv�znamnou stanicku a mohli jsme si vybrat hned z peti prestupn�ch smeru. Na n�dra�� jsme se dostali velice rychle a levne. Zb�vala hodina do odjezdu. Postavili jsme se na per�n a cekali. Tu k n�m pristoupil zn�m� ze vcerej�ka z turistick� policie. Trochu jsme pokecali. Pr� m� 2 man�elky (borec!). D�val se na tatku a rychle spoc�tal �eny kolem nej (6 kousku). V�ichni chlapi v t� dobe byli nekde na obchuzce. Chlap�k si tedy domyslel, �e m�m velice bohat�ho otce, kdy� si mu�e dovolit vz�t na cestu tolik man�elek a dceru�Por�dne ho obdivoval a otec mu nic nevyvracel. Dorazil vlak. T�hla ho predv�lecn� ma�ina pln� ozbrojen�ch policistu. Ten n� n�s zavedl do vag�nu a usadil na na�ich m�stech. Te�ko bychom je sami hledali, proto�e na j�zdence nebylo nic psan� latinkou. Nakonec to dopadlo tak, �e my �ensk� jsme sedely v jednom kup� pro 6, dva chlapi byli vedle s Japonci a Anglicany a tri ho�i zustali v jednom kup� sami. Meli jsme dost m�sta. �plne neco jin�ho, ne� co jezd� u n�s. Ale i tak jsme r�no nevedeli, kam s nohama. Kdy� jsme se jak� tak� usadili, pocali jsme hledat dvere. Zeptala jsem se zn�m�ho z turistick� policie, jak�e se to vlastne zav�r� Dostala jsem odpoved, �e kdy� si zaplat�m leh�tko za 50 USD, budu m�t i dvere� �No sleep, no door!� No dobr�. Asi za pet minut jsme hledali WC (nakonec �spe�ne na�li) a tak vznikl n� slogan: �No sleep, no door, no WC!� Vyjeli jsme na cas a se zpo�den�m prijeli v �est r�no do Luxoru. Nejvet�� strach jsme meli z �seku pres stredn� Egypt, proto�e pred n�m n�s n� konzul varoval. Pred odjezdem jsem si s n�m dopisovala. Dal dobr� rady. Pondel� 15.3.2004 Na�e jeden�cticlenn� v�prava vystoupila na luxorsk�m n�dra��. Prijeli jsme z K�hiry a m�me v �myslu po p�r dnech pokracovat d�le na Hurgh�du � Sinaj � Izrael. Letadlo zpet domu n�m let� z Tel Avivu. Vlak odficel d�l na Asu�n, kter� jsme v�ak nenav�t�vili. Treba pr�te. Tatka mel z internetu zji�teno, �e hotel Atlas by n�m mohl odpov�dat. Hned na n�stupi�ti se na n�s vrhli majitel� ubytovac�ch zar�zen� a nab�zeli n�m pr�ve sv� apartm�ny. V�echny jsme odm�tali s t�m, �e chceme jedine Atlas. Pristoupil k n�m jeden sned� asi 30-ti let� Egyptan a rekl, �e on je z Atlasu. Zavolal n�m taxi a na jeho n�klady n�s zavezl do Hotelu. �roven neodpov�dala evropsk�m norm�m. Otevrela jsem dvere na�eho pokoje a neco se mihlo mezi postelemi. Zacala jsem je prohled�vat. Pod jednou matrackou jsem na�la stredne velkou je�terku. Chuderka z�hy zemrela n�silnou smrt�. Nevedeli jsme jestli to zv�re bylo jedovat�tak jsem ji zabalila do kapesn�ku a odnesla na recepci. Pr� byla ne�kodn�, ale verte hoteli�rovi� Pokoj byl �pinav�, neuklizen�, jedna postel vypadala, �e v n� u� nekdo spal. O koupelne se radeji ani nebudu zminovat. Jen s odporem jsem se donutila vstoupit pod sprchu a to pouze na nezbytne nutnou dobu. Voda tekla v�ude, ale zato jsme byli jedin�m pokojem, kter� nesly�el rann� motlitby a nemel jinou havet v podn�jmu (vcetne kom�ru)� Alespon jsme si to mysleli. Druh� den jsme pod umyvadlem videli to zv�re, kter� prv�ho dne prebehlo po m�stnosti. Dlu�no dodat, �e jsme tu 20-ti cm je�terku nechytili. Zavolal si n�s n� pruvodce z n�dra��. Nab�zel n�m na sv� n�klady taxi do star� c�sti Luxoru � Karnak a vecern� proj�dku m�stn� b�rkou � felukou po Nilu s v�hledem na z�pad slunce. Kdo by to neprijal? Vubec kdy� jsme ho za to ��len� ubytov�n� tolik preplatili� Je�te jsem s n�m domluvila na�i dopravu d�le. Chystali jsme se toti� na Hurghadu a pak d�le trajektem na egyptsk� poloostrov Sinaj. Sl�bil, �e n�m vyr�d� l�stky na lod a tak�, �e zar�d� taxi. Vy��dal si 40 USD od ka�d�ho � predem. Pak jsme se dva dny strachovali, �e ho u� nikdy neuvid�me, ale obavy byly zbytecn�. Odplouvalo se v�ak a� ve ctvrtek, tak jsme se �li vybalit a trochu odpocinout pred cestou �po stop�ch fara�nu�. V urcenou dobu jsme se se�li pred hotelem � i s pruvodcem. Dozvedela jsem se od nej, �e se jmenuje Mohamed a nen� �enat� � kdo v� jestli. Stra�ne r�d by si me byl vzal, proto�e jako blond�na jsem zpusobovala poprask v�ude, kde jsem se ocitla. Na m� vlasy si v�ak dovolil s�hnout jen jednou! Nab�dl za me 5 �klimatizovan�ch� velbloudu � ot�zkou je, jestli to bylo moc nebo m�lo� To jsem se dozvedela a� druh� rok v Jord�nsku. Jeden norm�ln� velbloud prijde na 45.000 Kc. Kolikpak asi stoj� ten klimatizovan�??? Karnak � mesto ji� d�vno mrtv�, ale presto �iv�. Mumraj turistu a domorodcu ne�el prehl�dnout. V�ichni se chovali jako Japonci. Jen chodili a fotografovali, aby si pak tu kr�su mohli por�dne vychutnat a� doma � pekne v klidu. Karnak byl kdysi s Luxorem spojen alej�, kter� byla z obou stran lemov�na kamenn�mi lvi. Dnes z nich zbyly u� jen trosky pred vstupn� br�nou do Karnaku. V soucasnosti je z are�lu muzeum pod �ir�m nebem. Vstup pri�el na 20 EGP a opet se mohlo v�echno fotit a na cokoliv stoupat ci na to sahat. Tri filmy mi nestacily. Presto�e zde zub casu zas�hl, bylo se st�le na co koukat. Nejv�ce me fascinovaly zachoval� barvy na tr�mech starobyl�ch chr�mu. Bohu�el toho mela na�e skupina ji� pln� zuby. Podlehla jsem a nechala se zav�zt zpet do mesta. M�stn� atrakc� jsou zde dro�ky s konsk�m povozem. V�m, �e tak� u n�s nekter� mesta tento druh dopravy nab�z�, ale nikdy jsem ji nevyu�ila. Nasedli jsme. Nechali jsme se odv�zt zpet do hotelu za celkem sme�nou sumu. Evidentne �lo o pakatel tak� pro koc�, proto�e kdesi zastavili a chteli dostat prid�no, pokud tedy trv�me na c�lu na�� cesty�Pekn� vyd�r�n� turistu� Kdy� videli, �e u� o j�zdu z�jem nejev�me, pokusili se alespon o citov� vyd�r�n� � pr�spevek na potravu pro zv�rata. Tak jsme tedy byli odk�z�ni sami na sebe a bloudili zpet do hotelu �zk�mi ulickami. Nakonec se n�m to podarilo, ale po dost dlouh�m t�p�n�. Byli jsme tak unaveni, �e jsme se dohodli na odpocinku a srazu v 16 hodin. Cekala n�s plavba po Nilu. Feluka je �zk� a dlouh� lod s plachtami asi tak pro 12 � 14 lid�. Pluli jsme jen chv�li a slunce se zacalo bl�it k obzoru, a� za nej v 17:30 �plne zapadlo a nastala tma. Jeliko� jsme za cel� den vyhl�dli, rozhodli jsme se vyhledat restaurant Sultana, kter� n�m byl na internetu doporucen jin�m zap�len�m cestovatelem. Zde jsem zjistila a pak se mi to je�te nekolikr�t potvrdilo, �e mi arabsk� kuchyne nechutn�. Pri�el tak� Mohamed a nechal se na na�e n�klady pohostit. Tady za me opet nab�dl 5 velbloudu. Mamka vystartovala a snad by ho za tu drzost ztrestala, kdyby se n�m nepodarilo celou situaci odlehcit ot�zkou, kolik by dal za dal�� �eny z na�� v�pravy� �Pul za pan� H. a pan� �. by musela 5 velbloudu zaplatit me�� �ter� 16.3.2004 V 8 hodin r�no na n�s cekala sn�dane a hned pot� jsme vyjeli do Th�b. Th�by se nach�z� na druh� strane Nilu. Luxor je pova�ov�n za mesto �iv�ch a Th�by za