WWW.CELYSVET.CZ - encyklopedie: pokojov� rostliny, psi, ko�ky, st�ty ___________________________________________________________________________________

Miner�ln� l�tky (Nerostn� l�tky)


ROSTLINN� SV�T


Lidsk� organismus pot�ebuje miner�ln� soli r�zn�ch prvk� v r�zn�ch mno�stv�ch.


Lidsk� organismus pot�ebuje miner�ln� soli r�zn�ch prvk� v r�zn�ch mno�stv�ch. Nejd�le�it�j�� jsou drasl�k (K), v�pn�k (Ca), sod�k (Na), ho���k (Mg), chl�r (Cl), fosfor (P), s�ra (S), �elezo (Fe),...

Stopov� prvky jsou nezbytn�, ale pot�ebn� jen v mal�ch mno�stv�ch, nap�. j�d (I) pro zdravou �innost �t�tn� �l�zy, flu�r pro dobr� chrup, m�� (Cu), mangan (Mn), zinek (Zn) pro tvorbu enzym�, krve,... miner�ln� l�tky se vyskytuj� v zelenin�, ovoci a bylin�ch.

Drasl�k - K
M� mo�opudn� vliv a posiluje i krevn� ob�h, svalovou aktivitu srdce, m� dobr� vliv na poko�ku, na tr�ven� cukr�, stimuluje ledviny. Nejv�c je ho v peckovit�m ovoci, ale i v �ad� druh� zeleniny a bylin (kop�iva, mrkev, k�en, zel�, �erven� �epa, cibule,...
Denn� pot�eba �in� 2-4g, i v�ce.


Sod�k - Na
Zadr�uje tekutiny v t�le, m� vliv na tr�ven�, krevn� tlak. T�lo o z�sk�v� hlavn� z kuchy�sk� soli, ale je p��tomen i v n�kter�ch druz�ch zeleniny (�erven� �epa, celer, karotka, �ekanka,...), zna�n� mno�stv� ho je i ve smetance l�ka�sk�, m�n� pak v ovoci.
Denn� d�vka je asi 4-5g.


V�pn�k - Ca
Nejv�ce ho maj� bobuloviny (jahody, ryb�z, angre�t). M� vliv na tvorbu kost�, zub�, tk�n�, na sr�livost krve, na r�st svalstva a aktivizaci enzym�. Ve zna�n� m��e je tak� v t�e�n�ch, kapust�, �esneku, celeru, petr�eli,... Zvl�t� pot�ebn� je u d�t�.
Denn� d�vka je 0,6-2g.


�elezo - Fe
M� vliv na tvorbu krve. Nejv�ce je ho v lesn�ch jahod�ch, bor�vk�ch, meru�k�ch, hroznov�m v�nu, kdoul�ch, ale i v kop�iv�, �pen�tu, kapust�, sal�tu, p�ru, kedlubn�ch, raj�atech, celeru, �e�i�e,...
Denn� d�vka je 5-15mg.


Ho���k - Mg
Zlep�uje prokrven� srde�n�ho svalu, proto je vhodn� zejm�na pro star�� lidi, d�le m� dopl�kov� vliv p�i tavb� kost�. Jeho nedostatek zp�sobuje p�edr�d�nost. Je p��tomen hlavn� v listov�ch zelenin�ch, d�le v ostru�in�ch, malin�ch a jahod�ch.
Pot�ebujeme ho asi 0,5g denn�.


Fosfor - P
Obsahuj� jej bobuloviny, tak� o�echy, petr�el, zel�, kapusta, kv�t�k, mrkev, �esnek, �pen�t,... Je d�le�it� pro stavbu kost�, zub� a enzymatickou �innost, m� vliv na srdce, a na dobrou funkci ledvin.


Mangan - Mn
Urychluje okysli�ov�n� v t�le, m� vliv na tvorbu mrkvi, na norm�ln� �innost pohlavn�ch �l�z. Je p��tomen v jahod�ch, o�ech�ch, ostru�in�ch, bor�vk�ch, brusink�ch a meru�k�ch, v celeru, petr�eli, raj�atech, hl�vkov�m sal�tu, �pen�tu, cibuli, ch�estu, mrkvi.


S�ra - S
Je d�le�it� pro �innost jater a p�i stavb� b�lkovin. Je p��tomna v o�ech�ch, �pen�tu, cibuli, �esneku, zel�, kapust�, �edkvi�k�ch, �edkvi,...


M�� - Cu
M� v�znamnou �lohu ve v�m�n� a tvorb� krve. Je obsa�ena nejv�ce v j�trech, z rostlin pak v oliv�ch, ostru�in�ch, �vestk�ch, kdoul�ch, mandl�ch, l�skov�ch o��c�ch, vla�sk�ch o�ech�ch a v ka�tanech.
Denn� d�vka je 2-3mg.


J�d - I
P�isp�v� k dobr� funkci �t�tn� �l�zy. Vyskytuje se nap�. v sal�tu, kapust�, kv�t�ku,...
Denn� d�vka je asi 20-30mg. p> Flu�r - F



V zelenin� se vyskytuje jen stopov�. p> Br�m - Br

Ovliv�uje hypof�zu mozku. Vyskytuje se nap�. v �edkvi. p> Chl�r - Cl

Spolu se sod�kem m� vliv na udr�en� vody v tkanivech. Obsahuje jej �erven� �epa. p> B�r - B

Nach�z� se nejv�ce v ovoci (a� 120mg v 1kg su�iny), m�n� v zelenin� (a� 40mg na 1kg su�iny). Jeho funkce nen� zcela objasn�na.

Z ostatn�ch mikroprvk� je lidsk�mu t�lu v mal�m mno�stv� pot�ebn� hlin�k -Al (je v rebarbo�e, �pen�tu), molybd�n (v hr�ku, fazolk�ch), kobaltb (v �erven� �ep�), nikl (p�edev��m v listov� zelenin�) a jin� prvky. OlovoZelenina, ovoce i byliny obsahuj� je�t� celou �adu v�znamn�ch slo�ek - nap�. �pen�t obsahuje sekretin ovliv�uj�c� tvorbu tr�vic�ch ���v, �erven� �epa a mangold betain, sni�uj�c� obsah cholesterolu v krvi.

N�kter� ko���lov� zeleniny sice obsahuj� strumigenn� l�tky sni�uj�c� �innost �t�tn� �l�zy, ale ty se projevuj� jen tehdy, je-li konzumov�no v�ce ne� 500 g t�to zeleniny denn� dlouhodob�. Je to nap�. zel� a kapusta. Mohou toho vyu��t lid�, kte�� maj� nadm�rnou �innost �t�tn� �l�zy. P�i b�n� konzumaci zel� se toto nebezpe� neprojevuje.

���va z �erstv�ho zel� obsahuj tzv. faktor U (od slova ulcuc = v�ed), kter� m� �dajn� p��zniv� vliv p�i l��b� �alude�n�ch a dvan�ctn�kov�ch v�ed�.


�l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla webov� str�nka:bylinky.kvalitne.cz

___________________________________________________________________________________