Izrael (Israel)

Zv�t�it :::

N�zev CZ: Izrael
N�zev ENG: Israel
Origin�ln� n�zev: Medinat Yisra'el
Hlavn� m�sto: Jeruzal�m
Po�et obyvatel: 5 938 093
Rozloha (km2): 20 770
Hustota osob/km2: 285,9
Um�st�n�: z�padn� Asie
Sousedi: Egypt, Jord�nsko, Libanon, P�smo Gazy, S�rie, z�padn� b�eh
��edn� jazyk: arab�tina, hebrej�tina
Gramotnost: 95 %
N�bo�enstv�: �idovsk� (81%), muslimov� (15%)
N�rodnostn� slo�en�: �id� 80%, Arabov� 17%
Politick� stav: parlamentn� demokracie
�lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch: OSN
M�na: izraelsk� nov� �ekel ILS = 100 agorot
Kurz (kc): 1 �ekel = 5,544 (25. 8. 2005)
��sov� p�smo: +1 p.m. (+2 p.m. letn� �as)
Dom�na (internet): .il
P�edvolba (telefon): 00972
mobil: 009725, 009726
Ekonomika: pr�myslov� vysp�l� st�t s v�znamnou arm�dou
Hlavn� odv�tv� ekonomiky: ve�ejn� slu�by, pr�myslov� v�roba, finance, obchod
HDP (USD): 120,6 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD): 19 700
vodn� plocha (km2): 440
Velk� m�sta: Ejl�t, Jeruzal�m, Nazaret, Tel Aviv
Hlavn� �eky: Jord�n
Mo�e: Mrtv� more, Rud� more, St�edozemn� mo�e
Podneb�: subtropick�, v l�t� such�
�hrn sr�ek: v oblasti hl. m�sta 530 mm, v oblasti severn� vyso�iny 600-900 mm
Ro�n� teploty: v oblasti hl. m�sta 9�C (v zim�) a� 23,5�C (v l�t�)
Reli�f: na st�edomo�sk�m pob�e�� le�� �rodn� p�s rovin; v centr�ln� oblasti se rozkl�d� vrchovina; nejvy��� hora Mount Meron (1208 m n. m.)
Flora: k�oviny, pou�tn� vegetace
Fauna: gazela, divok� osl�k, leopard, p�tros, pt�ci
Vyu�it� plochy: orn� p�da (17%), pastviny (7%), lesy (6%), ostatn� (70%)
Zaj�mavosti (architektura): Betl�m, Ejl�t, Jeruzal�m, Nazaret
Zaj�mavosti (p��roda): Jezero Tiberias, Mrtv� more, pou�� Negev, Rud� mo�e
Popis st�tu: Kolem roku 1023 pr.n.l. Izraelit� zalo�ili kr�lovstv� veden� kr�lem Saulem a Davidem. Hlavn�m mestem se stal Jeruzal�m. V roce 63 pr. n.l. se Izrael stal souc�st� R�msk� r�e. Za vl�dy Caliguly vznikala �idovsk� povst�n�, kter� v�ak nakonec byla potlacena a Jeruzal�m byl vyhlazen. Tato por�ka znamenala konec �idovsk�ho st�tu a poc�tek �padku Palestiny. �idovsk� n�rod byl roztrou�en mimo �zem� Palestiny. Ud�losti, je� se zde v minulosti odehr�ly, vedly ke vzniku tr� monoteistick�ch n�bo�enstv�. Pr�ve proto je Izrael spolu s Jord�nskem a Sinajsk�m poloostrovem naz�v�n �Svatou zem�. Ve 30. a 40. letech 20. stolet� uprchlo mnoho �idu pred Hitlerov�m pron�sledov�n�m do sv� star� domoviny v Palestine kontrolovan� Brity. Prohl�sili toto �zem� za sv� a utvorili zde st�t Izrael. Roku 1948 predala Brit�nie kontrolu nad touto oblast� OSN. Zacal konflikt mezi Araby a Izraelci trvaj�c� dodnes. V roce 1967 propukla �estidenn� v�lka, kdy Izrael prevzal z�padn� breh Jord�nu a v�chodn� Jeruzal�m. Behem �esti dnu pri�lo Jord�nsko o pr�jmy z prumyslu i o zemedelskou pudu. V roce 1994 do�lo k podeps�n� m�rov� smlouvy Izraele s Jord�nskem.

�l�nek:


Nedele 21.3.2004
Je pred polednem a pr�ve jsme opustili Egypt na prechodu Taba � Eilat. M�me v pl�nu nav�t�vit Mrtv� more, Jeruzal�m, pr�padne Galileu. To v�e ov�em z�vis� na tom, jestli n�s do t�to �zeme zasl�ben� nebo tak� �Svat� zeme� pust� m�stn� �redn�ci na hranici. Jsme jeden�cticlenn� skupina a m�me za sebou t�denn� pobyt v Egypte. Ponorkov� nemoc je na nekter�ch clenech evidentne rozeznateln�.
Vyplnili jsme registracn� karty a po nutn�m v�slechu, vyzut� do bosa a prohl�dce zavazadel pokracovali d�le. Najali jsme si tax�ky a nechali se odv�zt na hospic The Shelter, kter� n�m byl na internetu doporucen. Prvn� dojem byl ten, �e Eilat je pln� Rusu, �e se jedn� pro n�s o drahou zemi, a �e si Izraelci oproti Egyptanum sv� kulturn� a pr�rodn� bohatstv� chr�n�.