mesto mrtv�ch. Mu�ete se tam dostat bud felukou po Nilu nebo dlouhou obj�dkou po moste. Mohamed n�m domluvil taxi, jeli jsme tedy po moste. Cesta trvala dost dlouho a i po dosa�en� Th�b jsme na�eho ridice museli �zneu��vat�, proto�e pam�tky jsou od sebe dosti vzd�len�. Zacali jsme tedy �dol�m Kr�lu � vstup 30 EGP za n�v�tevu tr� hrobek. Bohu�el jsme pri�li v dobe, kdy t�mer v�echny hrobky (asi 15) byly v rekonstrukci, tak�e jsme museli hledat, kter� tri jsou vlastne otevreny. Pokladna se nach�z� v nedohlednu od prvn� hrobky, proto tam pendluje mal� vl�cek, kter� turisty odveze bl�e k pohrebi�ti. Nenechte se v�ak nal�kat jako my! Budou V�m vykl�dat, jak daleko to je�te nen�zaplat�te za vl�cek a ten V�s odveze za prvn� zat�cku a d�l mus�te stejne pe�ky. Hrobky Thutmose III. a Amenthotepa III. byly zavren�. O ne se n�m dost jednalo, proto�e podle fotek v kni�n�m pruvodci se melo jednat o n�dhern� v�zdoby vnitrn�ch sten. Ale i hrobky Ramsesse III., V. a VI a Ramsesse II. st�ly za to. Samozrejme, �e slavn� hrobka Tutanch�mona se mohla tak� nav�t�vit. Jen�e pr�ve tato se te�ila obrovsk�mu z�jmu turistu, proto se muselo na nich co nejv�ce vydelat. Vstup a maxim�lne desetiminutov� pobyt uvnitr vy�el zvedav�ho turistu na 40 EGP. Pritom zde byly jen kopie puvodn�ho bohatstv�. Origin�ly jsou vystaveny v k�hirsk�m muzeu nebo koluj� po svetov�ch v�stav�ch. Tutanch�monuv jedin� pr�nos pro historii Egypta byl ten, �e zemrel mlad�, a �e se ��dn�mu vykradaci hrobek nepodarilo dostat se dovnitr. Proto mu�eme dnes obdivovat n�dherne barevnou v�zdobu a v�echen ten poklad. Ve v�ech objektech platil pr�sn� z�kaz focen�. Pokud prece jen nekdo neodolal, okam�ite k nemu pribehl hl�dac a do�adoval se �pokuty� obvykle do vlastn� kapsy. Jeden clen na�� v�pravy tak solil bankovky a� do chv�le ne� hl�dac k�vl, �e to stac�. Z pene�enky mu zmizelo 30 EGP (puvodne chtel hl�dac 50). Mami me tak� nab�dala k tomuto nekal�mu cinu. V hrobk�ch byla dost tma na focen� bez blesku. A na umel� svetlo pohotove reagoval hl�dac. Nechtelo se mi to podstoupit, ale kdy� byla mami ochotn� platit� Nakonec fotografie vnitrn�ch prostor hrobky spatrila svetlo sveta bez pokuty. Podarilo se mi vyfotit to v dobe, kdy byl hl�dac dost daleko� pak jsem se schovala za mamcu a mela tak dost casu fotoapar�t uklidit a kolem hl�dace proj�t s pr�zdn�ma rukama. Byla tam takov� tma, �e jsem ani nevedela � nevidela, co vlastne fot�m� Po ceste zpet na centr�ln� parkovi�te jsme okukovali st�nky poulicn�ch prodavacu. V�emo�n� blbinky a suven�ry doplnovaly publikace o Egypte, obrazy, obr�zky a so�ky. Hledali jsme knihu o Egypte tak� v cesk�m jazyce. V�m, �e vy�la, ale nikde nebyla dostupn�. V Par�i jsme ji koupili, v R�me a Izraeli tak�, jen v Egypte nebyla �ance. Tak jsem si tedy vzala alespon jednu v Nemcine. Po prohl�dce v�ech st�nku jsem mela nasednou do auta a doplnit tak posledn� voln� sedadlo v minibuse� Jen�e me a mami zastavil star�� p�n s kusem kamene, kter� mi okam�ite padl do oka. Jedna strana t�to kamenn� desky byla neopracovan� a druh� hladk�. Na ni byla vyobrazena hlava kr�lovny Hat�epsut v cel� sv� kr�se. Mu� n�m to nab�zel za n�zkou cenu. Chytla jsem se toho. Hned jsem vedela, �e to bude super suven�r pro babicku. Jen�e chl�pek nechtel 10 EGP jak jsem se mylne domn�vala, n�br� 10 EUR, co� bylo asi 10x tolik. T�mer jsme nastoupily do auta, kdy� jsem si uvedomila, �e mamu ji� mu�i tech puvodn�ch 10 EGP dala, ale nic za ne nedostala� M�mila na nem pen�ze zp�tky, on je odm�tl d�t� tak mu desku vytrhla z ruky, nastoupila do auta, zavrela dvere a odjeli jsme. Mu� tam zustal st�t ani� by mu do�lo, co se to vlastne stalo, uprostred zv�ren�ho prachu. Kdy� tak mluv�m o na�� doprave po Egypte� Vet�inou jsme si naj�mali minibusy pro 10 lid� a ridice, tak�e ten nejmlad�� � j� se musel krcit mezi sedackami� No hlavne, �e jsme jeli. Dal�� zast�vka byla u z�du�n�ho chr�mu kr�lovny Hat�epsut. N�dhern� stavba, malovan� sochy a reli�fy, busty kr�lovny na v�ech stran�ch� Proste par�da. Chr�m je vystaven ve sk�le a opticky se zd� jako by z t� sk�ly c�stecne vystupoval. Je to dvouterasov� stavba. Co se nach�z� uvnitr, to jsme se nedozvedeli, proto�e vstup byl povolen pouze zvenc�. Tak� zde platila pr�sn� pravidla pro vstup do are�lu. Pro�li jsme dukladnou kontrolou, proto�e zde meli strach z teroristu. Byli zde zastreleni nemect� rukojm�. Podrobnosti v�ak nev�m. Opet tady fungovala doprava vl�ckem. N� c�l v�ak byl videt zdaleka, tak�e jsme slu�bicky nevyu�ili. Po n�v�teve tohoto skvostu jsme dorazili k �dol� Kr�loven. Skupina odm�tla platit vstup. Pr� u� videli �utru dost. 4 clenov� si to v�ak nemohli nechat uj�t. J� mezi nimi. Ale byl to slab� caj oproti �dol� Kr�lu. T�mer v�e bylo v rekonstrukci a co nebylo, to za to nest�lo. Opet jsme mohli nav�t�vit 3 hrobky za cenu jedn� vstupenky. Nejslavnej�� � Nefertitina s n�dhernou v�zdobou vnitrn�ch sten byla bohu�el zavren�. Snad jedin� hrobka, kter� by v tomto are�lu za neco st�la. Ale mo�n� to bylo dobre, proto�e i zde se platil extra vstup a to cel�ch 100 EGP. V hotelu jsme si dali poledn� odpocinek a pak vyrazili do ulic. �lo n�s v�ak jen p�r. Skupina se postupne rozpad�vala. Prece jen se u� od soboty por�d nekam chodilo� Jako magnet n�s pritahovalo m�stn� tr�i�te. Asi jsme toho nemeli dost z K�hiry. Kdy� jsme se konecne ze spleti ulicek vymotali, zjistili jsme, �e vlastne nev�me, kde jsme. Pridal se k n�m houf ruzne star�ch det�, kter� se postupne zmen�oval, a� zustal jedin� asi 12-ti let� chlapec, kter� n�m ochotne delal pruvodce a zavedl n�s a� k hotelu. Pak n�s opustil a presto, �e jsme to meli u� jen kousek, opet jsme se v t� tme ztratili. Do hotelu jsme prece jen dorazili, ale naprosto vycerpan�. Streda 17.3.2004 Po sn�dani jsme 7:15 odjeli od hotelu zaradit se do kolony aut pro v�jezd z mesta. Br�na se presne v 8 otevrela a my vyjeli Stredn�m Egyptem po pou�ti do Hurgh�dy. Obcas jsme m�jeli policejn� kord�n nebo projeli kontrolou. Zpr�snen� bezpecnostn� opatren� nah�nela strach, ale cesta ub�hala v pohode. Potkali jsme v protismeru asi 90 autobusu m�r�c�ch do Luxoru. V�let s cestovou (pr�platek k pobytu v hotelu v Hurgh�de) vyjde na 100 USD. Tak se �d�maj� turisti� N�m stacila tretina i s dopravou. V Hurgh�de jsme se ubytovali v prvn�m hotelu, kter� vypadal l�pe ne� luxorsk� Atlas a vyrazili poznat okol� Ve meste krome nepor�dku vcelku nic nen�. Verejn� pl� stra�n�. Placen� mo�n� o trochu lep��, ale v mori plno meduz. Nev�m jestli to byl ojedinel� jev nebo pravidlo, ale bylo to velice nepr�jemn�. Nav�c n�m foukal studen� v�tr, tak�e jsme se v Rud�m mori na egyptsk� strane neokoupali. Vcelku nech�pu, co lid� na Hurgh�de vid�. Jsou zde jen komplexy hotelu � jeden na druh�m s n�dhern�mi baz�ny, ale