Echinokaktus Gruzona (Echinocactus Grusonii)

Zvětšit :::

BOTANICKÝ NÁZEV: Echinocactus Grusoni ingens. POPIS: Všechny kaktusy jsou sukulenty. Sukulenty jsou rostliny, přizpůsobeny žít na nejsušších místech. Druhá charakteristická vlastnost mnohých sukulentů je hustá ochrana z přímých nebo spletených ostnů, štětinek nebo trnů. Ty rostlinu oschraňují od vysoušení, slunce i větru. Velký kořenový systém sukulentů je přizpůsoben pro vyhledávání vody. Tyto rostliny mohou růst v dobře drenážní půdě. Zaléváme je vzácně, ale intenzivně, půdě dáváme mezi jednotlivými zálivkami možnost dobře vyschnout. V zimě je nezbytné sukulentům poskytnout klid a poněkud sušší půdu. Velké množství sukulentů je velice světlomilných, v létě i začátkem podzimu je můžeme na kratší dobu vystavit na zahradu či balkon na slunce, avšak místo musí být před průvanem dobře ochráněné. Toto nejen posiluje jejich listy a stonky, ale zintenzivňuje to také jejich zbarvení. ČELEĎ: Cactaceae, kaktusovité. PŮVOD: Jih USA, Střední a Jižní Amerika. TEPLOTA: Přiměřená. V zimě v období klidu 8 až 10°C, minimum je 5°C při suchém udržování. OSVĚTLENÍ: V létě i v zimě vyžaduje jasné a rozptýlené světlo. Echinocactus má rád mnoho světla a má rád sluneční záření. ZÁLIVKA: Zalévat po celý rok vzácně. HNOJENÍ: Od konce jara do léta přihnojujeme speciálními hnojivy pro kaktusy. VLHKOST VZDUCHU: Snáší dobře suchý vzduch, rosení mu prospívá. PŘESADBA: Doporučená směs zeminy: 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl rašeliny, 1 díl písku a cihlové drtě. Dobrá "babská" rada: vaječné skořápky dodávají rostlině látky potřebné pro růst a kypří půdu o 3 až 4% objemu. Při přesazování kontrolujeme kořeny a drenáž. Mladé rostliny přesazujeme za dva roky, starší za 4 až 5 let. MNOŽENÍ: Semeny. Podrobně o pěstování kaktusů v oddíle Kaktusy. ŠKŮDCI, CHOROBY: Vrchol stonku sesychá, níže měkká hniloba: Příčinou bývá nadbytek vody, a to obzvláště v zimě. Postačí, když rostlinu budete méně často zalévat. Žádné přírůstky: Příčinou je zcela jistě buď nedostatek vody v létě, nebo nadbytek vody v zimě. Bronzovité zabarvení povrchu: Příčinou je jednoznačně sviluška. Korkovitost povrchu: Příčinou může být lokální poškození hmyzem, také však náhlé ochlazení nebo mechanické poškození. Příčinou však může být také nedostatek vody v létě. Měkké hnědé skvrny: Příčinou je vždy hniloba stonku, která však dobře pěstované rostliny zpravidla nepostihuje. Místo, které je takto napadené, vyřízněte, substrát pak zalijte systémovým fungicidním přípravkem a rostlině zlepšete všeobecné podmínky k růstu. Vytáhlý stonek a deformace: Příčina je závislá na ročním období. V zimním období je důvodem příliš teplé prostředí. V letním období je důvodem nedostatek světla. Pokud chcete zachovat estetický tvar rostliny tak, aby rostlina rostla stejnoměrně, květináč občas otočte. Bílé chumáčky na povrchu: Příčinou bývají vlnatí červci. Tvrdé hnědé štítky na povrchu: Příčinou jsou puklice. Hniloba základu stonku a úhyn stonku: Příčinou je zcela jistě hniloba báze, která byla vyvolaná nadměrnou vlhkostí během zimního období. Vrchol stonku použijte jako řízek. Neudržujte slabou vrstvu kamenné drtě. Pro podrobnější informaci viz. Pěstování kaktusů.