The Shelter je hostel s krestanskou komunitou. Podm�nkou ubytov�n� bylo sezen� v pr�telsk�m kruhu a debatov�n� o Bohu. R�kali tomu �Rodina�. Na�im dorozum�vac�m jazykem byla anglictina m�chan� s ru�tinou. Vet�ina obyvatel zde mela druh� domov. My byli jedin� turist�. Vydr�eli jsme to jednou. Pak n�s sice zvali do Rodiny, ale z na�� skupiny se u nich ji� nikdo neobjevil. Ubytov�n� bylo mo�n� jen pro �eny. Dostali jsme pokoj se 4 dvouposchodov�mi postelemi a chlapi spali venku � na�test� bylo pekn� pocas�. Konzumace k�vy a caje byla neomezen� a v cene. Vybalili jsme se a vydali se menit pen�ze a obhl�dnout pobre�� hned v centru. V 19:30 jsme se poprv� a naposled z�castnili Rodiny a ve 22 hodin po velice nam�hav�m dni zalehli.

Pondel� 22.3.2004
Vyr��me do slavn� podmorsk� stanice. Od centra mesta je to dost daleko, tak pou��v�me m�stn� MHD. Vstup 69 NIS. Stanice je vyhl�en� kvuli sv�m unik�tn�m expon�tum, se kter�mi se mu�e pochlubit. Vch�z�me do are�lu pln�ho jez�rek, mustku, pavil�nu� Nejv�ce me upoutaly obr� vodn� �elvy, kter� se v pravideln�ch intervalech vynorovaly, aby se nadechly. Postupujeme d�le, proch�z�me jednotliv� pavil�ny s morsk�mi �ivocichy. Od nejmen��ch kon�ku a� po �raloky. M�r�me do samotn� podmorsk� stanice po mustku a sch�z�me hluboko a� na morsk� dno. Obvodov� steny jsou pln� oken. Odtud m�me kr�sn� v�hled na morsk� �ivot. Ryby se pohybuj� naprosto volne, tak�e pokud neco vid�me, je to zpusobeno d�lem n�hodou a d�lem podvedom� �ivocichu, kter� ved�, �e v okol� stanice se v�dy najde neco k snedku. Vych�z�m �plne nahoru na vyhl�dku. Odtud mu�u u�asle pozorovat egyptskou Tabu, Eilat a protilehl� brehy jord�nsk� Aqaby, za kterou se d�le nach�z� �zem� Saudsk� Ar�bie. Cel� tento z�liv se naz�v� Aqabsk�. Samotn� stanice me velice zklamala. Rozhodne nesouhlas�m s oznacen�m, �e je nejlep��. Daleko v�ce mi ucarovalo Oce�nografick� muzeum v Monte Carlu.
Vrac�me se zpet do are�lu a cestou pozorujeme z mostu ruznobarevn� kor�ly. Je to n�dhera, ale nen� jak �norchlov�n� tesne v jejich bl�zkosti. Pred v�chodem sleduji zbo�� ve st�nc�ch se suven�ry. Nach�z� se zde tak� zlatnictv�. Pokukuji po nejnovej�� �perkarsk� m�de. Pr�ve Izrael je svetov� velmoc v brou�en� diamantu. Postupne v�ak zac�n� dotahovat C�na. Toto zlatnictv� m� svuj st�nek tak� venku. Pristupuji k nemu, abych si prohl�dla podlouhlou vanicku s morskou vodou a �keblemi. Nestac�m se divit, co to je za prapodivnou v�zdobu, proto�e �keble ruzn�ch velikost� pr�ve v�bne nevyhl�ej�. Ani jsem si nestihla prec�st vystaven� pov�d�n� o t�to expozici a u� ke mne pristupuje prodavacka. Neco mi nab�z� v m�stn�m jazyce. Kdy� pochop�, �e ji nerozum�m, plynule prejde do anglictiny a nab�z� mi mu�li. Nech�pu na co�! Ochotne tedy vysvetlila, �e za nejak�ch 900 CZK si vyt�hnu mu�li, ona mi ji otevre a pr�padnou perli, kter� v n� bude mi zasad� do str�brn�ho pr�vesku na ret�zku na krk. Za stejnou cenu takto nab�zela d�rkov� balen� s ret�zkem, pr�veskem a perlorodkou. Ptala jsem se, jak� je pravdepodobnost, �e ve �kebli nic nebude. Pr� se tam v�dy nejak� perla najde. Jen n� v�dy m� hodnotu vlo�en�ch prostredku. Pan� mi ochotne nab�z�, at si jednu �kebli vyberu. Bohu�el m�me omezen� financn� prostredky, co� se j� sna��m vysvetlit. Ch�pave pok�vne hlavou a opet me vyb�z� jen tak na uk�zku� Vyb�r�m si tedy jednu z nejmen��ch, abych jim nezpusobila pr�li� velkou �kodu. Pan� vysvetluje, �e uvnitr mu�e b�t perla ruzn�ch barev. Cern� je nejvz�cnej��. Pomalu otev�r� �kebli a t�m tak� stupnuje na�i zvedavost. U st�nku ji� stoj� cel� na�e pocetn� skupina. Objevuje se ru�ov� mas�cko a v nem b�l�, stredne velk� perla. Pt�m se jakou �e m� asi hodnotu? Pan� ji zv�� a odpov�, �e asi 5000 CZK� �koda, �e jsem do toho obchodu ne�la. V ka�d�m pr�pade to bylo pusobiv� divadlo. Jeden �castn�k na�� v�pravy mel s sebou kameru. Tocil snad v�echno. A pr�ve u st�nku mu do�el film! Tak�e pod�vanou jsme si u�ili poprv� a nejsp� tak� naposled.