to je tak asi v�echno. Pokud clovek nezaplat�, nic z Egypta neuvid�. Ctvrtek 18.3.2004 V 7 r�no n�s taxi zavezl do pr�stavu. Sn�dani z hotelu jsme dostali s sebou, ale nikdo pred plavbou radeji nejedl. Je�te�e tak! V 8:15 jsme odpluli a cesta na protej�� breh se v mohutn�ch vln�ch zd�la b�t nekonecn�. Naprosto nechutn� byla n�v�teva WC. Velice nepr�jemn� z�itek. Na brehu Sinajsk�ho poloostrova jsme pro�li nutn�mi detektory a pasovou kontrolou. Presto�e toto �zem� patr� Egyptu, chov� se naprosto autonomne. Jako by clovek prijel do jin� zeme. V�ichni jsme byli zelen�, bled� a jinak barevn�, tak�e n�s podle fotografi� nemohli poznat. Ale pustili n�s d�l! Ocitli jsme se tedy v Sharm el-Sheikhu a nemohli se vynad�vat na n�dhernou scen�rii hor, kter� opl�vala v�emo�n�mi barvami. Nechteli jsme zde v�ak zustat. Z internetu n�m byl doporucen Dahab jako v�choz� bod pro v�stup ke kl�teru svat� Kateriny a pak d�le na horu Sinaj. Najali jsme si tedy taxi, zavazadla upevnili na strechu vozu a vyjeli. Dejte si dobr� pozor na upevnen�. N�m se po ceste nekter� zavazadla svezla dolu, tak�e jsme se museli vracet. Cesta trvala asi hodinu a pul pres pou�tn� hory v�emo�n�ch barev. Po pr�jezdu n�m padl do oka hotel Seven Heaven. Us�dlili jsme se tedy v sedm�m nebi a vydali se na obhl�dku malebn�ho mestecka. Teda sp�e turistick�ho strediska. V mori se koupat nedalo. Byl prudk�, v tomto obdob� charakteristick� v�tr, more rozbouren� a dosti studen�. Ale i tak to byla n�dhera. Pod�l more se vinul nekolik kilometru dlouh� chodn�cek. Po jedn� strane jsme sledovali obchudky se suven�ry, bary a restaurace a na druh� strane casto i na pl��ch obdivovali posezen�cka v ruzn�ch stylech. Od havajsk�ho pres indon�sk� a� po bedu�nsk�. Obzvl�te posledn� jmenovan� typ posezen� mi ucaroval. Betonov� pul metru vysok� z�dka vymerovala prostor 3x3 metry ze tr� stran. Takto vznikl� ar�na byla vystl�na koberci a oblo�ena ruznobarevn�mi pol�t�ri a pol�t�rky. Na nich se sedelo a op�ralo se o ne. K vybaven� patril tak� n�zk� stolek, na kter�m si host� restaurace mohli vychutnat treba dary Rud�ho more. To v�e bylo zastre�eno palmov�m ci jin�m list�m. Hoteli�ri na n�s pokrikuj� a zvou n�s k n�v�teve ve v�ech mo�n�ch jazyc�ch. Tak� cesky! Presto�e tuto oblast cestovn� kancel�re casto nenab�z�, vrele doporucuji! Je�te bych se chtela zm�nit o jednom trochu choulostiv�m t�matu. V�ichni n�s pred odjezdem do Egypta varovali pred �Kletbou fara�nu� � prujmem. Dule�it� bylo nep�t m�stn� vodu, nepokou�et se degustovat m�stn� zmrzlinu a nej�st ovoce a zeleninu. Proto jsme se vybavili por�dnou z�sobou Endiaronu. V Dahabu n�m v�ak do�la z�soba vody i j�dla. Nejak se n�m nechtelo nakoupit a proto�e zde bylo levne, chodili jsme na j�dlo do restaurac�. Ochutnali jsme ryby, k tomu snedli zeleninovou pr�lohu a na hotelu si z vody z vodovodu uvarili kafe. Probl�m byl, �e nejen�e ani po tomto egyptsk�m j�deln�cku jsme Endiaron nepotrebovali, my meli �plne opacn� probl�m. A Gutalax si nikdo na cestu nezabalil�. P�tek 19.3.2004 Rud� more je zn�m� sv�m bohat�m podmorsk�m �ivotem. Pr�ve tato c�st Egypta spolu s izraelsk�m Ejl�tem a jord�nsk�m pobre��m je pr�mo stvorena pro pot�pece nebo ��norchlare�. Tu n�dheru jsme si samozrejme nesmeli nechat uj�t. R�no jsme objednali 2 d��py a v 10 hodin se se�li na smluven�m m�ste. Cekaly na n�s dva vozy, kter� byly lepeny ze souc�stek ruzn�ch znacek. Meli n�s odv�zt do vyhl�en� z�toky Blue Hall. Po ceste jsem pochybovala, jestli se tam vubec dostaneme. Jeli jsme pres pou�t, pres duny a v�moly. Na korbe jsme naskakovali a tvrde dopadali zpet a k tomu v�emu jsme byli nuceni vdechovat v�pary z aut m�s�c� se s prachem a p�skem. Konecne jsme dojeli k mal� z�toce se 2 restauracemi a hem��c�mi se turisty. Pujcit jsme si mohli jak�koliv pot�pecsk� vybaven�. St�le fuc� studen� v�tr a more je por�d chladn�. Nekter� se neodv�ili ani po kotn�ky vychutnat slanou vodu. J� vyt�hla v�bavicku, kter� u� z Ceska cestovala s n�mi � �norchl a br�le. Po deskov�m chodn�cku s pytli s p�skem jsem se dostala na skaln� �tesy z kor�lu. Tady chodn�cek koncil. Musela jsem prekonat 3 metry po tomto skvostu. Neuveriteln�, �e si Egyptan� nech�vaj� nicit sv� kulturn� a pr�rodn� dedictv�! Odtud jsem skocila pr�mo do hloubky a mohla pozorovat ruznobarevn� svet jako z animovan�ho filmu �Hled� se Nemo�. Kor�ly h�rily fialovou, �lutou, zelenou�. barvou, ryby byly placat�, tlust�, mal�, velk� � modr� se �lut�m �cum�ckem� a oc�skem, cern� lemovan� svetle modr�m okrajem, prou�kovan� jako pono�ky� Zpoza sk�ly me vydesila ryba, kter� se nafoukla o 150% sv� puvodn� velikosti a pod sebou jsem u dna spatrila Rejnoka. Tady jsem tak� pochopila hru Egyptanu, kterou zkou�ej� na zahranicn� turistky. Pri�el mlad� evropsk� p�r. Majitel restaurace je vrele priv�tal a zavedl ke stolecku. Cestou donutil d�vku aby se do nej zavesila a sna�il se ji odv�st pryc se slovy, �e ji koup�. Evropan nehnul brvou a vyp�lil, �e d�vka stoj� 200 velbloudu. Egyptan na oko zkoprnel a mohl se pretrhnout aby devce vr�til zpet do n�ruce mlad�ka. V�ichni se tomu vtipu zasm�li. (Tuto strategii jsem pou�ila dal�� rok v Jord�nsku, kdy� me chtel koupit m�stn� taxik�r.) Z�toka se nach�z� v pou�ti a ta je pr�mo protkan� velbloud�mi stezkami. Jedna z nich vede tak� tudy. Mohli jsme tak pozorovat cast� velbloud� karavany. Bohu�el se v�tr neuti�il a more bylo st�le studen�. V 15 hodin jsme odjeli. Za celou dobu jsem se k v�ce jak dvema pokusum o pozn�n� Rud�ho more neodhodlala. Ale i tak to st�lo za to. Dne�n� vetrn� den n�s tak unavil, �e jsme v hotelu zalehli do obrovsk�ch a vysok�ch postel� a spali a� do r�na. Sobota 20.3.2004 Proto�e jsme do 10 hodin museli opustit hotelov� pokoje, brzo r�no jsme se sbalili. S majitelem jsem za �platu domluvila jeden pokoj�k, kter� jsme vyu��vali jako odkl�dac� m�stnost na�ich zavazadel a pou��vali koupelnu. Cel� den jsme str�vili na leh�tku na pl�i, �plne oblecen�, proto�e st�le foukalo. Coca Cola zde byla levn�, tak�e tekla proudem. Tolik coly, kolik jsem vypila behem pobytu v Dahabu jsem snad nevypila za cel� svuj �ivot. Potrebovali jsme nekde �profl�kat� cel� den, proto�e odjezd byl domluven a� na 23:00. V pl�nu byl vecern� v�stup na horu Sinaj = Moj��ova hora = D�abal Musa a n�v�teva kl�tera sv. Kateriny. Z hory je �dajne nejkr�snej�� pohled na svete na v�chod slunce. Vyjeli jsme!!! Nedele 21.3.2004 Tak n�dhern� v�hled na nocn� oblohu jsme nikdy nevidela! Je po 2 hodine rann� a stoup�me na D�abal Musa. Vede n�s mlad� bedu�n. Jde n�s jen 8. Zbytek zustal v �z�kladn�m t�bore� � doma u na�eho najat�ho ridice z Dahabu. V�stup zacal u kl�tera svat� Kateriny. A� sem n�s dovezlo auto. Byla por�dn� tma. Mohli jsme si koupit baterky, kter� n�m byly velice