Poradna: Yorkšírský terier
obecná diskuze: Yorkšírský terier >>>
článek: Yorkšírský terier >>>
| << předchozí << | 1... 65... 75 76 77 78 79 80 81 82 83 95... | >> další >> |
| NEW | |||||
|
Zdraví a nemoci Yorkšírků Zdraví, nemociObrazek Očkování a očkovací kúry: preventivní očkování je nejúčinnějším prostředkem, jak předejít nebezpečným infekčním chorobám jako jsou např. psinka, žloutenka, leptospiróza, pavoviróza a vzteklina. První očkování se provádí u štěňat ve věku 7 – 8 týdnů. Kdy je třeba psa přeočkovat, záleží na kombinaci očkovacích látek. Termíny očkování by měly být stanovovány na základě údajů uvedených v očkovacím průkazu pejska. Odčervení:Obrazek mělo by být prováděno v pravidelných intervalech –přibližně 1x za 6 měsíců. Bezpodmínečně je třeba provést odčervení asi v 5. – 7. týdnu života štěněte. Rozpoznání nemocí: Příznaky, které mohou být známkou nejrůznější nemoci a vyžadují okamžitou návštěvu zvěrolékaře: - odmítání potravy po delší dobu, - teplota – pokles nebo zvýšení, - průjem spojený se zvracením a přítomnost krve ve stolici, - neustálé škrábání, kousání a třepání hlavou, - zbarvení dásní doběla, - naježená srst Měření teploty: Obrazek Dospělý yorkšír má normální tělesnou teplotu 38,5 – 39 oC. U mladého psa se teplota pohybuje většinou při horní hranici, u staršího naopak při dolní hranici. Zvýšená, ale i snížená teplota mohou být příznakem nějaké nemoci. Způsob měření teploty: Zaveďte opatrně pejskovi do řitního otvoru teploměr natřený nějakým krémem a ponechte jej uvnitř cca 3 minuty. Podávání léků: Práškovité nebo tekuté léky, které nemají výrazný zápach, zamíchejte psovi do potravy. (Já osobně podávám pejskovi práškovitý lék tím způsobem, že mu otevřu tlamičku a strčím co nejdál až ke kořeni jazyka. Poté mu chviličku držím čumáček stisknutý, aby lék nevyplivl) Odmítne-li váš yorkšír takto podávanou potravu, můžete použít i jiné triky, např. dejte lék na lžičku, zvedněte psovi horní pysk a nechte tekutinu protéci dovnitř mezi zuby. Poté by jste měli držet chvíli čumáček lehce stisknutý, aby pes lék nevyplivl. Při silném odporu natáhněte tekutinu do stříkačky bez jehly a vstříkněte její obsah pokud možno na střed jazyka. Možné infekční choroby: Psinka: Příznaky: vysoká horečka, suchý kašel, průjem, vodnatý výtok z očí a z nosu, zvracení Možnost nákazy: viry psinky vnikají do těla sliznicemi Infekční zánět jater: Příznaky: jsou podobné jako u psinky. Nemoc může probíhat také chronicky bez zjevných vnějších příznaků onemocnění Možnost nákazy: nemoc se přenáší přímo z jednoho psa na druhého slinami nebo močí Leptospiróza: Příznaky: většinou začíná oslabením zadních končetin, dalším příznakem je nechuť k jídlu, horečka, velká žízeň, zvracení, ztráta vědomí, krvavě zbarvená moč Možnost nákazy: zárodky jsou vylučovány v moči krys, myší a infikovaných psů. Psi pak mohou získat bacily ze zamořených příkopů, kaluží nebo z pachových značek od infikovaných psů. Parvoviróza: Příznaky: silné střevní potíže s neustálým zvracením a krvavým průjmem. Časté zvracení nažloutlé pěnovité tekutiny, která je občas smíšena s krví Možnost nákazy: zdrojem jsou viry ve výměšcích přenášené z jednoho psa na druhého, ale také oděvy a boty majitelů nakažených psů Vteklina: Příznaky: abnormální chování, občas nadměrné slinění, vzteklé kousání, obtíže při polykání, ochrnutí a křeče, chraptivý hlas Možnost nákazy: viry jsou přenášeny slinami