Eilat je jedin� izraelsk� mesto u Rud�ho more. C�st skupiny se po prohl�dce stanice rozhodla pro u��v�n� si bezvetr� na verejn� pl�i v centru mesta. M� rodice, j� a dal�� dva clenov� jsme to zabalili hned vedle stanice na placen� pl�i, proto�e zde je mo�nost �norchlovat a pozorovat morsk� �tesy, kor�ly a pestrobarevn� vodn� svet. Toto m�sto se jmenuje Koral Brach. Izrael si t�to sv� n�dhery velice cen�. Proto se nesm� na �tesy �lapat, dot�kat se jich a trh�n� je trest�no vysokou pokutou. Do more �st� z brehu nekolikametrov� mosty a �tesy jsou ohraniceny nata�en�mi lany. Pohyb lid� v mori je ostre sledov�n plavc�kem. Pozorujeme svet z pr�behu �Hled� se Nemo�. Po shl�dnut� filmu jsem si myslela, �e barvy rybek jsou pr�li� velk� fikce. Zde jsem se ji� podruh� na vlastn� oci presvedcila, �e si anim�tori filmu nevym��leli. Av�ak kr�snej�� vodn� svet jsme videli v Egypte v z�toce Blue Hall u mestecka Dahab. V porovn�n� je Izrael chud�. Ov�em �plne nejvet�� z�itek ze �norchlov�n� m�m z roku 2005 z jord�nsk�ho pobre��.
V cel�m z�livu je neuveritelne cist� more, presto�e Egypt je zn�m sv�m ne pr�li� pozitivn�m postojem k ekologii (je to jedna z nej�pinavej��ch zem�). Eilat je obrovsk� pr�stavn� a prumyslov� mesto a Aqaba dokonce jedin� pr�stav Jord�nsk�ho H�imovsk�ho kr�lovstv�. V�echny tri strany podepsaly pr�sn� ekologick� dohody. Je to a� s podivem, proto�e se jedn� o konsenzus muslimu, �idu � tr� n�rodu, kter� v ned�vn�ch dob�ch re�ily spory na ostr� no�e.
Kdy� jsme se dostatecne vym�chali, rozhodli jsme se pro pe�� chuzi zpet do mesta. Proch�zeli jsme kolem delf�n� observatore. Proto�e bylo ji� po programu, pustili n�s na obhl�dku dovnitr zdarma. Byla to men�� zahrada s exotick�m ptactvem, p�scit� pl� s leh�tky a tomu v�emu v�vodily n�dr�e s delf�ny. �lo o vyhrazen� kruhy v mori, kde se delf�ni zdr�uj� a odkud tak� predv�dej� svou show. N�zev spolecnosti je Observatory diving with dolphins. Vstup vy�el na 42 NIS, plav�n� mezi delf�ny 227 NIS a �norchlov�n� mezi delf�ny 274 NIS. Vcelku jsem byla na�tvan�, proto�e by delf�ni byli rozhodne zaj�mavej�� ne� podmorsk� stanice. Ale je to ciste muj n�zor, proto�e m�m s c�m srovn�vat. Pokud nekdo neholduje �norchlov�n� nebo vubec plav�n� mezi �morskou havet�, pak pr�ve pro nej bude stanice z�itek na cel� �ivot.
Po ceste na ubytovnu jsme je�te na autobusov�m n�dra�� v centru zjistili v kolik hodin n�m dal�� den jede autobus k mrtv�mu mori. Tady uprostred mesta se pr�mo nad na�imi hlavami objevilo letadlo, kter� man�vrovalo na prist�n�. Byl to ohlu�uj�c� rachot odr�ej�c� se od vysok�ch hotelov�ch budov. Poprv� v �ivote jsem videla leti�te v centru mesta. Pot� jsme se ji� s nic�m nezdr�ovali, proto�e se zac�nalo smr�kat a p�dili jsme, naprosto uchozen�, do post�lek. Ten vecer n�m v�em zacaly chodit SMSky z domova: �Kde jste? Jste v por�dku?� A� druh� den jsme se dozvedeli, �e byl sp�ch�n atent�t na predn�ho extr�mistick�ho vudce. Trag�die nesouc� dalekos�hl� n�sledky se odehr�la v Jeruzal�me, kam jsme meli nam�reno.
Ubytov�n� st�lo 30 NiS na osobu a noc, bez ohledu na to, kde clovek spal (jestli v posteli na pokoji nebo ve spac�ku venku na zahrade).

�ter� 23.3.2004
Brzy r�no bud�cek a hur� na autobus. V 7 hodin jsme opou�teli Eilat a pokracovali d�le do Ein Gedi. Z pruvodce jsme vycetli, �e toto je t�mer jedin� stredisko u Mrtv�ho more. Doprava pri�la na 55 NIS.