doporucov�ny, ale byly drah�. Odm�tli jsme. Tak klop�t�me do hor jen s jednou sv�tilnou a malou batereckou. Ter�n je c�m d�l n�rocnej�� a strmej��. N� pruvodce jde na nekter� z n�s pr�li� rychle. Ale on i pres napomenut� st�le �ene vpred. Na vrcholku jsme pr�li� brzy. �svit nastane a� za hodinu. Je n�m v�em pr�ern� zima a jsme naprosto vycerpan�. Us�n�me v horsk� boude pri caji za 1 USD. M�m na sobe v�echno oblecen�, kter� jsem si do Egypta privezla, ale s tak n�zk�mi teplotami jsem opravdu nepoc�tala� Za chv�li n�s pruvodce bud�, �e je cas pokracovat a� na �pln� vrcholek. Za chv�li nastane pod�van�, na kterou se �dajne nezapom�n�. J� teda rozhodne nezapomenu. Zima je snad je�te hor��. Je n�m nab�dnuta deka za 10 EGP. Nev�h�m. Vych�z�m ven s dekou pres ramena. Je por�dne te�k� a smrd� jako velbloud. Vlecu se s n� po kamenn�ch schodech nahoru. M�sty to nejsou schody, ale jen ruzne velik� kusy kamene. Nohy se mi pletou a mezi ne se motaj� okraje deky. Aby to nebylo m�lo, c�t�m pochody ve strevech. To ta ryba se zeleninou, kterou jsme si pred v�stupem dali na posilnen�. Na vrcholku zte�ka dosed�m na voln� k�men. O v�chod slunce nejev�m z�jem. Sp� se sna��m naj�t m�stecko mimo pohledy turistu. Marne. M�m pr�n�m je b�t nekde v teple, daleko od hor a hlavne aby tam byly toalety. Konecne se vyhoupl zpoza horsk�ho hrebene zlatav� kousek slunce. P�r minut a u� se nemu�u samou bolest� do toho ostr�ho svetla d�vat. Slun�cko n�dherne osvetluje okoln� sk�ly v�ude kolem. Scen�rie h�r� barvami. Vid�me hory Saudsk� Ar�bie. Na more nedohl�dneme, je pr�li� n�zko. Vrac�me se dolu spolu s dal��mi turisty, kter� ten ��len� v�stup absolvovali kvuli pohledu, kter� pred tis�ci lety �dajne spatril Moj��. Nejkr�snej�� v�chod slunce to pro me nebyl, ale nejn�rocnej�� rozhodne ano. Vrac�m deku a pokracujeme dolu, kde u� na n�s cek� zbytek skupiny a ridic. Dlu�no dodat, �e 2/3 cesty mu�ete vyjet na velbloudech. Zv�rata presne ved� kam �l�pnout a neomylne V�s dovezou, ale chce to kus sebezapren�, vubec kdy� velbloud klop�t� kolem strm� str�e. Dolu jdeme snad je�te rychleji ne� nahoru a vubec to nen� snadn�. Nohy me por�dne bol� a te��m se a� vyzuji tenisky. Konecne se setk�v�me se zbyl�mi cleny na�� v�pravy. Chceme nav�t�vit slavn� kl�ter sv. Kateriny uprostred hor, ale vzhledem k tomu, �e je nedele, je zavren�. Ani na WC nem�me �anci se dostat!!! Nic nefunguje, ale na�test� je mi u� l�pe. Pruvodce dostal 10 USD a my naprosto unaveni odjeli do hranicn�ho mesta Taba. Tak� zde je v�echno zavren�. Dohadujeme se co udelat se zbyl�mi librami. Nakonec jsem od v�ech pen�ze vybrala a �la je do hotelu vymenit na izraelsk� �ekely NIS. P�r mes�cu na to byl v hotelu sp�ch�n teroristick� �tok a dnes je zde jen cern� ohorel� stavba. Vr�tila jsem se zpet a v�ichni jsme se vydali smerem k hranici. Zde jsme v�ak zjistili, �e v�stupn� poplatek z Egypta cin� 2 EGP na osobu. Jinou menu neprij�maj�. Jdu tedy zpet do smen�rny a z�skan� NIS men�m na EGP. Opou�t�me Egypt. Teda je�te ne! Je�te na me cek� prekvapen� Pul hodiny si me tam pozdr�eli kvuli on� kamenn� desce s Hat�epsut. Skupina tak byla nucena na me cekat. U� jsem ztr�cela trpelivost. Chtela jsem jim tam ten suven�r nechat, kdy� si mysl�, �e je to prav�hlavne abych u� konecne byla pryc! Nikdo si nevedel rady. Pak jeden zr�zenec r�pl do toho skvostu kl�ci. Pokrcil rameny, podal mi vz�cnost a propustil na izraelskou stranu hranice. Na cel�m pobytu v t�to ��asn� zemi byly nejdra��� letenky. Meli jsme zaplacen� let z Prahy do K�hiry a zpet z Tel Avivu. Jinak je v Egypte velice levne. Autor cl�nku: iriri Egypt: O�ima cestovatele 2... Egypt od 2.12.2001 do 13.12.2001 D�lka trv�n�: 10 dn� Ve dnech: 2.12.2001 - 13.12.2001 Po�et �len� v�pravy: 3 Pr�m�rn� v�k v�ech �len�: 23 let Ofici�ln� n�zev v�pravy: Aneb na Saha�e d��ve zmrznete ne� aby jste dostali �pal. Pen�n� prost�edky: Kreditn� karta Mastercard, Americk� dolary a archaickou m�nu n�meck� marky 2.12.2001 - Ned�le Se�li jsme se v 18.00 v Praze v byt2 od Markovy sestry Be�ty, poprv� otev�eli Lonely Planet a jen tak p�i balen� a j�dle se mrkli co vlastn� v tom Egypt� je. Vzhledem k tomu, �e n�kte�� prohodili, �e jsme moc komer�n�, vybalili jsme v Praze spac�ky a na leti�t� vyrazili op�t jen polehku s fo��kama a kamerou. Letadlo do K�hiry (Cairo) odl�talo ve 21.40. Let�li jsme docela mal�m letadlem �SA, kde jsme se naposled po��dn� najedli a proto�e let trval relativn� kr�tce, tak jsme ani nespali. 3.12.2001 - Pond�l� Letadlo p�ist�lo ve 3.36 m�stn�ho �asu a samoz�ejm� v�ichni p�es imigra�n� pro�li bez probl�mu mimo Petra a Pavla. Asi se jim n�co nezd�lo na na�ich ji� hodn� poni�en�ch pasech. V ka�d�m p��pad� jsme na leti�ti byli p�es p�l hodiny, a tak jsme alespo� vybrali z bankomatu trochu m�stn� m�ny (Poundy-libry, Piastry). Hlou�ek nah�n��� u leti�t� jsme suver�nn� ignorovali, a kdy� jsme se zeptali pr�v� sn�daj�c�ch policist� na cestu z leti�t�, hned n�s zvali, abychom pojedli s nimi. Na to nebyl �as. Vyrazili jsme sm�rem k hlavn� cest� a �li sm�rem na centrum. To je v�ak vzd�leno 20 km, a tak jsme po chv�li ch�ze stopli taxi, aby n�s zavezlo na Gizu. S prvn�m taxi jsme se nedohodli, stejn� tak i s druh�m (nab�dli jsme jim i pro n� p��li� malou ��stku). Do t�etice se povedlo a jeli jsme asi p�l hodiny na Gizu. Taxik�� neum�l ani slovo anglicky, a proto byla domluva dost zaj�mav�. Uk�zali jsme mu obr�zky Pyramid a on n�s nap�ed cht�l vyhodit v m�stsk� ��sti Giza. To se mu ov�em nepovedlo. Druh� pokus byl hotel Pyramides, co� bylo taky �patn� a my nevysedli. Nakonec n�s zavezl, kam jsme cht�li, ale pyramidy jsme nevid�li, a tak jsme si nemohli b�t jisti. Kdy� jsme mu cht�li d�t smluvenou ��stku (10L), za�al se roz�ilovat a �el s n�mi na turistickou policii, kde alespo� trochu um�li anglicky. Sna�il se n�m vysv�tlit, �e cht�l za ka�d�ho 10L a ne za v�echny dohromady. Nicm�n� policie mu poradila vz�t si t�ch 10 a zmizet. Dozv�d�li jsme se, �e vchod do pyramid otev�raj� a� v 8.00 a ono bylo teprve 5.15. P�i�el k n�m �lov�k, kter� se sna�il nab�dnout obj��ku kolem pyramid je�t� p�ed sv�t�n�m. Cht�l za to ale tolik, �e jsme nejeli, tak n�m alespo� poradil, �e se d� na pyramidy dostat zadem zdarma. Cht�li jsme pyramidy zastihnout p�ed sv�t�n�m, a tak jsme b�eli p�es vesni�ku, kde domy byly upl�c�ny z hl�ny, v�ude plno �p�ny a nepo��dku, a� k rozbo�en� zdi, po kter� jsme se dostali do pyramidov�ho komplexu. Z�itek, kdy� pyramidy osv�tluje m�s�c skoro v �pl�ku a pak sv�t�n� nad pyramidami bylo n�dhern�. Nav�c komplex, v dob�, kdy byl postaven, musel b�t neskute�n� velik�, jeliko� v zemi byla spousta kolm�ch chodeb klesaj�c�ch a� 30 m pod zem. Zrovna kdy� jsme b�eli ke Svinze, odchytili n�s m�stn� r�doby policajti a ptali se