PSÍ SVĚT
Agility - soutěže, při nichž psi, naváděni cvičitelem, překonávají rozmanité překážky.
Agility
Jsou soutěže, při nichž psi, naváděni cvičitel$em, překonávají rozmanité překážky. Tyto závody vznikly v roce 1978 ve Velké Británii, potom se začaly konat ve Francii a v celé Evropě. Soubor překážek, které je třeba překonat v co nejkratším čase s minimální penalizací, připomíná koňské závody. Rozdíl spočívá v tom, že cvičitel pouze navádí psa po trase, ale sám s ním cviky neprovádí.
Agility se dělí na dvě třídy:
1) agility standard – pro psy s výškou v kohoutku nad 40 cm
2) mini agility – pro psy s kohoutkovou výškou do 40 cm.
Výsledky se sčítají po absolvování dvou tras.
Na 1. trase se mezi ostatní umisťuje nářadí s povinnými zónami (břevno, vršek, houpačka) i zóna zastavení.
Druhá trasa je skokanská (z angl. jump–skákat), bez dotykových zón a bez zastávky. Během závodů musí pes zdolat v co nejkratším čase a bez chyb speciální trasu, která je sestavena z různých překážek, přičemž každá překážka má stanoveno své pořadí. Za chyby psa při překonávání trasy se udělují trestné body a za její porušení je pes diskvalifikován.
Jde o velmi efektní závody – psi plní úkoly rychle a přesně, prakticky jen podle pokynů a gest svých pánů, kteří běží blízko svých svěřenců, ovládají je hlasem a gesty, a přitom nesmějí psům pomáhat a dotýkat se nářadí. Tento mladý sportovní obor si získává mnoho příznivců. Cvičení agility probíhá pod vedením odborníků na cvičištích pro psy, která mají k dispozici speciální vybavení. Provozovat agility se svým psem je neobyčejně obtížné.
Jak již bylo řečeno, soutěže se konají ve dvou třídách. Pro střední a velké psy je výška překážek stanovena na 65 cm, pro malá plemena je to 35–40 cm. Pokud pes zavadí o laťku překážky, musí tato laťka volně padat. Mezi dvě stojky se dávají laťky buď křížem nebo jen jedna, která je rovnoběžná se zemí. Existují celistvé, uzavřené překážky nebo překážka, jejíž deska se zesiluje speciálními kartáči. Užívají se také dvojité a dokonce trojité překážky. Pohyblivá lávka (tzv. houpačka) i vrchol mají své povinné dotykové zóny, natřené odlišnou barvou. Pokud na ně pes nešlápne, dostává trestné body. U břevna představují takovou zónu spodní příčky žebříku. Na trati agility se vyskytují dva tunely: měkký a pevný. Vchod prvního vypadá jako vchod do jeskyně, která přechází v látkový tunel. Maximální délka je 3,5 metrů. Pevný tunel se skládá z látkového válce, do kterého jsou vsazeny pevné obruče. Délka tohoto tunelu je 3-6 metrů, o průměru 60 cm a bývá často zvláštně zahnutý. Také je nezbytné zdolat v rámu upevněný kruh, kterým pes proskakuje. Jeho průměr je 38–60 cm. Mezi překážkami se těší největšímu zájmu viadukt neboli stěna, skok do dálky, slalom a rovina. Stěna představuje překážku, na kterou se shora skládají cihly a ty po dotyku obyčejně padají. Viadukt má v průčelí stěny otvory. Skok do dálky–překážka je sestavena z postupně se zvyšujících laviček (4 – 5), výška poslední je 20 cm, délka překážky je 1,2 m. Malý slalom se skládá z 10–14 tyček, mezi kterými pes musí postupně proběhnout a nesmí žádnou vynechat. Na stole musí zůstat v klidové poloze ležet, sedět nebo stát 5 sekund. Jak již bylo řečeno, chyba se pokutuje, přičemž porušení se klasifikují buď jako odmítnutí překážky nebo jako chyba. Každá chyba stojí psa 5 trestných bodů. Pes nemůže překážku odmítnout více než dvakrát, po třetím odmítnutí je pes s majitelem diskvalifikován. Bez živého zájmu psa a bez dobrého kontaktu s pánem nelze zvíře připravit na závody v tomto druhu sportu.
|