Pruvodce se nezminoval o podrobnostech krajiny, kterou jsme uj�deli. N�m v�ak tyto informace nezustaly utajeny. Ov�em dozvedeli jsme se je a� o rok pozdeji, kdy jsme opet nastoupili stejnou trasu do Jeruzal�ma, ale tentokr�t s cestovn� kancel�r� a pruvodkyn�. Na �zem� dne�n�ho Izraele doch�z� k podsouv�n� africk� a asijsk� zemsk� desky. Proto je Izrael deji�tem cast�ch tektonick�ch cinnost�. V prumeru se zde denne vyskytuj� 2 zmeriteln� a nespocet mal�ch zemetresen�. Tato cinnost pomalu uzav�r� Bosporskou ��inu a pokracuje pres Genezaretsk� jezero po Mrtv� more. V soucasnosti se Mrtv� more nach�z� -400 m pod �rovn� nadmorsk� v��ky. Proj�d�me kolem rezervace gazel, p�trosu, osl�ku� V hor�ch �ij� 3 gepardi. Z�kladn� ideou je vr�tit Izraeli puvodn� zv�rata, kter� zde �ila v biblick�ch dob�ch. Izrael se tak� mu�e py�nit nejvet�� migracn� cestou pt�ku, kter� m�r� ze severu na jih a naopak. V d�li mu�eme zahl�dnout pulmetrov� plot, kter� lemuje hranici Izrael � Jord�nsko. Plot nem� za �kol zabr�nit prechodu lid� mezi zememi, ale zabr�nit zv�ratum, aby se dostala do Jord�nska. Zat�mco jsou v Izraeli chr�nen�, v Jord�nsku je povolen jejich odchyt. Jedeme d�le a dov�d�me se o podstate kibucu, je� se v m�stn�ch kopc�ch rozkl�daj�. Jsou zalo�eny na principu rovn�ho delen� a spolupr�ce. Obvykle se zab�vaj� zemedelskou cinnost� � produkuj� ml�ko � kr�vy doj� nadprumerne, proto�e nejsou uzavreny. Chl�vy jsou pod otevren�m nebem, dobytek je jen chr�nen proti slunci. Chce-li nekdo nov� do spolecenstv� vstoupit, mus� rozhodnout rada. Kdokoliv mu�e kdykoliv vystoupit. Zaj�mav� tak� bylo, �e prvn� mobiln� telefon byl vyvinut v Izraeli a tak� Pentium se zrodilo v t�to zemi. Dov�� se sem diamanty, kter� se d�le opracov�vaj�. Izrael je svetov� velmoc v opracov�van� diamantu. Toto vych�z� z historie� kdy� �id� prchali a hledali svuj nov� domov, brali v�echen svuj majetek s sebou. Ten se nejl�pe prepravoval pr�ve v diamantech. V soucasnosti se zde brous� v�ce ne� polovina svetov� vyv�en� z�soby. Tov�rny v okol� se venuj� zchlazov�n� fosiln� vody. Jde o vodu, kter� se te�� z velk� hloubky. Je ohr�v�na zemsk�m j�drem. Aby byla pou�iteln� napr�klad na zal�v�n�, mus� se zchladit. Z tov�ren vych�z� b�l� obl�cky p�ry, kter� pri procesu vznikaj�. Samozrejme, �e se v oblasti u Mrtv�ho more vyu��v� jeho miner�lu a soli� V�ude kolem jsou pol�cka na odparov�n� vody a produkci soli. Miner�ly vyu��vaj� producenti kosmetiky jako je Avaha.
Mrtv� more je proslul� svou vlastnost�. V jeho vod�ch je tolik rozpu�ten�ch miner�lu a sol�, �e vznik� roztok a� olejovit�ho charakteru, v nem� nen� mo�no zcela se potopit. Voda nadlehcuje tak, �e nelze plavat. Clovek se mu�e jen prevalovat a rochnit se. Oblast je zn�m� l�cen�m ko�n�ch nemoc�. Ovzdu�� obsahuje takovou koncentraci br�mu, �e nen� mo�n� sp�lit se na slun�cku. V�echny tyto poznatky jsem si na vlastn� ku�i overila. J�, kter� trp�m v Chorvatsku alergi� na slunce, jsem zde bez opalovac�ho ci jin�ho kr�mu nemela jedin� ko�n� probl�m.