n�s co tam d�l�me a tak. U� podle jejich vzez�en� bylo jasn�, �e to policajti nejsou, ale m�li pistole (kter� tu ostatn� nos� kdekdo), nav�c um�li �patn� anglicky. Sna�ili jsme se je tot�ln� rozhodit a taky tot�ln� rozhodili t�m, �e jsme se tv��ili, �e jim v�bec nerozum�me. Nakonec, aby neotravovali, jsme jim ka�d�mu dali 1 dolar a byl klid. Za�li jsme si vyfotit a prohl�dnout Svingu a pomalu �li zp�t do m�sta, kdy� tu jsme pod sebou (byli jsme na sk�le asi 30 m nad onou vesnic�) vid�li, �e n�s paraleln� sleduje pravd�podobn� prav� hl�da�. Jakmile jsme byli schov�ni za dunou, nasadili jsme sprint, a t�m jsme se dostali od hl�da�e asi na 100 m, ale ne� jsme slezli onu ze�, vzd�lenost se zkr�tila. Nakonec jsme se mu ztratili v m�stsk�ch uli�k�ch. Po prohl�dce pyramid je�t� z povzd�l� jsme se m�stn�m autobusem nechali zav�st do Sakkary. Vystoupili jsme na k�i�ovatce 3 cest, kde jezdili lid� na osl�ch, volech a jin�ch zv��atech. Po chv�li uva�ov�n� jsme se vydali zlatou st�edn� cestou, kter� m�la teoreticky v�st do vstupu zdarma. Nevedla. Zaplatili jsme za ka�d�ho 10L a vy�plhali jsme se do komplexu pyramid, kobek a fresek star�ch tis�ce let. V�ude bylo plno voj�k� s kulomety, jako ostatn� v cel�m Egypt�. M�li mimo jin� hl�dat kobky, kter� byly zam�en�. Ale m�sto toho si d�lali vlastn� byznys a za bak�i� (mal� �platek) n�s vzali i do zak�zan�ch kobek a nechali n�s tam i fotit. Po prohl�dce jsme se vydali nap��� pou�t� p�ky do druh� oblasti, ale po n�kolika km jsme to vzdali. M�lokdo si uv�domuje, �e na pou�ti je sice teplo, ale fouk� tak ostr� a pra�n� v�tr, kter� na jednu stranu ochlazuje a na druhou pak organizmus v�ce vysu�uje. Nap�ed se k na�emu putov�n� p�idali 2 psi, jeden s n�mi �el po celou cestu. Celou pou�t� pob�haj� zdivo�el� sme�ky vychrtl�ch ps� Zp�t jsme se�li do n�jak� vesni�ky, kde ned�lali nic jin�ho ne� d�ti. T�ch bylo na ulici spousta. Byla tam vid�t b�da na ka�d�m kroku. Koupili jsme si za 0,5L n�jak� kokosem pln�n� kol��ky a kdy� jsme �li mezi polozbo�en�mi domy po ulici z udusan� hl�ny a poj�dali, zl�kal n�s zp�vn� hlas z jedn� v�t�� haly. Drze jsme se cht�li j�t pod�vat dovnit�, ale vysv�tlili n�m, �e nesm�me fotit ani to�it. Byla to manufaktura na ru�n� d�lan� koberce. Zam�stn�vali tam sam� d�ti (asi proto, �e byly zru�n�j�� a m�li ten�� prsty) a neskute�n� rychle pletly koberec. Po tomto z�itku jsme do�li na v�t�� silnici, zbavili se psa a jeli minibuskem zp�t do Caira. Tam jsme se setkali se zaj�mav�m �lov�kem, kter� n�s zval k sob� na ve�e�i (cel� m�s�c je Ramad�n, co� je nejv�t�� muslimsk� sv�tek v roce) a p�enocovat. Ale odm�tli jsme. Pak n�s jin� chl�pek zl�kal do muzea papyrusu, kde n�m uk�zali v�robu papyru a kdy� jsme si 2 papyry objednali, domalovali tam znamen� podle na�ich jmen. Byly 2 hodiny odpoledne a my cht�li podle p��ru�ky Lonely Planet naj�t autobus do o�zy v Saha�e. Kniha tot�ln� zklamala a cel� 4 hodiny jsme jezdili z m�sta na m�sto, kam n�s pos�lali m�stn�, ne� jsme kone�n� narazili alespo� na autobusovou zast�vku. Posledn� autobus ujel p�ed 20 minutami a dal�� jel a� z�tra. Sna�ili jsme se naj�t sm�n�rnu nebo banku, ale nic takov�ho tu nebylo. Za cel� den jsme nepotkali ��dn�ho turistu. Do cel�ho Egypta se pro zost�en� podm�nky �pln� mimo resorty p�estalo jezdit, proto se na n�s d�vali jako na exoty, ale tv��ili se kupodivu p��telsky. Nakonec jsme rozm�nili dolary u m�stn�ho �lov��ka. Jeliko� jsme m�li hlad, za�li jsme si do McDonaldu na ve�e�i, na�li si hotel za 6L na osobu a �li sp�t. 4. 12. 2001 - �ter� V 6.00 n�s vzbudila r�na, to jak z Markovy postele vypadla n�jak� deska. Stejn� u� jsme museli vst�vat, jeliko� v 7.00 n�m jel autobus. Pro�li jsme se nyn� pr�zdn�mi ulicemi, na kter�ch v�ak z�staly st�nky a zbo�� bez prodava��. Podle toho jsme usoudili, �e se v tomto st�t� nekrade. Do autobusu jsme nasedli bez sn�dan�. Jeli jsme pou�t� a� do 15.00 a nakonec jsme vystoupili v o�ze Qasr-al-Farafra. Je to nejmen�� obydlen� o�za v pou�ti. Na�li jsme si m�sto, kter�mu ��kali hospoda, pod�vali se pod pokli�ky, co maj� a rozhodli se d�l zkusit cel� menu. To znamen� n�jak� raj�ato-paprikov� pol�vka, r��e, hov�z� maso a kuku�i�n� chlebov� placky. Za�li jsme do jedin�ho hotelu, kter� v t�to pou�ti je a bez toho, ani� bychom se ubytovali jsme jen tak relaxovali, odpo��vali a pop�jeli �aj, na kter� n�s pozvali m�stn�. Byla stra�n� zima. Taky tam byl chl�pek, kter� tam prod�val �epice, rukavice, svetry atd. z velbloud� vlny. L�bily se n�m �epice, kter� cht�l nap�ed prodat za 15L za jednu, ale kdy� jsme to necht�li koupit, zeptal se n�s, jestli nem�me n�co na v�m�nu, t�eba hodinky, boty ... Nap�ed jsme to brali jen jako hec, ale za zkou�ku to st�lo. Marek cht�l p�vodn� let�t jen v cukl�ch, ale v Praze u sestry si to rozmyslel a vzal si i star� roztrhan� boty. Po na�em cestov�n� byly u� velmi na�ichl�. Nakonec se n�m poda�ilo p�esv�d�it prodava�e, �e n�m dal za tyto smradlav� boty 3 �epice, kter� se pozd�ji velmi hodily. V hotelu jsme �ekali do doby ne� p�i�el �lov�k, kter� po��dal v�lety do pou�t�. Cht�li jsme se domluvit, �e budeme 24 hodin cestovat pou�t�, ale cena byla tak vysok�, �e jsme se nedohodli. Na hlavu jsme si nasadili na�e nov� �epice a vyrazili ji� za tmy (sv�tily n�m na cestu jen hv�zdy a m�s�c) sm�rem na Bir Sitta, co� jsou 6km vzd�len� term�ln� si�i�it� prameny. Asi po 2 km ch�ze se n�m poda�ilo stopnout m�st��ka a ten n�m u�et�il dal�� 2 km. Vysadil n�s v tmav� pou�ti a uk�zal sm�r doprava. Vydali jsme se tedy cestou necestou (sp�e necestou) po dun�ch a kamenit� pou�ti za sv�t�lkem, ze kter�ho se nakonec vyklubal �pln� nov� postaven� luxusn� (rozum�j na m�stn� pom�ry) hotel. Nikde ani noha, tak jsme se asi na p�l hodiny nat�hli a uva�ovali, co d�l. Prameny jsme nena�li, tak jsme se nakonec rozhodli sehnat n�jakou obsluhu. Na�t�st� se povedlo a kupodivu um�l i celkem anglicky. Uk�zal n�m dost hezk� pokoj a �ekl, �e to bude st�t jen 20. Tak jsme si v klidu sedli, nechali si ud�lat ve�e�i, o kterou jsme se navz�jem rozd�lili a �aj a a� jsme se okolo 23.00 cht�li ubytovat, z recep�n�ho vylezlo, �e mluvil v amer. dolarech. Sna�ili jsme se smlouvat, ale proto, �e to nebyl majitel, tak jsme nepo��dili. Nezbylo ne� se rozlou�it a vyrazit do 6 km vzd�len�ho m�ste�ka. Recep�n� n�m je�t� uk�zal to, pro� jsme sem vlastn� �li, co� byl onen term�ln� pramen. Z velk� roury siln�m proudem vyt�kala tepl� voda si�i�it�ho z�pachu do betonov� kruhov� n�dr�e a odtud pak p�et�kala do dal�� n�dr�e troj�heln�kov�ho tvaru. Koupat jsme se ale necht�li, a proto jsme vyrazili zp�t do m�sta. Po cest� u n�s zastavilo auto, ve kter�m byl majitel hotelu a dokonce souhlasil s cenou 10$ a ubytovali n�s v pokoji se sprchou (sice kdy� jsme cht�li zapnout bojler na teplou vodu, tak se z n�j zajisk�ilo a pak bylo jasn�, �e pote�e jen studen�). Spalo se velmi dob�e. 5. 