PSÍ SVĚT
Velký vendéeský hrubosrstý baset je rychlý pes, s dobrým hlasem a poněkud nezávislou povahou. Je to vášnivý, zdatný a odvážný lovec, který miluje ostružinové houští a křoviny vůbec. Je poněkud tvrdohlavý, nicméně se velmi dobře chová.
ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Grand Basset Griffon Vendeen; fr.: Grand Basset griffon vendéen; čes.: Velký vendéeský hrubosrstý baset
PŮVOD:
Velký vendéeský hrubosrstý baset je perfektním asistantem pro lovce se zbraní, především na menších územích. Je nejrychlejším ze všech honičků-basetů, je houževnatý, odvážný a trochu tvrdohlavý. Již od štěněčího věku si musí zvyknout poslouchat, jeho výcvik by měl obsahovat vůli a úmysl, ale také potrestání, aby si v sobě nevypěstoval odpor.
Velký vendéeský hrubosrstý baset je odvozený, stejně jako všichni baseti, z honičů vyšší velikosti, v tomto případě z Velkého grifona (Grand Griffon). První selekce byly prováděny na konci 19. století hrabětem d´Elva, který hledal jedince s rovnýma nohama. Byl to však Paul Dezamy, kdo měl zvláštní zodpovědnost za upevnění typu. Byl vyrozuměn, že za účelem lovu na zajíce bylo zapotřebí psů určité velikosti. Upevnil tedy velikost zhruba na 43 cm.
Velký vendéeský hrubosrstý baset je v dnešní době používán především při lovu se zbraní, je schopen lovu všech „chlupatých“ zvířat, od králíka po černou zvěř. Skupina Velkých basetů (Grand Basset) pětkrát vyhrála vydání Europian Cupu v lovu na zajíce.
POPIS:
Velký vendéeský hrubosrstý baset je pes mírně podlouhlého vzhledu, s rovnými předními končetinami, strukturou baseta, který se nesmí podobat malému grifonovi (Briquet). Je proporcionální a elegantní. Strukturu kostí má dobře vyvinutou, avšak hubenou. Mělo vy však být známo, že kostní kvalita není otázka objemu, ale hustoty.
Velký vendéeský hrubosrstý baset má lebku bez tíhy, konvexní, podlouhlou a ne příliš širokou, v oblasti pod očima ostrou. Týlová kost je dobře vyvinutá. Stop má v jeho čelním vtisku dobře definovaný. Nos má výrazný, s dobře otevřeným chřípím, je černý a dosti vyvinutý, až na jedince s bílou a oranžovou srstí je hnědý nos tolerován. Čenich je znatelně delší, než lebka, je velmi mírně konvexní. Rty má vcelku svěšené, dolní čelist dobře překrývají, dávají přední části čenichu čtvercový profil. Jsou silně porostlé kníry. Oči mají oválný tvar, jsou velké a tmavé, neukazují bělmo, mají přátelský a inteligentní výraz, spojivka nesmí být zjevná. Uši má pružné, úzké a jemné, jsou pokryté dlouhou srstí, zakončené do podlouhlého oválu, vtočené dovnitř, natažené vpřed musí dosahovat dále, než je konec nosu. Krk má dlouhý, robustní a dobře svalnatý, v místě svého posazení je silný a bez laloku. Záda má dlouhá a široká, opravdu rovná, nikdy sedlová, kohoutek jen velmi mírně vyčnívá. Bedra jsou pevná, dobře svalnatá a mírně klenutá. Boky má dosti plné, břicho nikdy podkasané. Ocas je u základu silný, směrem ke konci se zašpičaťuje, je posazený dosti vysoko a vcelku dlouhý, nesený v šavlovitém zatočení nebo mírně zakřivený, nikdy však na záda nebo ohnutý na konci. Přední končetiny musí být rovné, se silným předloktím a velmi pevným zápěstním kloubem. Ramena má dlouhá, čistá a šikmá. Předloktí má silná, zápěstí by se niky neměla dotýkat. Zadní končetiny jsou již na pohled pevné, stehna má silně svalnatá, ne příliš kulatá. Tlapky má silné a těsné, se silnými polštářky a pevnými drápky, dobré zbarvení polštářků a drápků je velmi žádoucí. Pes při akci musí dávat dojem odporu a klidu, pohyb musí být volný a harmonický. Kůži má dosti silnou, často mramorovou v trojbarveném provedení, je bez laloku.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 40 až 44 cm, s tolerancí +/- 1 cm.
Fena má v kohoutku 39 až 43 cm, s tolerancí +/- 1 cm.
VÁHA:
Standard FCI hmotnost plemene neuvádí.
SRST:
Velký vendéeský hrubosrstý baset má srst tvrdou, ne příliš dlouhou a rovnou, nikdy není hedvábná ani zvlněná. Proužky by neměly být příliš hojné, břicho a vnitřní strana stehen nesmí být holá, obočí musí být dobře výrazné, ne však oči překrývat. Zbarvení je: černé s bílými skvrnami; černé s tříslovým značením; černé se světle tříslovým značením; srnčí s bílými značkami; srnčí s černým pláštěm a bílými skvrnami; srnčí s černým povlakem; světle srnčí s černým povlakem a bílými skvrnami; bledě srnčí s černým povlakem. Tradiční pojmenování jsou: zaječí zbarvení, vlčí zbarvení, jezevčí zbarvení, kančí zbarvení.
CHARAKTER:
Velký vendéeský hrubosrstý baset je rychlý pes, s dobrým hlasem a poněkud nezávislou povahou. Je to vášnivý, zdatný a odvážný lovec, který miluje ostružinové houští a křoviny vůbec. Je poněkud tvrdohlavý, nicméně se vcelku velmi dobře chová. Je však na jeho pánovi, aby ho uměl vychovat a zvládnout.
PÉČE:
Velký vendéeský hrubosrstý baset potřebuje dostatek pravidelného pohybu a dlouhé procházky. Nezapomínejte jeho srst alespoň jednou týdně kartáčovat a občas mu zastřihávat přebytečné chlupy mezi polštářky. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Velký vendéeský hrubosrstý baset se průměrně dožívá 12 až 14 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes, určený k nahánění zajíců a králíků ve smečce.
VYUŽITÍ DNES:
Lovecký pes a společník.
PLEMENO:
FCI VI. - Honiči, barváři a příbuzná plemena.
Sekce 1.3. – Honiči malé velikosti.
S pracovní zkouškou.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
GBG
ČÍSLO STANDARDU:
33/ 14. 02. 2001 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
09. 01. 1999
|