Autobus na sv� ceste do Jeruzal�ma udelal pl�novanou zast�vku v l�zensk�m centru Ein Gedi. Je zde spousta hotelu s baz�ny, kter� se rok co rok nach�z� st�le d�l a d�l od brehu Mrtv�ho more, proto�e to neust�le vysych�. Mrtv� more je nap�jeno v�hradne rekou Jord�n, kter� je v oblastech jimi� prot�k�, vyu��v�na k zavla�ov�n�. Do more se tak dostane jen mal� mno�stv� vody. Jord�n m� spoustu miner�lu a je m�rne slan�. Proto�e se zde kvuli t�mer nepretr�it�mu slun�cku spousta vody odpar�, je more st�le v�ce slanej��. Mrtv� se naz�v� proto, �e v jeho vod�ch nic ne�ije. Byly ji� zpracov�ny n�vrhy na prokop�n� kan�lu s Rud�m morem, ale realizace je v nedohlednu� Nav�tevujeme zde m�stn� kiosk s kosmetikou a odv��me si prav� bahno od Mrtv�ho more. Autobus pokracuje d�le a my vystupujeme hned na dal�� zast�vce. �dajne zde mel b�t kemp, ale nen� tady nic krome verejn� pl�e, soci�ln�ho zar�zen� a rychl�ho obcerstven�, ve kter�m oblo�en� bageta stoj� 12 NIS. Lebed�me si v mori a nekter� si po tele matlou bahno, kter� doluj� zpod kam�nku a kamenu. Jsme v�ichni cern�, plavky znicen酚t�pe me to, tak v�e sm�v�m v mori, kter� je nechutn� pri ol�znut�. Na vzduchu rychle osych�m a sul mi stahuje poko�ku. Sprcha v�dy nutn�! Pozdeji se dov�d�me, �e toto bahno ��dn� l�civ� �cinky nem�, ale je s n�m sranda. M�stn� n�s varuj�, abychom se nepokou�eli vyp�t vodu z more! Presto�e poko�ku l�c�, uvnitr by mohla rozleptat org�ny a b�t pr�cinou �mrt�.
Opet chod� zpr�vy z domova a skupina odm�t� jet do Jeruzal�ma. Alespon na p�r dn�. Ut�bor�me se tedy na pl�i a presp�me pod �ir�kem. Hled�me nejakou podlo�ku a nal�z�me hromadu kart�nov�ch krabic. Skvel� izolace! Proto�e se rychle stm�v�, zal�h�me do spac�ku. V 18 hodin je tma a j� u� sp�m. Zato r�no n�s cek� nepr�jemn� bud�cek. Mouchy zde vlezou snad �plne v�ude.

Streda 24.3.2004
R�no jsme dali v�echny na�e veci na jednu hromadu. J� a mami jsme hl�daly. Kluci ze solidarity chv�li s n�mi pobyli a zbytek skupiny mel volno s t�m, �e my si ho udel�me dal�� den. Tak�e jsme cel� den str�vily u more leno�en�m a v�len�m se. Ho�i n�s pak opustili a udelali si v�let na Masadu. Masada v dob�ch d�vno minul�ch slou�ila jako nedobytn� pevnost. Naposledy se zde skr�vala posledn� odbojn� skupina, kter� se nechtela vzd�t r�msk�m voj�kum. R�man� pevnost na vrcholku hory vytrvale obl�hali. Kdy� odbojn�ci videli, �e je zle, vybrali si radeji smrt ne� vydat sv� �ivoty do rukou nepr�tele. Zvolili 10 udatn�ch, kter� meli zab�t nejprve deti a pak �eny a mu�e. Z deseti posledn�ch byl vybr�n jeden, kter� pak mel d�lo dokonat a nakonec zab�t sebe sama. Kdy� R�man� Masadu dobyli, nena�li zde jedin�ho �iv�cka. Dnes v�ak pevnost nen� zdaleka tak nedobytn�. Na horu se mu�e vy�plhat ci pohodlne dopravit lanovkou. Sn�d�me, obedv�me a vecer�me bagetu z bufetu. V noci se zved� siln� v�tr. Trp�m j�m a� do r�na, kdy konecne utich�. Chci se konecne vyspat, kdy� opet zac�n� n�let much�

Ctvrtek 25.3.2004
V 7 r�no vyr��me 1 km po ceste do Rezervace. Do 8 hodin cek�me a� n�m otevrou. Je zde nekolik tras. Od n�rocn�ch po jednoduch�. Pozorujeme mal� zv�rata. Pripom�naj� n�m svi�te, ale zr�zenec n�m vysvetluje, �e jde o �plne jin�ho �ivocicha�pr� se jedn� o nejbli���ho pr�buzn�ho slona. No proste �slonc�k�. Cel� zbytek dne jsem tato plach� zv�r�tka nah�nela s fotoapar�tem, ale nezdarilo se. V podstate jsem si je nemohla ani por�dne prohl�dnout � a� letos v pra�sk� ZOO. Rezervace se nach�z� uprostred pustiny. Z duvodu sucha zde bez zavla�ov�n� nic por�dn�ho neroste� a najednou objevujeme pramen Ein Gedi, kter� je dole st�cen a prod�v�n do cel� zeme jako pitn� pramenit� voda. Hluk n�s pritahuje st�le bl� a najednou stoj�me u prekr�sn�ch vodop�du, kde se podle Bible skr�val David pred sv�m tch�nem. Postupujeme st�le v��, prekracujeme bod nula a dr�peme se d�l do skal, abychom n�sledne mohli b�t odmeneni v�hledem po okol�. Vrac�me se zpet do z�kladn�ho t�bora. Jako v�ude, tak� zde mus�me ochutnat m�stn� kuchyni. Vyhled�me restauraci a za 60 NIS si 3 nalo��me pln� t�cy. Bylo toho tolik, �e se to sn�st nedalo a neco z toho bych nesnedla ani v men��m mno�stv� � treba kuskus mi vylo�ene nechutnal. Asi z�le�� na �prave.