12. 2001 - St�eda Vstali jsme do dal��ho slune�n�ho dne. Za�li jsme se okoupat do si�i�it�ho pramene v n�dhern� pou�tn� scen�rii. Bylo n�co po 8 r�no, dobalili jsme se a po roztla�en� jeepa n�s odvezli zp�t do Farafry. Domluvili jsme si na odpoledne trip do pou�t� a pak jsme se jen tak pro�li po zdej��m z hl�ny zpl�can�m m�ste�ku. Koupili si m�stn� pe�ivo, pomeran�e a vyrazili p�ky do pou�t�. Po cest� se n�m naskytla p��le�itost odpo�inout si v datlov�m h�jku. Pavel jako klasicky za�al jevit p��znaky nemoci, a tak si na chvilku lehl. My s Markem zat�m natrhali datle a pojedli. Po Pavlov�m odpo�inku jsme se vydali asi na 500m vzd�len� skalisko v pou�ti, na kter� jsme vylezli a jen tak se nechali ov�vat pou�tn�m v�trem. A� jsme p�kn� vymrzli, n�sledoval n�vrat do vesnice. Dali si op�t raj�ato-paprikovou pol�vku s brambory a za�li si vyzvednout na�eho �idi�e a auto s proviantem a jeli jsme do B�l� pou�t� (White Desert) asi 50 km vzd�len�. Po cest� n�s n�kolikr�t zastavily policejn� hl�dky. Pou�� nen� jen p�se�n�, ale i kamenit� a hornat� nebo je �ern�, jak se na ni kdysi vylila l�va. Pou��, do kter� jsme jeli my, byla p�se�n� a jako h�iby z n� vyr�staly �tvary z Limestone. Ty tvo�ily bizarn� celky vynikaj�c� zvl�t� p�i z�padu slunce. Na�e auto n�s vyhodilo v pou�ti spolu se dv�mi pr�vodci a vr�tilo se zp�t do vesnice. My jsme se �li proj�t po pou�ti a na�i pr�vodci zat�m rozd�lali ohe� ze d�eva, kter� jsme si taky dovezli a chystali n�m ve�e�i. Velmi rychle se stm�valo a je�t� rychleji ochlazovalo. Na ve�e�i byla r��e a ku�e se zeleninou. Po j�dle n�m pr�vodci hr�li na buben a zp�vali. Po��dn� se rozjeli a� po tom, co Marek vyt�hl fernet a pod n�zvem Czech tea n�m vypili skoro celou fla�ku. Na to, �e byli tot�ln� netr�novan� Muslimov�, jejich� v�ra jim alkohol zakazuje, nas�vali jako duhy. Do�lo d�evo i fernet, a tak jsme se chystali ke sp�nku. Na obloze sv�tilo neskute�n� mno�stv� hv�zd a pak vy�el m�s�c, kter� h�zel i st�ny. V tomto sv�tle jsme pozorovali 3 pou�tn� li�ky, kter� n�m ukradly ta�ku se zbytky od ve�e�e. Noc byla dost krut�. Ve fla�ce s vodou jsme objevili i ledov� krystaly, a proto�e jsme byli p�ikryt� jen p�r dekama, tak jsme toho moc nenaspali. 6.12.2001 - �tvrtek Alespo� jsme u� za sv�t�n� byli na sk�le a mohli vesele fotit. R�no na�i pr�vodci sbalili v�ci, ud�lali sn�dani a v 10.00 p�ijelo auto a odvezlo n�s zp�t do Farafy. Koupili jsme si n�jak� pe�ivo v pek�rn� a hledali autobus do vedlej�� o�zy Dhakhla, ale proto�e n�s odchytil taxik��, kter� tam jel, ukecali jsme cenu skoro stejnou jako za autobus a jeli jsme 5 hodin pou�t� do Dhakhly. Jejich osobn� auta jsou standardn� pro 8 lid� a taky n�s jelo 8, tak�e ��dn� m�sto na nohy. Nav�c tomu autu tekl chladi� a ka�dou chv�li jsme st�li, aby mohl dol�t vodu. Zvl�tn� pocit p�edstavit si, �e by auto p�estalo fungovat uprost�ed pou�t�, na�t�st� jsme dojeli v pohod�. Nastoupili jsme na minibusek a dojeli do dal�� o�zy po cest� Al-Kharga. V Dhakhle nen� toti� skoro nic k vid�n�. Z Al-Khargy jsme si mysleli, �e pojedem vlakem do Luxoru, ale nejd��ve to jelo a� druh� den r�no, proto jsme se rozhodli trochu si nadjet, ale b�t v Luxoru u� od r�na. A tak jsme jeli autobusem do m�sta Asyut, kde jsme d�ky pohotovosti m�stn�ho policisty v 1 r�no vlak (ani necht�l bak�i�) a jeli jsme do Luxoru. Na�t�st� se dala sklopit sedadla a spali jsme a� na kone�nou. 7.12.2001 - P�tek Vlak n�s v 6.00 r�no vyhodil v Luxoru (na v�chodn�m b�ehu �eky Nil). Je�t� za tmy jsme do�li k �ece, kde byli i banky. Vybrali jsme pen�ze z bankomatu, prohl�dli si z d�lky chr�m Luxor a m�stn�m trajektem se dostali na z�padn� b�eh Nilu. Cht�li jsme si p�j�it velbloudy a �dol� kr�l� a kr�loven projet na nich, ale jeliko� m�stn� lid� byli hodn� rozmazlen� a po�adovali nek�es�ansky vysok� poplatky, p�j�ili jsme si tedy kola zna�ky Arab a vydali se na cyklistickou t�ru mezi starov�k� pam�tky. Po cest� se n�s sice sna�ily zastavit �ebraj�c� d�cka, ale sta�ilo pohrozit polici� a nechaly toho. Dojeli jsme a� p�ed centr�ln� pokladnu pro celu oblast a zjistili jsme, �e kdybychom cht�li vid�t v�echno co se zde nach�zelo, tak jen na vstupn�m d�me v�c, ne� jsme m�li. Jeliko� jsou ale hrobky pro nezasv�cence velmi podobn�, zaplatili jsme si vstup do t�� hrobek v �dol� kr�loven a do 3 v �dol� kr�l�. Na kolech jsme rychle vyrazili sm�rem, kde jsme si mysleli, �e se tyto pam�tky nal�zaj�, jeliko� na n�s op�t za�aly dot�rat �ebraj�c� d�cka. Ddojeli jsme ov�em do vedlej��ho �dol�. Odtud vedly schody st�le vzh�ru a tak jsme zamkli kola dole a po stoup�n� po schodi�ti jsme za 1/2 hodinky stanuli cel� ud�chan� na vrcholu odkud byl hezk� v�hled do cel�ho okol� a do n�kolika �dol�. T�mto jsme si alespo� up�esnili n� sm�r do �dol� kr�loven. Se�li jsme ono schodi�t�, nasedli na kola a p�ejeli do �dol�, kde se to poprv� za celou dobu na�eho cestov�n� hem�ilo i turisty. U vstupu n�m prohl�dli bat��ky, jestli nem�me no�e (kter�mi by mo�n� bylo mo�no odloupnout n�jakou fresku) a pak jsme se byli pod�vat postupn� do t�� zp��stupn�n�ch kobek v podzem�, kde na zdech byly zachov�ny fresky i s barevnou malbou z dob fara�n�. Venku pra�ilo slunce a ani v kobk�ch nebylo chladn�ji. Pokud n�kdo vylo�en� nestuduje egyptologii, tak ty fresky vypadaj� ve v�ech kobk�ch velice podobn�. Po prohl�dce tohoto men��ho �dol� jsme nasedli na kola a p�ejeli do �dol� kr�l�. Tam byly ty chodby daleko zachovalej�� a v�t��. V tomto �dol� se nach�z� ji� d�vno vybran� hrobka Tutanchamona a dal��ch fara�n�. Po prohl�dce jsme ji� v po��dn�m vedru jeli zp�t na pob�e�� Nilu. Po cest� jsme se zastavili v p�r ru�n�ch d�ln�ch, kde opracov�vali k�men do so�ek. Z p�vodn�ch 180L za sochu, kter� se n�m l�bila jsme nakonec zaplatili jen 30L. Dojeli jsme zp�t, vr�tili kola a b�rkou pro m�st��ky jsme za 0.5L p�ejeli na druh� b�eh Nilu. Ve m�st� byla velmi roz���en� doprava ko�skou dro�kou a jedna takov� n�s zastavila a �e n�s zaveze do levn� restaurace. My souhlasili, jeliko� hlad u� byl dost velk�. Asi po 10 minut�ch j�zdy n�s vyhodil u restaurace, kde j�dlo bylo formou �v�dsk�ho stolu. Jen tak orienta�n� jsme se zeptali na cenu a m�lem n�m vypadly o�i z d�lk�, kdy� za jednu porci cht�li 35L. S t�m jsme nesouhlasili a tak n�s zavedli o patro v��, kde to bylo n�co jako snack a i ceny za j�dlo byly st�edn� vysok�. Dali jsme si �pagety (jedna porce 8L) a pit�. To jsme se pak nesta�ili divit, kdy� n�m donesli nep�im��en� vysok� ��et (za jeden mal� Sprite si ��tovali 4.25L, kdy� norm�ln� cena se pohybuje okolo 0.5L). Dro�ka n�s st�le �ekala, tak jsme se nechali zav�zt k chr�mu Karnak, zaplatili 10L za ka�d�ho vstupn� a �li si prohl�dnout tento zaj�mav� a dost zachoval� komplex. Zaj�mavost� jsou zde obrovsk� pil��e stoj�c� v �ad�ch, vysok� 24m a jsou na nich zaj�mav� hyeroglify. Taky je v tomto komplexu um�l� jezero. Asi po hodinov� prohl�dce jsme vy�li ven, chytili si dro�ku k n�dra�� a kdy� se Markovi zd�lo, �e jsme ji� tam, zastavil dro�k��e a vystoupili jsme samoz�ejm� �patn�. Kdy� jsme se sna�ili doj�t k n�dra�� p�ky, odchytil n�s prodava� papyrusu a vnutil n�m za dost n�zk� pen�ze dal�� kresby. To jsme nemohli odm�tnout a zase jsme utr�celi. Na n�dra�� jsme zjistili, �e vlak do Aswanu u� dnes nejede, a tak jsme za�li na autobus, kter� m�l jet a� za hodinu a to bylo dost �asu n�co poj�st. Na ulici se grilovalo ku��tko, kter� nakonec skon�ilo v na�ich �aludc�ch. Po j�dle jsme nasedli do autobusu a o p�lnoci jsme byli tam. Podle chytr� knihy jsme se sna�ili naj�t levn� hotel, a jen jsme vy�li 50 m od autobus�ku, najednou za�aly po na�� prav� stran� sr�et jiskry elektrick�ho veden� a za�al se ��tit kus dvoupatrov�ho domu. M�st��ci panika�ili. V ulici bylo najednou spoustu prachu, a to spadl jenom takov� kousek v porovn�n� s New Yorkem. 8.12.2001 - Sobota V 10.00 jsme se vykol�bali z postel� a za�li poj�st n�co m�lo z m�stn�ch dobrot. Objevili jsme st�nek, kde do m�stn�ho kuku�i�n�ho chleba v podob� placek d�vali sma�en� kuli�ky vyroben� z bl�e nezji�t�n� zeleniny a zeleninov� sal�t. Jedna placi�ka st�la jen 0,25 L a po 4 plack�ch byl �lov�k najezen�. V�ichni jsme konstatovali, �e kdyby se tyto pokrmy prod�vali u n�s na ulic�ch, tak by v�echny fast-food st�nky zkrachovaly, jeliko� tento pokrm byl v�jime�n� dobr�. Do�li jsme na n�dra�� a akor�t jel vlak s m�st��kama 3. t��dy na High Dam. P�ehrada, kter� je velice monument�ln�. Jej�m postaven�m vzniklo nejv�t�� jezero na sv�t�. D�lka hr�ze je p�es 3,5 km, spodn� tlou��ka je 980 m a na vrcholu m� 110 m, tato p�ehrada byla postavena ve spolupr�ci s Ruskem a vodn� elektr�rna vyr�b� elekt�inu pro cel� Egypt a je�t� jej vyv�ej� do sousedn�ch st�t�. Za 5 L na osobu jsme si koupili vstupenku na hr�z, ale ofici�ln� se po hr�zi nesm� chodit p�ky, pouze n�jak�m prost�edkem. Proto jsme si koupili minibus, kter� n�s zavezl a� doprost�ed hr�ze. Prohl�dli jsme si to m�lo k vid�n�, co tu bylo. Stopli si auto zp�t a op�t jeli vlakem zp�tky do Aswanu. Pojedli jsme dal��ch p�r pln�n�ch kapes a s m�st��kama jsme jeli minibusem do m�ste�ka Daraw, kde se po��daj� ka�d� den obrovsk� velbloud� trhy a pr�m�rn� se prod� okolo 2000 velbloud� denn�. Jeli jsme krajinou, kter� vypadala �pln� jako skl�dka. N�nosy bordelu se kupily po stran�ch a mezi t�m dome�ky z hl�ny a d�cka hraj�c� si v prachu. Kolem byla spousta much a jin� hav�ti. Do Daraw jsme dojeli u� dost pozd�, ale i tak jsme tam zastihli spoustu velbloud� nalo�en�ch na kamionech i voln� stoj�c�ch v ohrad�ch. Jeden m�st��k n�m za velmi v�hodn� platidlo - propisku - uk�zal rozd�l mezi dosp�l�m velbloudem a ml��aty. (Zde se zm�n�m, co je vhodn� vz�t s sebou do Egypta, abyste maxim�ln� u�et�ili: Fla�ku n�jak�ho alkoholu - dobr� platidlo, jeliko� je zde asi 5 - 10x dra��� ne� u n�s, d�le hromadu reklamn�ch pr�pisek, kter� d�vejte m�sto bak�i�e a pokud si chcete n�co dov�zt z o�z, tak star� levn� hodinky slou�� jako dobr� platidlo, nap�. v�robky z velbloud� vlny). velbloud�ho trhu jsme jeli d�le m�stn�m minibuskem do Kom Omba a proto�e se za�alo sm�vat, tak jsme sedli do vlaku a jeli a� do Luxoru, ale vzhledem k tomu, �e jsme do Luxoru dojeli a� po odjezdu navazuj�c�ho autobusu, z�stali jsme ve vlaku a pokra�ovali (na�erno) a� do m�sta Quenna (n�kdy ps�no jen Qenna). Tam jsme potkali �lov�ka, kter� moc nezapadal do obrazu n�mi vytvo�en�ho m�stn�ch lid�. Tento �lov�k byl k�es�an (v�jime�n�), d�le um�l dost dob�e anglicky, zavedl n�s na autobus, v�noval n�m na pam�tku p��v�ek a nic za to v�e necht�l. To bylo hodn� zvl�tn�. Ka�d� norm�ln� muslim se n�s sna�il ojebat jak se d�. Autobusem jsme jeli do m�sta Hurghada. Toto m�sto je p��mo�sk� letovisko u Rud�ho mo�e. Dojeli jsme tam o p�lnoci a d�ky nah�n��sk� konkurenci, kte�� n�m nab�zeli ��m d�l t�m v�c slu�eb za ��m d�l t�m m�� pen�z, se n�m poda�ilo sehnat hotel v�etn� odvozu a sn�dan� za 10 L pro v�echny. Dojeli jsme, ubytovali se, lehli si a mysleli, �e budeme sp�t. To byla ale dost naivn� p�edstava, proto�e v cel� Hurghare jsou spousty kom�r�, ale nejv�ce jim bylo v na�em pokoji. Celou noc na n�s po��dali n�lety, tak�e to nebyla prospan�, ale probd�n� noc. 9.12.2001 - Ned�le Po sn�dani, kter� byla tak akor�t (vejce, marmel�da, s�r a k tomu sladk� rohl�ky), jsme vyrazili hledat pl�. �li jsme a po��d byli jen hotely a rozestav�n� resorty, ale pl� nikde. Asi po 10 km na ostr�m slunci jsme toho m�li tak akor�t, a tak jsme zato�ili do jednoho resortu, kde m�li i slune�n�ky a leh�tka, zaplatili jsme vstupn� poplatek a vyvalili se na slunci. Opalovali jsme se a koupali a� do cca 17.00. Krom� n�s tam u� byla jen jedna rodinka d�chodc� a bohu�el taky hovo��c� �esky. Na to, kdy� se za�aly oz�vat modlitby na Ramad�n, m�li sv�r�znou hl�ku: "U� se zase modl�, mezul�ni jedni." Po cest� zp�t na hotel, kterou jsme ji� absolvovali minibuskem, jsme si za�li na ve�e�i. Toto m�sto je jinak dost drah�, jeliko� je dimenzov�no na 10000 turist�, ale v t�to dob� jich tu mohlo b�t tak okolo 2000. Tak�e za 10 L na osobu byl celkem probl�m se naj�st (porce byla nesm�rn� mal�), proto jsme se dojedli v McDonaldu. Je�t� ne� jsme do�li na hotel, domluvili jsme si pot�p�n� na dal�� den. 10.12.2001 - Pond�l� M�li jsme na�telovan� bud�k na 7.30, proto�e jsme se museli nasn�dat a doj�t k pot�p��sk�mu centru, kde se je�t� dostavili dal�� 4 Pol�ci a minibusem jsme v�ichni dojeli do p��stavu, nastoupili na lo�, na kterou nastoupilo okolo 20 lid�. Ka�d� z n�s dostal po�ehn�n� od star�ho muslima, kter� kolem n�s m�val ho��c�m kadidlem a samoz�ejm� si za to nechal zaplatit. Asi po 2 hodin�ch plavby jsme dojeli ke kor�lov�mu �tesu, nafasovali jsme v�ci na pot�p�n� (neopr�ny, bomby atd.) a spole�n� s na�� pr�vodkyn� ruskou Innou jsme se �li pot�p�t a Marek �norchlovat. Voda m�la 24 stup��, viditelnost byla celkem dobr�. Pod n�mi byl kor�lov� �tes a v n�m plno barevn�ch ryb. Je to asi jako se pot�p�t v obrovsk�m akv�riu. Pot�p�li jsme se v�ak pouze do cca 9 m. Po 50 min jsme vylezli na palubu, p�evl�kli se, usu�ili a pod�val se ob�d: Pe�en� brambory, r��e, zeleninov� sal�t, kuku�i�n� chleba a zeleninov� placi�ky. Pe��nkovi bylo jako klasicky na lodi �patn�, a tak si dal jenom trochu, aby nekrmil rybi�ky. Po j�dle lo� vyrazila k m�stu na�eho druh�ho ponoru. Op�t �lo o kor�lov� �tes, jen zde bylo p�r v�t��ch ryb. Tentokr�t jsme byli pod vodou hodinu. Po ponoru se lo� vydala zp�t na pob�e�� a dorazili jsme