nakaženého zvířete (většinou jde o lišky) do otevřených ran po kousnutí a způsobují poškození nervového systému. Běžnější nemoci:Obrazek Průjem: psí výkaly mají kašovitou až řídkou konzistenci Možnost nákazy: špatné krmení, požírání sněhu, viry a červi Zácpa: Příznaky nemoci: omezená nebo žádná stolice Možné příčiny: příliš časté krmení psa masem a kostmi Zánět uší: Příznaky nemoci: časté třepání hlavou, škrábání na uších nebo silné vyměšování ušního mazu Možné příčiny: ušní roztoči, bakterie,plísně Otřes mozku: Příznaky nemoci: zvracení, potácení se, únava, bezvědomí Možné příčiny: pády, úrazy, rány do hlavy Otrava: Příznaky: např: zvracení, průjem, netečnost Škrkavky: Příznaky: nadmuté břicho, škytavka, ztráta chuti k jídlu Možné příčiny: infekce se přenáší vajíčky škrkavek, které se nacházejí ve výkalech infikovaných zvířat | |||||
|
|||||
| NEW | |||||
|
Krmení psů v zimě V průběhu zimy dochází u psů i přes dobře izolující srst k vyšším tepelným ztrátám. Čím nižší teplota, tím vyšší zátěž pro organismus. Jak je možné jim pomoci zimu bez úhony zvládnout? Kromě jiného i správnou výživou. Krmiva určená pro vyšší zátěž Při zátěži musí krmivo představovat ideální směs * zdrojů energie, * zdrojů pro obnovu tkání, * systémů udržujících optimální množství vody a elektrolytů, * systémů udržujících optimální acidobazickou rovnováhu. Optimální krmivo by mělo „umět“: * udržovat optimální tělesnou hmotnost (včetně střevního obsahu), * udržovat optimální složení tkání (včetně redukce nadbytečného tuku a vody), * navodit rezistenci proti mechanickému poškození, * udržet respiratorní kapacitu (snížení produkce CO2), * udržet optimální acidobazický stav (tuky, pufry a kationt/aniontová rovnováha), * pomoci organizmu vypořádat se se stresem (bílkoviny, kyselina askorbová). Psí sportovci Pro saňové psy je zima hlavní závodní sezónou. Obvyklý cyklus tréninku a závodění ve střední Evropě začíná v říjnu a končí v dubnu. Prvních devět týdnů jsou psi zpravidla podrobeni intenzivní tréninkové zátěži, od desátého do dvacátého týdne probíhá hlavní závodní sezóna, v 21.–24. týdnu se intenzita zátěže zmírňuje. Intenzita zátěže se liší podle typu závodů. U nás se obvykle běhají sprinty (14–28 km). Na konci sezóny se většinou snižuje tréninková zátěž tak, že se běhají kratší vzdálenosti. V závodní sezóně psi uběhnou v tréninku kolem 800 km a při závodech kolem 400 km. Tréninky a závody přestavují pro psy fyzickou i mentální zátěž podobně jako pro lidské atlety. Požadavky na příjem energie mohou být u závodníků i třikrát větší než udržovací. U lidských atletů způsobuje kombinace vysokého obsahu glycidů a tréninku zvýšené ukládání glykogenu a možnost prodloužení zátěže. Teorie superkompenzace glycidů je poměrně úspěšná u vytrvalostních cyklistů a běžců. Poslední studie ukazují, že utilizace glykogenu má větší vliv na schopnost snášet zátěž než koncentrace glykogenu před zátěží. U lidí a u hlodavců bylo zjištěno, že intenzivní vytrvalostní trénink zesiluje oxidační potenciál volných mastných kyselin změnami v aktivitě mitochondriálních enzymů. Zvýšené využívání volných mastných kyselin kosterními svaly zpomaluje utilizaci glykogenu a tím zvyšuje vytrvalost. Potrava může napomoci zlepšit oxidaci volných mastných kyselin a tak šetřit svalový glykogen. Na tuk adaptovaní jedinci ukládají méně svalového glykogenu, ale pomaleji ho využívají, a tak mají stejnou svalovou