Notokaktus (Notocactus)

Zvětšit :::

BOTANICKÝ NÁZEV: Notocactus leninghausil, Notocactus ottonis, Notocactus apricus. POPIS: Notokaktus (Notocactus) je podle současné klasifikace řazen mezi parodia. Dříve byly vyčleněny jako nevelký samostatný rod, zastoupený několika druhy. Stejně jako všechny kaktusy, potřebuje i Notokaktus (Notocactus) čerstvý vzduch. Proto je nejlepší ho během léta vynést do zahrady nebo na balkon a nechat ho tam až do podzimu. Stálý pobyt na čerstvém vzduchu v letní sezóně kaktusy otužuje a posiluje a zvyšuje jejich odolnost vůči nemocem a škůdcům. Notocactus apricus: Má nevelký, kulovitý, poněkud zploštělý stonek a dobře patrná žebra s velkými zahnutými ostny. Květy žluté barvy jsou v poměru k velikosti kaktusu obrovské, v průměru mají až 7,5 cm. (Jiný název je Parodia concinna.) Notocactus leninghausil: Má sloupovitý, vysoký stonek s dlouhými zlatavými ostny. Kvete na jaře citronově žlutými kvítky. Dorůstá do výšky 1 metru, proto je jeho pěstování v domácích podmínkách poněkud problematické, i když je oceňován pro svoji nenáročnost. Notocactus ottonis: Má kulovitý stonek a dlouhé, tvrdé, ale řídké, lehce zahnuté ostny. Kvete na jaře velkými zlatavě žlutými květy o průměru až 7,5 cm. (Jiný název je Parodia ottonis.) ČELEĎ: Cactaceae, kaktusovité. PŮVOD: Brazílie, Paraguay, Bolívie, Argentina. TEPLOTA: Notokaktus (Notocactus) vyžaduje teplotu mírnou. V zimním období klidu ho udržujte při teplotě 7 až 10 °С, minimum je 5 °С, při umístění v suchu. SVĚTLO: Notokaktus (Notocactus) má rád stanoviště s dostatečně ostrým světlem. Obecně má rád hodně světla, ale na jarní slunce je třeba ho zvykat postupně. V létě se v poledních hodinách zastiňuje. Notokaktus (Notocactus) malé zastínění snáší a dokonce při něm může rozkvést. Ale aby rostlina byla opravdu krásná a masitá, potřebuje sluneční svit. ZALÉVÁNÍ: Notokaktus (Notocactus) potřebuje na jaře a v létě zálivku mírnou. Od podzimu zálivku omezujeme. V zimě je zálivka velmi řídká, při umístění v chladu. HNOJENÍ: Notokaktus (Notocactus) vždy od konce jara do poloviny léta přihnojujeme speciálním hnojivem pro kaktusy. VZDUŠNÁ VLHKOST: Notokaktus (Notocactus) je vůči suchému vzduchu dosti odolný. Ale pravidelné rosení teplou vodou z velmi malého rozprašovače neuškodí a pomáhá předejít objevení červeného roztoče. PŘESAZOVÁNÍ: Notokaktus (Notocactus) jako mladou rostlinu přesazujeme každoročně nebo každý druhý rok. Starší rostliny přesazujeme zhruba každé 2 roky. Doporučené složení zeminy: 1 díl drnovky, 1 díl listovky, 1 díl rašeliny, 1 díl písku a antuka. Nádoby pro kaktusy by neměly být hluboké, protože mají slabý kořenový systém. MNOŽENÍ: Notokaktus (Notocactus) se rozmnožuje semeny a řízky. ŠKŮDCI, CHOROBY: Vrchol stonku sesychá, níže měkká hniloba: Příčinou bývá nadbytek vody, a to obzvláště v zimě. Postačí, když rostlinu budete méně často zalévat. Žádné přírůstky: Příčinou je zcela jistě buď nedostatek vody v létě, nebo nadbytek vody v zimě. Bronzovité zabarvení povrchu: Příčinou je jednoznačně sviluška. Korkovitost povrchu: Příčinou může být lokální poškození hmyzem, také však náhlé ochlazení nebo mechanické poškození. Příčinou však může být také nedostatek vody v létě. Měkké hnědé skvrny: Příčinou je vždy hniloba stonku, která však dobře pěstované rostliny zpravidla nepostihuje. Místo, které je takto napadené, vyřízněte, substrát pak zalijte systémovým fungicidním přípravkem a rostlině zlepšete všeobecné podmínky k růstu. Vytáhlý stonek a deformace: Příčina je závislá na ročním období. V zimním období je důvodem příliš teplé prostředí. V letním období je důvodem nedostatek světla. Pokud chcete zachovat estetický tvar rostliny tak, aby rostlina rostla stejnoměrně, květináč občas otočte. Bílé chumáčky na povrchu: Příčinou bývají vlnatí červci. Tvrdé hnědé štítky na povrchu: Příčinou jsou puklice. Hniloba základu stonku a úhyn stonku: Příčinou je zcela jistě hniloba báze, která byla vyvolaná nadměrnou vlhkostí během zimního období. Vrchol stonku použijte jako řízek. Neudržujte slabou vrstvu kamenné drtě. Pro podrobnější informaci viz. Pěstování kaktusů.