Zbytek dne tr�v�me na pl�i a bav�me se pozorov�n�m muslimu, kter� se koupou a sprchuj� naprosto oblecen�. �eny ani ��tky, kter� zahaluj� jejich hlavy neodkl�daj�. Je vecer a jdeme sp�t. Brzo r�no odj�d� autobus do Jeruzal�ma. Douf�me, �e nepokoje v ulic�ch ustaly, a �e bude na chv�li klid. Proto�e v nedeli odl�t�me z Tel Avivu do Prahy, vypou�t� se pl�novan� oblast Galilea. Zb�vaj�c� c�st pobytu m�me tedy v�hradne na Jeruzal�m a cestu �Po stop�ch Krista�, jak jsem ji pozdeji pojmenovala.

P�tek 26.3.2004
R�no odj�d�me brzy. V autobuse s n�mi sed� u� jen p�r voj�ku, kter� v�dy nekde vystoup�, jinde zase nastoup�. Jin� turist� jsou v nedohlednu a m�stn� obyvatelstvo se k n�m tak� nepripojuje. Proj�d�me Jerichem a za chv�li n�s v�t� bod nula. Tady se nach�z�me v nulov� nadmorsk� v��ce. Je�te p�r kilometru a objevujeme se mezi modern� z�stavbou mesta, na nej� si delaj� n�rok jak muslimov�, tak �id� a v neposledn� rade tak� krestan�. Smesice kultur je videt na ka�d�m kroku. Prij�d�me na autobusov� n�dra��. Cek� n�s opet povinn� kontrola. Kdy� v�ak vid� skupinu jeden�cti lid� s nabalen�mi batohy, nechaj� n�s vyj�t do ulic. Sh�n�me se po taxi a nech�v�me se odv�zt do hotelu, kter� n�m doporucil jin� zap�len� cestovatel ve sv�m cl�nku na internetu. Hotel je v�ak zru�en. Odtud u� pe�ky hled�me n�hradn� ubytov�n�. Konc�me v solidne vypadaj�c�m hotelu Palatin. Noc na osobu za 25 USD. �irok� postele a televize, na kter� nic jin�ho ne� hudebn� kan�l nechyt�m. Sond od Enrique Iglesias �I�m not in love� se mi dost�v� cast�m opakov�n�m pod ku�i. V�m, �e kdykoliv tu p�sen usly��m, nav�dy mi bude pripom�nat dny str�ven� v Jeruzal�me. Po vynucen�m odpocinku (j� bych �la na obchuzku treba hned) se konecne vyd�v�me do ulic! Welcome to Jerusalem! Par�da. Nezn�m n�dhernej�� mesto. To mi mu�ete verit.
Jako by v sam�m srdci mesta je hradbou obehnan� star� � historick� � biblick� c�st, je� se del� na 4 ctvrte. I pe�� turista bezpecne pozn�, ve kter� ctvrti se pr�ve nach�z�. Krestansk� nab�z� nespocet kostelu, arabsk� dominuj� typick� tr�i�te, �idovskou pozn�te po m�stn�ch obyvatel�ch a nejnovej�� z�stavby. A pak je zde je�te c�st arm�nsk�, kter� je prakticky vylidnen�, proto�e ji turist� pr�li� nenav�tevuj� a spl�v� se ctvrt� krestanskou. K t� �idovsk� c�sti� V d�vn�ch dob�ch byli �id� za trest z Jeruzal�ma vyhn�ni a vstup do jeho ulic jim byl povolen jen na jeden den v roce. Aby v�ak nemeli duvod proc se vracet, muslimov� jejich ctvrt prakticky znicili. Proto jen zde mohly b�t zah�jeny vykop�vky a objeveny star� r�msk� z�stavby a kanalizace. Dnes zde stoj� nov� z�stavba. Architekti v�ak dusledne dbali na celkov� r�z oblasti, proto pou�ili stejn� stavebn� k�men jako ve zbytku star�ho mesta, aby rozd�l nebyl tak markantn�.
Proch�z�me Hnojnou br�nou (tudy se z mesta odv�el odpad) a n�sledne bezpecnostn� kontrolou. Ocit�me se u V�chodn� zdi nebo tak� Zdi n�rku. Je to jedin� c�st b�val�ho �alamounova pal�ce na Chr�mov� hore. Dnes m�sto pal�ce stoj� tret� nejsvatej�� muslimsk� svatyne � Skaln� d�m se zlatou kupol�. D�m cel�mu mestu v�vod� a je to nejvet�� dominanta pr�ve d�ky zlat� kupoli. Prvn� dve svatyne jsou Mekka a al-Aks�, kter� se nach�z� pobl� Skaln�ho chr�mu. D�m stoj� na obrovsk�m n�dvor�. Turista sm� vkrocit pouze sem. N�m je v�ak vstup zabr�nen, proto�e dnes se kon� pohreb zavra�den�ho extr�misty. V�ude je plno ozbrojen�ch policistu. Stejn� pocet mu�u i �en. �eny v Izraeli maj� dvoulet� povinn� vojensk� v�cvik. Proto nen� neobvykl� potkat mladickou vojandu se samopalem vet��m jak ona sama. Rok na to jsme se opet pokou�eli o vstup. Jen�e zrovna nebyly n�v�tevn� hodiny. Tak mus�me prijet do Jeruzal�ma potret� � nekdy pr�te.