vytrvalost jako jedinci „nadopovaní“ glycidy. Navíc se u těchto jedinců ukládá v kosterních svalech větší množství triglyceridů. Protože dieta s vysokým obsahem tuků představuje u lidí riziko vaskulárních onemocnění, je trend vysokotukých diet v lidské dietetice akceptován jen pomalu. Psi netrpí vaskulárními chorobami, ale veterináři mají často spojen vysoký obsahu tuků v potravě se vznikem pankreatitidy. Psi krmení způsobem zaměřeným na trávení tuků mají lepší vytrvalost než psi krmení potravou s vysokým obsahem glycidů. Psi krmení dietou s vysokým obsahem tuků mají větší potenciál pro mobilizaci a využití volných mastných kyselin než psi krmení potravou s vysokým obsahem glycidů. Mastné kyseliny představují u psů lepší palivo než glycidy. Celkové tělesné zásoby mastných kyselin jsou řádově dvakrát větší než jsou zásoby glycidů. Dieta s vysokým obsahem glycidů je spojena s vyšší bazální hladinou inzulinu a tedy i se sníženou lipomobilizací, zejména na počátku zátěže. Krmiva s vysokým obsahem glycidů představují u psů riziko rhabdomyolýzy (poškození kosterních svalů). Krmivo pro závodní psy musí obsahovat vysoké množství bílkovin pro prevenci stresem indukované anémie a vysoké množství tuku k uspokojení požadavků na příjem energie. Poměr bílkoviny/tuk v krmivu tak představuje údaj důležitý pro optimalizaci zátěže. Obsah tuku v krmivu ovlivňuje (především u koček) i chutnost krmiva. Psi držení celoročně venku Pro psy chované celoročně venku nepředstavuje hlavní problém krmivo, ale voda, respektive její nedostatek. Občas se v zimních měsících setkáváme s úhyny psů vyvolanými intoxikací solí. Příčinou není špatné přesolené krmivo, ale běžné krmivo s normálním obsahem soli a současný nedostatek vody, respektive její zamrznutí. Pokud se zvíře po příjmu potravy nemůže napít, může dojít k úhynu i po běžných granulovaných krmivech. U volně žijících býložravců dochází při střídání ročních dob ke změnám v příjmu potravy. Nejvíce potravy přijímají na podzim, aby si vytvořili dostatečné tukové zásoby. Přes zimu příjem potravy omezují a to i tehdy, když k ní mají přístup. Na jaře se opět příjem potravy instinktivně zvyšuje. Tomuto cyklu se přizpůsobuje i bachorové trávení. Celý proces je pravděpodobně řízen hormonálně a souvisí zřejmě se zkracováním a prodlužováním světelného dne. U masožravců není takováto dynamika prokázána, ale ke zvýšené tvorbě tukových zásob na podzim dochází. Je proto vhodné zvýšit u celoročně venku držených zvířat obsah tuku v krmivu. Pro běžné středoevropské podmínky je ale většina granulovaných krmiv v tomto ohledu vyhovující. Obsah tuků se v nich pohybuje kolem 15 %. Výraznější zvýšení je nutné pouze pro psy v intenzivní zátěži, tedy především závodní psy. Speciální krmiva pro ně mají obsah tuku výrazně vyšší, ale pokud by se podávala psům s minimálním výdajem energie, pak by představovala riziko obezity. Krmiva s vysokým obsahem tuku by měla mít i zvýšený obsah vitamínu C. Psi „bytoví“ U psů držených v bytě nepředstavuje krmivo v průběhu zimy výraznější problém. Vzhledem k tomu, že u doma držených psů je větší riziko obezita než podvýživa, není nutné krmnou dávku vzhledem k zimě nijak upravovat. Největší problém je pro doma držená zvířata střídání tepla a zimy. Zatoulání a dlouhodobý pobyt na mrazu je pro doma chovaného psa daleko větší riziko než pro psa celoročně chovaného venku. Nejčastější komplikací, se kterou se setkáváme, je zánět močových cest. Občas může dojít i k onemocnění ledvin. Všechna opatření, která pomohou těmto zvířatům venku udržet tělesnou teplotu, mají smysl. Platí to v těchto případech i pro psí oblečky, i když je nutno dbát, aby se při pohybu ve sněhu nepromočily a nepůsobily tak opačně, než majitelé zamýšleli. MVDr. Oto Huml Vedilab, s. r. o., Plzeň www.vedilab.cz www.vedilab-analytika.cz Vytvořeno dne 31. 12. 2009 - 12:12 v kategorii Psi, Výživa, Z obsahu minulých čísel, | |||||
