PSÍ SVĚT
Coton de Tulear je pejsek šťastné povahy, je stabilní a věrný, k lidem i k ostatním psům je velice družný, dokonale se adaptuje všem způsobům života. Jeho temperament je jedním z hlavních rysů tohoto plemene.
ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Coton de Tulear; fr.: Coton de Tuléar; čes.: Coton de Tulear
PŮVOD:
Coton de Tulear byl ve Francii známý již dlouhou dobu před tím, než byl v roce 1970 oficiálně uznán. Tento přistěhovalec Madagaskaru velice rychle získal mezi společenskými plemeny této země prominentní pozici a dnes je rozšířený po celém světě.
POPIS:
Coton de Tulear je malý dlouhosrstý společenský pes, s bílou jakoby bavlněnou srstí, s kulatýma tmavýma očima, které vyzařují inteligentní a velice živý výraz.
Výška v kohoutku je k délce jeho těla v poměru 2 až 3. Délka hlavy k délce jeho těla je v poměru 2 až 5. Délka lebky k délce jeho čenich je v poměru 9 až 5.
Hlavu má krátkou, při pohledu shora trojúhelníkovou. Lebka je při pohledu zpředu mírně kulatá, je spíše širší, než dlouhá, s nepatrnou čelní rýhou, týlový výčnělek a hřeben jsou jen mírně výrazné, jařmové oblouky má dobře vyvinuté, stop je nepatrný. Nos je černý, chřípí dobře otevřená, hnědý nos je tolerovaný. Čenich má rovný. Rty má jemné, těsné, stejně zbarvené jako nos. Líce má hubené. Oči má dosti kulaté, tmavé a živé, jsou posazené dosti daleko od sebe. Lemy očních víček jsou dobře pigmentované., černé nebo hnědé, v závislosti na zbarvení nosu. Uši má svěšené trojúhelníkové, na lebce jsou vysoce posazené, na koncích jsou jemné, splývají u lící, dosahují až ke koutkům rtů, jsou pokryté bílou srstí nebo se světle šedým nádechem (směs bílých a černých chlupů dává srsti světle šedý vzhled) nebo červená grošovaná (směs bílých a plavých vlasů dává srsti červeně grošovaný zjev – citronový). Krk má dobře svalnatý a mírně klenutý, je dobře posazený do ramen, proporcionálnost krku k tělu je 1/5, krk je čistý a bez laloku. Horní linie těla je velmi mírně konvexní. Pes je delší, než vysoký. Kohoutek je jen velmi mírně vyslovený. Záda má silná, linie těla je velmi mírně klenutá, bedra jsou svalnatá. Hruď má dobře vyvinutou, je dlouhá a spadá až k úrovni loktů. Břicho je podkasané, ne však nijak nadměrně. Ocas má nízko posazený, prodlužuje linii páteře, v klidu spadá pod úroveň hlezen a na špičce je mírně zvednutý, při akci je nesený ve veselém zatočení přes záda, s konečkem směrem k týlu, kohoutku, zádům nebo ledvinám. Psi, kteří mají hojnou srst, mohou mít ocas ve hřbetním či bederním regionu. Přední končetiny má svislé. Ramena jsou šikmá a svalnatá. Tlapky má malé, zaokrouhlené, s těsnými a klenutými prsty a dobře pigmentovanými polštářky. Zadní končetiny mají stehna silně svalnatá, hlezna jsou suchá a dobře ohraničená. Pohyb a chůze jsou volné a plynulé, bez známek nestejnorodosti, při pohybu je horní linie těla udržovaná. Kůži má jemnou, po celém těle dobře elastickou.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 26 až 28 cm, s tolerancí +/- 2 cm.
Fena má v kohoutku 23 až 25 cm, s tolerancí +/- 2 cm..
VÁHA:
Pes váží v rozmezí 4 až 6 kg.
Fena váží v rozmezí 3,5 až 5 kg.
SRST:
Coton de Tulear má srst, jenž je jednou z hlavních charakteristik tohoto plemene, která navíc odvozuje i jeho jméno. Je velmi měkká a poddajná, se strukturou bavlny, nikdy není tvrdá nebo hrubá. Srst je hustá a hojná, může být velmi mírně zvlněná. Základní zbarvení je bílé. Několik nepatrných tónů ze světle šedé barvy (směs bílých a černých chlupů)
nebo červené grošované (směs bílých a plavých chlupů) jsou na uších povolené. Na ostatních částech těla mohou být zastínění tolerovaná, pokud však nezmění hlavní bílý vzhled srsti, nicméně nejsou vyhledávané.
CHARAKTER:
Coton de Tulear je pejsek šťastné povahy, je stabilní a věrný, k lidem i k ostatním psům je velice družný, dokonale se adaptuje všem způsobům života. Jeho temperament je jedním z hlavních rysů tohoto plemene.
PÉČE:
Coton de Tulear
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Coton de Tulear se průměrně dožívá 12 až 14 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Společenský pes.
VYUŽITÍ DNES:
Společník.
PLEMENO:
FCI IX. - Společenská plemena a toy.
Sekce 1.2. – Coton de Tuléar.
S pracovní zkouškou.
ČÍSLO STANDARDU:
283/ 04. 02. 2000 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
25. 11. 1999
|