Zed n�rku se nach�z� v �idovsk� c�sti a �idy je br�na jako synagoga. Proto je nutn� se tak u n� tak� chovat. Nemluv� se nahlas, mu�i mus� m�t jarmulku, �eny by si mely zahalit hlavu a ode zdi se odch�z� celem k n� � tak�e pozp�tku. Zed je rozdelena na dve c�sti. Ta vet�� je pridelena mu�um a men�� �en�m. O rok pozdeji je �en�m ukrojeno je�te v�ce z jejich c�sti. Zed je postavena z obrovsk�ch kamenu a sp�ry mezi nimi vyhlodal zub casu. Traduje se, �e pr�n� napsan� na kousku pap�rku a vlo�en� do sp�ry, se vypln�. Pokud ov�em pap�rek nevypadne� Americani dokonce pos�laj� sv� pr�n� faxem a zde si plat� posl�cka, kter� m�sto nich pr�n� mezi kameny vlo��. Pri dne�n�m poctu turistu, kter� Zed nav�tevuje by pr�n�cka nebylo kam d�vat. Proto �idovsk� obec jednou za cas vys�l� vyslance, kter� pr�n� opatrne vybere a na tajn�m m�ste na Chr�mov� hore je zakope.
Jdeme d�le a nach�z�me se na Via Dolorosa. Tudy Je�� proch�zel se sv�m kr�em, kter� dovlekl a� na Golgotu. Proch�z�me Kr�ovou cestu tak, jak kdysi Je��. Prohl��me si m�sta v�ech jeho zastaven�. Pomalu cesta stoup�. Dnes je zde dum na domu, ale v�stup na Golgotu (v prekladu Lebka) musel b�t nam�hav�. Na samotn� hore stoj� Chr�m Bo��ho hrobu. Vystupujeme po schodech do horn� c�sti chr�mu a nal�z�me m�sto, kde �dajne postavili Jeruzal�m�t� kr� s Je��em. Dokonce si mu�eme s�hnout na kousek sk�ly, kter� je pod vitr�nou s malou d�rou akor�t pro ruku. K m�stu je nutno sklonit se. Kdy� se clovek postav�, zji�tuje, �e se pr�ve poklonil kr�i. Tuto c�st kostela spravuj� popov� a je to videt tak� na v�zdobe. Sch�z�me dolu a objevujeme kamennou desku pomazanou vonn�mi oleji. Zde byl Je�� po snet� z kr�e balzamov�n. V�jev na stene napov�d� v�ce� Kdy� Je�� na kr�i skonal, zat�hla se obloha a nastalo zemetresen�. Sk�la pukla. Pod vitr�nou vid�me kousek z on� praskliny. Podle povesti dopadla kapka Je��ovy krve na m�sto, kde na veky spoc�val Adam. Takto byly vykoupeny lidsk� hr�chy a kruh se uzavrel. ) Po nabalzamov�n� byl Je�� ulo�en do jeskyne, odkud vstal z mrtv�ch a vchod byl zavalen kamenem. Na tomto m�ste je uprostred chr�mu vybudov�n baldach�n, kter� cel� m�sto zakr�v�. Ka�dorocne se zde men� c�rkve, kter� se o m�sto staraj� a cin� si na nej n�rok. Tentokr�t tato povinnost pripadla pravoslavn�m. Dovnitr n�s po 4 pou�t� pop. Poklek�me pred stenou plnou svat�ch obr�zku. Je to vysoce duchovn� z�itek a vych�z�m ven s tresouc�mi se koleny. Takto na me je�te ��dn� kostel nezapusobil.
Venku se vyd�v�me na strechy Jeruzal�ma. Je tu s�t ulicek. M�stn� si takto zkracuj� cestu, aby se nemuseli vyh�bat v preplnen�ch tr�i�t�ch. Pokracujeme d�le na Olivovou nebo tak� Olivetskou horu. �plne nahore je vyhl�dka. Otev�r� se n�m pohled na Svat� mesto se svou zlatou dominantou. Olivetsk� hora je poseta chr�my. Po ceste dolu nav�tevujeme svatyni odkud byl Je�� vzat na nebe a v kameni zustal otisk jeho chodidel. Vid�me Dominus Flevit � P�n zaplakal � ve tvaru kapky s oknem a v�hledem na mesto m�sto olt�re. Pravoslavn� chr�m svat� Kateriny, chr�m Pater Noster, jeho� zdi jsou zdobeny otcen�i ve v�ech jazyc�ch sveta. Sch�z�me st�le n� a nav�tevujeme Chr�m hrobu Panny Marie a vedlej�� Chr�m n�rodu na jeho� stavbu se slo�ilo 12 zem� sveta. Hned vedle se nach�z� Gecemansk� zahrady. Je to sp�e mal� oplocen� zahr�dka s vyznacen�m chodn�ckem. Mezi pestrobarevn�mi kvetinami se nach�z� star� olivovn�ky. Zde Je�� casto tr�vil chv�le rozj�m�n�m. Zde se tak� nach�z� m�sto, kde prosil otce nebesk�ho, aby z nej snal ten prete�k� �kol. K popraskan�m olivovn�kum se v�e povest. Kdy� Je�� zemrel, v�echny stromy v zahrade �alem ztratily sv� listy a prestaly plodit. A� na olivu. Ta nesla sv� plody d�le. Ostatn� stromy j� to vyc�taly: �Co�pak ty jsi Je��e nemela r�da? Ty pro nej netruchl�?� Oliva v�ak neodpovedela. Po case nahodily stromy opet listy, zacaly n�st plody a na svuj z�rmutek zapomnely. A� jednoho dne se ozvala r�na. Oliva praskla. Stromy si tak uvedomily, �e zat�mco ony na Je��e zapomnely, oliva se tr�pila dlouh� l�ta uvnitr, a� to nevydr�ela a �alem pukla.