|
|||||
| NEW | |||||
|
Nejčastější chyby ve výživě štěněte MVDr. Lubomír Palkovič 1 - Podávání mléčných výrobků. S podáváním mléka a mléčných výrobků by se mělo přestat co nejdříve po odstavu štěněte. Většina psů má po odstavu problémy s trávením mléka, což vede ke střídavým průjmům a alergickým reakcím, které se projevují zejména na kůži a srsti. Mňam... mlask... 2 - Předávkování vitaminy a minerálními látkami, zejména kalciem. Za nejvhodnější považuji krmit štěně kvalitní granulovanou stravou, připravenou pro tu kterou kategorii (štěně, junior, dospělec, senior) a plemennou příslušnost (velká a malá plemena). Krmíme-li tedy štěně např. jezevčíka granulovanou směsí pro štěňata malých plemen, nepřidáváme již žádné další preparáty. Rozhodne li se majitel krmit štěně /&'klasicky/&', pak je nutné přidávat vitamíny a minerální látky. Přidávání těchto preparátů je vždy nutné konzultovat s veterinářem. Předávkování, poddávkování, ale i nesprávné složení by mohlo zdraví štěněte vážně poškodit. 3 - Ponechání granulovaného krmiva v misce po celý den. Zvířata, která mají po celý den přístup ke krmivu, o něj ztrácejí zájem a špatně jej přijímají. Štěně krmíme v pravidelných intervalech a krmivo předkládáme na dobu asi deseti minut. Pes se pak těší nejen na jídlo, ale i na páníčka, který mu jídlo předkládá. Pes má mít samozřejmě po celý den přístup k pitné vodě. 4 - Náhlé změny krmení a snaha o co nejpestřejší stravu. Pes není všežravec, ale masožravec, čemuž je tedy uzpůsoben jeho trávicí aparát. Náhlé změny krmení a podávání pamlsků způsobují zažívací potíže projevující se zejména průjmem. Rovněž z tohoto pohledu je nejlepší krmit vhodnou granulovanou stravou. Doporučuji rovněž pomalý přechod z jedné kategorie na druhou. To znamená, přecházíme-li z krmení štěněčího do krmení pro juniory, či dospělé, pak je lépe krmivo asi týden míchat půl na půl. Z toho důvodu je proto vhodné štěně, které přivezeme od chovatele, nejprve krmit tím, čím bylo krmeno doposud a pak jej pomalu převést na vámi zvolenou stravu. | |||||
|
|||||
| NEW | ||
|
[citaceAnonymní # proč jsi Rendo vymazala můj pozdrav, to jsi přece nepsala ty, a víš co, klidně si vše vymaž, máš pravdu, aspoň tu po tobě nic nezůstane a rýpat do Keryn[/citacemilá taniko,pozdrav tam sice byl,ale anonymní,nemohla jsem vědět,že je zrouna od tebe a proč hned zlá a zapšklá,jen proto že už si nenechám za sebe střílet a neplácám každému nesmyslu s kterým nesouhlasím od tebe mě to docela udivilo a keryn jsem jen slušně odpověděla na dotaz proč sem to vymazala nic víc ani mín sem nenapsala a na které straně je ta příšerná zloba a nenávist tím si opravdu nejsem zcela jista nikdy sem nikomu nic neuděla,jen sem vám tu tři roky dělala vola,a že nesouhlasím s každou bezmeznou kravinou to je moje jediná chyba.....to je vše,jen se nad tím zamysli do hloubky,jestli já tě nadzvedávám ze židle,to je mi opravdu líto | ||