a� p�i z�padu slunce. Minibuskem n�s hodili k hotelu, my jsme se osprchovali, odpo�inuli a vyrazili do m�sta n�co poj�st. Dali jsme si obdobu hamburgeru u m�st��k�, popili colu a �li do hotelu sp�t. 11.12.2001 - �ter� R�no jsme op�t posn�dali, kdy� u� n�m nedali s�r ani marmel�du, proto�e v�d�li, �e doj�d�me. Do�li jsme do m�sta na po�tu a hledali autobus. Nap�ed n�m �ekli, �e autobus nejede, a tak jsme hledali minibus. Tam n�m pro zm�nu �ekli, �e a� se nasb�raj� lidi, mo�n� ve 4 mo�n� v 5 (za 6 hodin). Nakonec jsme na�li jinou p�epravn� spole�nost, kde jel autobus hned, a proto nebyl �as se ani naj�st. A jeli jsme do m�sta Suez. Vzhledem k tomu, �e to je 450 km daleko, tak jsme p�es pou�� a v okol� Rud�ho mo�e jeli a� do ve�era. Autobusov� n�dra�� je mimo centrum, a tak jsme se chv�li sna�ili doj�t do centra p�ky, ale zjistili jsme, �e je to dost daleko, a proto jsme jeli minibuskem. Na�li jsme si hotel a po odpo�inku jsme vyrazili do ulic. Koupili jsme si Guave - ovoce podobn� na�� hru�ce, ale chu�ov� �pln� jin� a �li se pod�vat na m�stn� fotbal a na diskot�ku na ulici, ale jeliko� n�s nic nezaujalo, tak jsme brzy zalehli. 12.12.2001 - St�eda V 8.00 jsme se vyhrabali z postele a zam��ili hledat Suezsk� pr�plav. Asi po p�l hodin� chozen� a hled�n� se slitoval jeden m�stn� hodn� �lov�k a vzal n�s autem na m�sto, kde vplouvaly zaoce�nsk� n�kladn� lod� z Rud�ho mo�e do Suezsk�ho pr�plavu. Tento um�le vytvo�en� kan�l je 6 m hlubok� a asi 30 m �irok�. Proplouvali j�m lodi v 5minutov�ch intervalech. Po p�l hodin� okukov�n� plovouc�ch monster jsme sedli na minibusek, nechali se dov�zt na n�dra�� a v 10.00 jsme vyjeli vlakem, o kter�m se kniha Lonely Planet zmi�uje, �e by jim jel leda masochista. Nev�m, jestli mysleli to, �e vlak jede tak pra�nou pou�t�, �e se ned� d�chat, nebo to, �e ve voze 3. kategorie, kter�m jsme jeli i my, bylo asi 3x tolik lid�, ne� pro kolik to bylo zkonstruov�no. Nicm�n� po 3 hodin�ch jsme vystoupili v K�hi�e na n�dra��. Jako klasicky se v koleji�ti v�lely tuny odpadu a my se vydali p�es ovocn� trh, kde n�m v �aludc�ch skon�ilo p�r nad�van�ch chleb�, ban�ny a pomeran�e, nezn�mo kam. Do�li jsme na zast�vku a �ekali asi 40 minut ne� p�ijel ten spr�vn� autobus jedouc� do centra. Pro zaj�mavost K�hira m� sama o sob� 14 milion� obyvatel, tak�e j�t p�ky = t�ra na cel� den. Dojeli jsme na Ramsesovo n�m�st� a sna�ili se doj�t p�ky do egyptsk�ho muzea. Po cest� jsme vid�li po��r a p��jezd hasi��, kte�� i v tak hust�m provozu dok�zali jet celkem rychle (sice jeli p�es �tvrtmetrov� patn�ky). Bohu�el muzeum zav�eli u� v 15.00, a tak n�m nezbylo ne� zabavit se jinak. Vlezli jsme do 1. autobusu a vystoupili skoro a� u Citadely, kde byla velmi ru�n� ulice a na n� se prod�valy grilovan� ku��tka pln�n� ko�en�nou r���. 1. ku�e jsme si hned nechali naporcovat, sehnali si m�stn� chleba a rozhodli se na m�st� sn�st. Rozlo�ili jsme se (nechci ps�t na nejru�n�j�� ulici, kdy� v�echny ulice v K�hi�e jsou velmi ru�n�) na chodn�ku a pojedli. I pro m�stn� lidi to bylo divadlo. Potom jsme se rozhodli sehnat n�jakou vodn� d�mku dom�. V Egypt� je asi jak v �esku roz���en� hospoda, tak tady kaffeteria, kde si d� �lov�k �aj a k tomu poku�uje z vodn� d�mky. Celou cestu jsme tahali fla�ku vodky zakoupenou je�t� v Praze na leti�ti. Sna�ili jsme se vyu��t jej� zdej�� vysok� hodnoty k v�m�n� za vodn� d�mku. Nemohli jsme ale dlouho naj�t ��dn�ho prodejce d�mek, a tak jsme se za�ali vypt�vat p��mo v kaffeteri�ch. Sly�el n�s taky jeden z�kazn�k a nab�dl se, �e pro n�s vodn� d�mku se�ene. Vzal n�s do auta, zavezl n�s k jednomu prodejci a po dlouh�m dohadov�n� jsme tomuto �lov�ku dali fla�ku vodky a on zaplatil za vodn� d�mku, kterou jsme si odvezli. Na leti�t� jsme jeli u� v 6 ve�er, jeliko� u� byla tma, v�e zaj�mav� jsme ji� vid�li. Po�kali jsme do 3 do r�na, kdy n�m let�lo letadlo do Prahy a po 2hodinov�m zpo�d�n� jsme nakonec odlet�li. Autor: Petr.G. N�zev CZ: Egypt N�zev ENG: Egypt Origin�ln� n�zev: Jumhuriyat Misr al-Arabiyah Hlavn� m�sto: K�hira Po�et obyvatel: 69 536 644 Rozloha (km2): 1 001 450 Hustota osob/km2: 69,44 Um�st�n�: severov�chodn� Afrika Sousedi: Izrael, Libye, P�smo Gazy, S�d�n ��edn� jazyk: arab�tina Gramotnost: 57,7 % N�bo�enstv�: sunnit�t� muslimov� (90%), k�estan� (10%) Politick� stav: republika �lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch: OSN, LAS M�na: egyptsk� libra EGP = 100 piastru Kurz (kc): 1 libra = 4,209 (25. 8. 2005) ��sov� p�smo: + 1 p.m. (+2 p.m. letn� �as) Dom�na (internet): .eg P�edvolba (telefon): 0020, 002010, 002012, 00202 Ekonomika: zem� t�et�ho sv�ta, z�visl� na turistick�m ruchu Hlavn� odv�tv� ekonomiky: zem�d�lstv�, slu�by, pr�mysl HDP (USD): 294 mld. USD HDP (na 1 obyv. v USD): 3900 Vodn� plocha (km2): 6 000 Velk� m�sta: K�hira, Karnak, Luxor, Sharm ash Shaykh Hlavn� �eky: Nil Mo�e: Rud� more, Stredozemn� more Podn�b�: kontinent�ln� s v�kyvy teplot, subtropick� �hrn sr�ek: D�ky such�mu a tepl�mu klimatu je mno�stv� sr�ek mal�. Na pob�e�� u St�edozemn�ho mo�e ob�asn� zimn� de�t�. Na jihu od K�hiry beze sr�ek. Ro�n� teploty: neuv�d� se Reli�f: pou�te, horsk� masivy, o�zy Flora: kroviny, travnat� rostliny, subtropick� rostlinstvo Fauna: hyena, gazela, je�terka, muflon, sarance, �akal, �korpi�n, varan, velbloud Vyu�it� plochy: orn� p�da (2%), pastviny (0%), lesy (0%), ostatn� (98%) Zaj�mavosti (architektura): pyramidy a sfingy, K�hira, Luxor, Sinaj Zaj�mavosti (p��roda): Asu�n, Nil, Rud� more, Sinaj Popis st�tu: Egyptsk� arabsk� republika je zeme protikladu, zeme rozp�len�ho pou�tn�ho p�sku, kr�s podmorsk�ho �ivota, zeme fara�nu a pyramid, zeme, kde Nil dal vzniknout jedn� z nejstar��ch civilizac� na svete. Dnes je to proz�padne orientovan� arabsk� republika. Zhruba mezi rokem 3000 a 525 pr.n.l. vl�dla ve spojen�m kr�lovstv� Horn�ho a Doln�ho Egypta dlouh� rada faraonu. Od roku 30 pr.n.l. se Egypt stal r�mskou provinci�. Roku 642 n.l. vnutili zemi arab�t� dobyvatel� arab�tinu a isl�m. Roku 1517 dostali zemi pod kontrolu osman�t� Turci a Egypt zacal postupne hospod�rsky i kulturne upadat. Politika expanze za Mohammeda a jeho n�stupce zadlu�ila Egypt u Brit�nie, kter� v roce 1882 prevzala kontrolu zeme i Suezsk�ho pruplavu. Egypt se stal roku 1914 britsk�m protektor�tem a v roce 1922 z�skal form�ln� nez�vislost a stal se konstitucn� monarchi�. Skutecnou nez�vislost z�skal Egypt v roce 1952 a v roce 1958 vytvoril Sjednocenou arabskou republiku se S�ri� a Jemenem. V roce 1961 se federace rozpadla. V �estidenn� v�lce s Izraelem v roce 1967 ztratil Egypt Sinajsk� poloostrov. Roku 1979 byla podeps�na m�rov� dohoda mezi Egyptem a Izraelem ze Sinaje. Toto sbl�en� s Izraelem v�ak vedlo k egyptsk� izolaci v arabsk�m svete i k odporu v zemi samotn�.