Odtud m�me kr�sn� v�hled na hradby star�ho mesta a Zlatou br�nu. Tudy Je�� vch�zel do Jeruzal�ma na Velikonoce. Dle Bible a� prijde Soudn� den, Spasitel opet vstoup� do mesta touto br�nou. Muslimov� z toho meli takov� strach, �e br�nu radeji zazdili. Na venkovn� strane hradeb, pr�mo pred Zlatou br�nou nach�z� se nespocet hrobu. Proto�e tak, jak Spasitel bude vstupovat do mesta, bude kr�sit du�e mrtv�ch� Ka�d� chce spoc�vat co nejbl�e m�stu, kudy Spasitel projde. Pres cestu hroby pokracuj� a zvedaj� se do kopce � Olivov� hora. Dnes jsou na Olivov� hore s v�hledem na Zlatou br�nu pochov�v�ni jen prominenti.
Cestou zpet do hotelu nav�tevujeme horu Sion. Zde je hrobka kr�le Davida a o patro v�� se nach�z� veceradlo. Zde se �dajne konala posledn� vecere P�ne a jeho ucedn�ku.

Sobota 27.3.2004
Na pokoji posn�d�me posledn� z�soby a vych�z�me z hotelu. Zr�zenec n�s vol� zpet. M�me pripravenu sn�dani. D�v�me si tedy druh� chod a s pln�mi brichy opou�t�me hotel. Cek� n�s v�let do Betl�ma. Naj�m�me taxi a vyd�v�me se za hranice Jeruzal�ma. Daleko nedojedeme a zastavuj� n�s ozbrojenci. Pro vjezd na Palestinsk� �zem� nem�me povolen�. Na�tvan� se tedy vrac�me zpet do mesta. Ponorkov� nemoc je u� zn�t na ka�d�m. Rozdelujeme se. At si ka�d� jde kam chce. J� a m� rodice m�r�me do nov�ho Jeruzal�ma.
Dost�v�me se k muzeu, kter� opatruje Kumr�nsk� svitky. Nekter� predstavuj� nejstar�� dochovan� z�pis biblick�ch knih, jin� jsou pojedn�n�m o dejin�ch. Pro jejich uschov�n� byla navr�ena speci�ln� budova. Vid�m ji z d�lky. Je cel� b�l� a m� tvar v�zy, ve kter�ch byly svitky nalezeny. Do muzea v�ak nejdeme, proto�e se svitky restauruj� a v�e je zavreno. Kousek odtud s�dl� Kneset � izraelsk� parlament. Do budovy n�s nechtej� pustit, proto�e moment�lne nen� otevrena pro verejnost. Objekt je hl�d�n. Alespon, �e k Menore n�m vstup povolili. Je to sedmiramenn� sv�cen � symbol izraelsk�ho st�tu. Reli�fy na ramenech zachycuj� �idovsk� dejiny. Za Menorou nach�z�me pr�jemn� parc�k, kde mu�eme spocinout. Je tepl� den. Na jeho okraji m�j�me budovu soudu a z n�horn� plo�iny sledujeme pokracov�n� stavby zdi mezi Jeruzal�mem a palestinsk�m �zem�m. Zed se t�hne nekolik kilometru a� do ztracena. Naposledy se jdeme rozloucit se star�m mestem a m�r�me do hotelu.

Nedele 28.3.2004
Den odjezdu je tady. Konc� na�e cesta pres Egypt do Izraele. Bal�me se, sn�d�me a odj�d�me do Tel Avivu na leti�te. Tady m�me je�te 4 hodiny cas do odletu letadla. Cek�me na v�zvu k odbaven�. Letadlo za 2 hodiny odl�t�! Dov�d�me se, �e si zavazadla mus�me nechat proverit bezpecnostn� kontrolou. Rad�me se do dlouh� fronty. To nemu�eme stihnout! Kdosi si v��m� na�� velk� skupiny a bere n�s stranou. Proch�z�me v�slechem: �Kde jste byli? S k�m jste se setkali? Kdo byl v� pruvodce? Co si vezete? Kdo balil va�e zavazadla? Kdo zavazadla vykl�dal z auta? Proc m�m nab�jecku na mobil mezi drogerii? Proc si vezu p�sek z Egypta?...� Proste spousta nesmysln�ch ot�zek. Konecne n�m batohy oznacili za zkontrolovan� a poslali n�s s nimi pres celou odletovou halu na odbaven�. Byl zde takov� mumraj, �e kdybych do batohu neco pridala, nikdo si toho nev�imne. Let do K�hiry trval 3 hodiny, z Tel Avivu asi 4.
Fotky: foto1.jpg, foto2.jpg, foto3.jpg, foto4.jpg, foto5.jpg, foto6.jpg, foto7.jpg, foto8.jpg, foto9.jpg, foto10.bmp
Popisky fotek: Rud� more, stanice, Masada, rezervace Ein Gedi, Mrtv� more, bazar v Jeruzal�me, Zed n�rku, Jeruzal�m, Menora, c�slovky

Autor cl�nku: iriri